Žádný zájem po roce a půl vztahu

Reaguji na Mysterious girl: Napadlo tě někdy s ním nekomunikovat taky? Prostě mu nepsat, nevolat, jít ven s kámoškama, neřešit ho? Třeba právě v tobě má nějakou jistotu a nemá potřebu upevňovat vztah s tebou, když na něm visíš . Jak jsi to popsala, tak to asi stejně dlouhé trvání mít nebude :-/

Reaguji na noninek:
napadlo mě to, že přestanu psát, nějakou dobu se nebudu ozývat a třeba mu začnu chybět....ale mám strach že když budu dělat tohle jakože nezájem tak si najde jinou

Reaguji na Mysterious girl: No... a ty bys ho chtěla po tom?! Jakože on to s tebou bude brát za uzavřený a ty se ho budeš doprošovat? Neeee, prosím!

Reaguji na noninek:
víš co bych chtěla? aby si uvědomil že mu chybím...mezi náma je to takové zvláštní, vím že mu lhostejná nejsem, vím to! hodně jsme spolu prožili a i intimní zážitky jsou pořád krásné (byly) vím že ke mě pořád něco cítí a nejsem v tomto naivní....ale nevím proč se tak chová nerozumím tomu

Reaguji na Mysterious girl: No počkej, ale zkusila jsi nad tím uvažovat z jeho strany? Jakože, kdyby to pro něj bylo tak pěkný jak pro tebe, tak by se v tom snažil pokračovat? Já si teda myslím, že jde o jednoduchý nezájem a s tím se těžko něco dělá. Jak si jsi tak jistá, že k tobě něco cítí? Kdy jste spolu někde naposledy byli? Kdy pro tebe něco "jen tak" udělal? Naposledy, co ti poslal pěknou SMSku, že mu třeba chybíš?

Neber projev lásky, že se s tebou jednou za čas vyspí. To nestačí.

Reaguji na elvo: Přesně tak...

Kvůli tomu, že spolu spíte to není ten pravej a ty nejsi ta pravá

Reaguji na noninek:
poznám kdy to kluk dělá jen tak a kdy v tom jsou city

Reaguji na Mysterious girl: A kdy jste teda spolu byli v kontaktu naposledy? (Píše mi to, že mám psát s diakritikou, ačkoliv v té větě žádná není, tak připisuju, ať splním požadavek )

Reaguji na noninek:
naposledy tak před necelým měsícem v kině

Reaguji na Mysterious girl: Já jako neříkám, že nepoznáš, co k tobě cítí a ne, já s váma netrávím čas. Ale takhle? To se častěji potkávám s lidma, který nemiluju, než vy dva, co spolu jako chodíte... Může to být blbý období, stejně jako to může být začátek konce

Ahoj holky mám obdobný problém.
Jsem s ním něco přes dva roky a od září bydlím s ním. On je fajn, miluje mě, je hodný a všechno, ale jelikož mu je skoro 27 a pořád studuje (tata mu platí školu, ale pořád mu to dává sežrat, hodně ho trápí), tím ztrácí chuť do života a někdy má stavy, že mi řekne, že ho absolutně nic nebaví, že je chuj a že se předávkuje. Přitom on je tak fajn, jen ten otec.... a ví, že na něm min. ještě 2 roky bude finančně závislý
Jak mu mám pomoct, aby byl plný optimismu?

Reaguji na Baronella: Jak mu pomoct? Aby nebyl línej a našel si práci, tím pádem nebude v téměř !třiceti! letech závislý na tatínkovi

S tímhle souhlasím. Když mu tatík bude jen přispívat, tak ho nebude tolik dusit... Předpokládám, že studuje VŠ, kde je režim jiný a zvládat tak práce-škola není u schopnýho člověka problém

Reaguji na noninek: Ano, přesně tak. Jako na rovinu....kdybych svýho syna v jeho skoro 30ti letech živila, tak bych taky měla kecy a spíš bych přemýšlela, kde jsem ve výchově udělala chybu. Jako v jeho letech se hodně chlapů stará o své děti a co si budeme nalhávat, tady ten není schopen se postarat ani sám o sebe a to je velice smutné. Osobně bych se zamyslela nad celým vztahem a jeho perspektivě. Nemyslím to zle