Žádný dárek od přítele k narozeninám

Já měla taky včera narozeniny, přítele jsem neviděla, byl v práci, ale zavolal mi a popřál...dáreček dostanu, až se uvidíme, ale ptal se mě, co bych chtěla,že on neví, tak jsem zvědavá co to bude teda jestli vůbec něco dostanu

Ten tvůj chlap mi připadá jako docela buran, ve všem souhlasím s Adkou

Je to trapný že ti nicnedá i kdyby malou kytičku, popřeje ti sotva s vynucením a ikdyby tak během dne má furt čas něco zaběhnout koupit a dát ti to později, nemusí ti to dávat hned ráno...A co ještě nesnáším chlapy, který se za holku bojí utratit peníze, ať je to za dárek nebo zaplacení nečeho...který nekoupí nic jen aby měli jen pro sebe.....

Reaguji na carola86:

Já dárky ráda dávám a dostávám, považuju to za samozřejmost, ale přijde mi trochu na hlavu si vynutit hned ráno v den narozenin přání, dárek, snídani,... a už v 6 odpoledne si na netu stěžovat, že přítele moje narozeniny nezajímají. Nevím jak jinde, ale u nás je normální dávat dárky při večeři nebo oslavě, takže ve večerních hodinách

Osobně by mě tohle chování dost otrávilo a nevím, jestli bych ještě měla chuť dotyčného obdarovávat.

V dané situaci jsi reagovala pohotově. Měla jsi mu hodit na stůl pětistovku se slovy: "Na, něco si na ty Vánoce upeč (cukroví) a připrav ... A celé svátky bych nehnula prstem, nevařila, nepekla a neuklízela. Však on by si takové chování příště rozmyslel.

Nicméně bych mu hodně rychle vysvětlila, že takto si to opravdu nepředstavuji.
Reaguji na carola86:
A radím Ti, přítele si hodně rychle srovnat a takové chování mu netolerovat. Vzhledem k tomu, že po Tobě denně vyžaduje teplé obědy, jídlo bez masa by Ti nesnědl, troufám si říci, že je docela náročný, ale na oplátku se zrovna nepřetrhne a nestojíš mu ani za to, aby si dal tu práci a 1x za rok Ti vybral dárek. A mně chlap říci, že něco vyžaduje, tak bych ho poslala, ať jde vyžadovat jinam.

Inu, může se stát, že dotyčný zapomene, záleží ale jak se s danou situací vypořádá. Milý zapomněl na můj svátek - přišla jsem domů, on se tvářil strašně smutně, hned mě silně objal a nic neříkal. Když jsem se ho ptala, co se stalo, neodpovídal. Pak jsem si sedla na gauč, on hned ke mě, držel mě za ruku... já už si říkala, kdo umřel... a začal: "Víš, já ti musím něco říct... já jsem úplně zapomněl, že máš dneska svátek..." Začala jsem se smát... Totiž, během předchozího týdne se u něj odehrálo několik životních změn, které se obvykle u mladých mužů dějí poněkud pozvolněji. Takže pochopit, že tohle mu z hlavy vyklouzlo, pro mě nebylo až tak těžké, zvláště když po svém "přiznání" ihned dodal, že ví, že je to hloupé, ale co kdybychom o víkendu zašli na večeři a do divadla, že tam hrají představení, o kterém už dlouho mluvím a on by se mnou můj svátek chtěl opravdu hezky oslavit...

Pravdou ale je, že na narozeniny nezapomněl nikdy a naopak měl vždy připravené krásné a hlavně promyšlené dárečky, které jsem s nadšením ocenila. A opět, je třeba zvažovat kontext - určitě by mě mrzelo, kdyby zapomněl, ale dokud denně vidím, že mi chce dělat radost a neváhá vynaložit úsilí "jen" aby mě potěšil, odpustila bych mu to snáze, než kdybych chodila s chlapem, který na mě kašle a ještě k tomu zapomene na mé narozeniny.

To je hezký.
Jinak je vidět, že Tě má opravdu rád a záleží mu na Tobě.

Ano, a o tom to je. Člověk, kterému na vás záleží a má rád, tak se snaží, chce potěšit a udělat radost.

Reaguji na Red_fire: Koči, věřím, že i kdyby náhodou tvůj přítel na narozeniny úplně zapomněl, tak by to ve vašem vztahu žádná tragedie nebyla, protože (z diskuzí) víme, že se k tobě mile a pozorně chová po celý rok.
Ty, které zakladatelce vyčítají, že to příliš řeší, by si měly uvědomit, že pro ni to není kapric či snad dokonce podnět k rozchodu, ale pravděpodobně jen ta poslední kapka v chování jejího přítele.

Reaguji na Lauritta:

Zase jsi perfektně vystihla podstatu!

Reaguji na Adka: Reaguji na Lauritta: Já spíš chtěla poukázat na to, že tohle se může stát i v opravdu pěkném vztahu (a ne, nechtěla jsem se "zase chlubit dokonalým přítelem") - to, že muž zapomene na narozeniny či svátek partnerky (případně i na to výročí) může být opravdu jen nechtěné zapomenutí, ze kterého není třeba vyvozovat nějaké důsledky. Ale když už se ke mě chlap chová pomalu jak k příslušenství bytu a k tomu navíc ještě zapomene i na ty narozeniny (jakože mnoho mužů třeba přinese kytku a čokoládu jen 1x ročně, právě na narozeniny a i to odezní), může to být poslední kapkou a rozchod není od věci. Je třeba to hodnotit v celkovém kontextu jeho chování, přesně jak píše Lauritta.

Reaguji na Red_fire:
Rozhodně jsi mě pobavila.

Ono ani nejde o to, že zapomene, ale o to, jak se chová potom, zda se snaží to odčinit nebo to nechá tak.
viz.

A toto je dle mého výmluvné dost:

Každopádně kdybych dostala žvýkačky nebo pytel čipsů, jak tady též zaznělo, cítila bych se poníženě. Jednoduše proto, že se mnou jedná jako s blbcem a tímto chováním se mi vysmívá. A jsem ráda, že milý k tomu ve mnou zmíněném případě přistoupil jako chlap a jednal se mnou na rovinu a jako se svou partnerkou.

Pokud se chlap chová k ženě jako k příslušenství, není snad potřeba nic NAVÍC, aby dostal kopanec do zadku Je zarážející, že některé holky se sebou nechají zametat a teprve něco tak triviálního, jako absence dárku, je nutí se nad vztahem zamyslet (nemyslím si, že je to případ zakladatelky, ale pár takových už tu bylo).

A když už si dokonce i řekla o snídani a on ji ani v tom nevyšel vstříc.
Z jeho strany nezájem a lhostejnost.

Myslím, že takové závěry bychom měly dělat teprve až se dozvíme, jak proběhlo večerní posezení