Mám tu stejnou zkušenost - před měsícem jsem měla narozeniny, v ten den si na ně ani nevzpomněl. Pak mi řekl, že má něco objednaného a že se mi to určitě bude líbit. Pak mu prý nakonec ten "předmět" nepřišel, že ho už nemají a od té doby ticho po pěšině. To znamená - k narozeninám mi ani nepopřál, ani jsem nic nedostala. Jsme spolu 5 let a co se týká dárků, byl na to lajdák vždycky a přitom ví, jak já ráda dárečky jak dávám, tak i dostávám. (nemyslím tím velké dary, ale prostě byť malou pozornost)
Reaguji na vercik: Já už to ani neřeším, o dárek škemrat nebudu a jak už jsem psala ani mi o ten dárek nešlo, ale o princip, protože pro mě z toho vyplývá, že mu nestojím ani za tu námahu něco vymyslet. Nevím, jak to vidí on a jestli si vůbec uvědomuje, že nejde jen o ten dárek, ale o něco víc.
Reaguji na vercik: Já už to ani neřeším, o dárek škemrat nebudu a jak už jsem psala ani mi o ten dárek nešlo, ale o princip, protože pro mě z toho vyplývá, že mu nestojím ani za tu námahu něco vymyslet. Nevím, jak to vidí on a jestli si vůbec uvědomuje, že nejde jen o ten dárek, ale o něco víc.
Reaguji na mia1: Třeba mu stojíš za tu námahu, třeba měl v té době plno práce, nějaké problémy... Možná, že si říkáte vše, ale v období narozenin tě se svými problémy nechtěl zatěžovat... Možná, že je mu teď blbé se k tomu tématu vracet... Nebi si myslí, že to neřešíš a že ti to nevadí. Těžko říct, je to chlap...
Cituji vercik: Těžko říct, je to chlap...
Přesně tak. On to může vidět úplně jinak a možná mu ještě příjdu povrchní, že řeším blbej dárek
Reaguji na mia1: Nebo pro něj dárky nejsou ve vztahu to nejdůležitější. A tím pádem si myslí, že i pro tebe nejsou...
Cituji mia1: Spíš mě napadlo, že třeba dárky vůbec nepovažuje za důležité, jen se mi to třeba stydí nebo bojí říct.
To by byl ale teda dost blbý způsob, jak ti to říct, že ti slíbí dárek a pak to nechá vyšumět...
Cituji Salvador: A není to třeba tak, že na to nemá peníze?
Přesně tohle mě napadlo. Ono chlapi jsou na tohle dost hákliví a ješitní. Přiznat, že nemá ani tu blbou pětistovku by pro něj bylo potupné. Pak se třeba snižuje k takovému chování...
Jinak bych z toho nedělala ještě závěry, že mu za to nestojíš. Jasný, ubliží to, člověku je z toho smutno, já bych to ořvala jak želva... Ale upřimně... Chlapi jsou na takovýhle věci blbý, nedochází jim to, a jak už tu padlo, možná měl opravdu jiné starosti.
Mm, to by mě taky zamrzelo. já na každé výročí upozornuji dlouho přdem, organizuji párty a těším se, tím pádem i moje okolí je už mým nadšením nakažené. No a samozřejmě naznačuji nápadně i nenápadně co bych si přála. i když o tom to samozřejmě není, ale když už se to tady řešilo..
Tím pádem si nedokážu představit, že by si přítel dovolil mi nepopřát a neměl nachystaný dárek. Vždyt i s kamarádkama se trumfujeme, jakým dárkem kterou překvapíme, i kdyby to byla drobnost.
Toto by mě od přítele moc mrzelo a určitě bych mu nedarovla dva měsíce aby to napravil. Pak už by ho to stálo daleko víc než jen kytku a nějakou drobnost!
Reaguji na mia1: U mě přítel připravuje moje narozky a vymýšlí dárky pomalu půl roku dopředu a vždy se strašně těší jak budu reagovat a budu mít radost. Buď je tvůj přítel tak strašně nevyzrálej, nebo mu na tobě opravu zas tak moc nezáleží. I když to jsou materialistický věci, na takových detailech se pozná jak moc na tebe myslí, protože když má člověk někoho rád, není nic krásnějšího než mu udělat tu největší radost a kdy jindy se můžeme víc blejsknout než o narozkách.
Můj přítel zrovna ve den mých narozenin dostal nějakou chřipku a bylo mu zle, takže byl protivnej a dokonce mě ignoroval, brečela sem v ložnici, nepřišel za mnou, nepromluvil na mě. Já ještě koupila šampaňský a jahody, který sem nakonec snědla a vypila sama. Donesla sem mu skleničku a on se jí ani nedotk, neřek ani slovo a já byla tak vzteklá že sem obě ty skleničky v kuchyni rozbila. Myslíte že zvednul zadek jestli sem se třeba nepořezala? Ne, nakonec mi řek že sem hysterka když rozbíjim skleničky a že je mu celej den šíleně blbě a že mi to vynahradí. Ale jedny z nejhorších narozenin vůbec.
Reaguji na mia1:
Upřímně je to divné...zastávám názor,že pokud člověk něco udělat chce tak to udělá a pokud ne najde se x výmluv proč ne....Podle mě ti nic kupovat nechce a možná nečekla, že se budeš dárku dožadovat...asi si myslel,že to vyšumí.....
I kdyby v tom byla určitá lenost...což se mi teda zdá dost ujeté a hrozné...."můj přítel mě moc miluje a dárek mi dá až za čtvrt roku po narozeninách protože je chudáček pohodlný (líný) vybrat ho semnou dříve.... a co když se ho ta lenost (na určité věci - vsadím se,že nažrat se nezapomene nikdy) bude prováze celý život....Jako vážně se mi tohle nezdá....pokud mám někoho ráda tak mu chci udělat radost...a dostat kytku a třeba něco malého přesně v den svých narozenin považuji za zcela normální projev (omlouvá leda totoální bankrot nebo pokud je člověk dlouhodobě mimo ČR)
mě se to samé stalo s kámoškou a ne jednou, vlastně to tak dělala tři roky vždy o narozkách i svátku, nedávaly jsme si nikdy nic velkýho, na svátek teřba čokoládu nebo tak něco, kolem 50 kč a na narozky tak kolem stovky (i když já ji koupila jendou i za 250 naušnice, protože se mi moc líbily)... Ona mi vždycky popřála a že se omlouvá, že dárek mi dá v pondělí (bylo to třeba v pátek) no a samozřejmě mi nic nedala... Prostě mi došlo, že ji ani za blbou čokoládu nestojim, tak ať si trhne, je to smutný, ale je to tak (jen dodám, že sice neměla moc peněz, proto ty levný dárky, ale na dárek pro svýho kluka 900 měla)
Cituji Marissa: on to řeší tak, že mi dá peníze, abych si něco koupila já.
Tak to by mě hodně urazilo..
Cituji Marissa: A ovšem když chci alespoň aby mi zabrahopřál, tak ho musím předem upozorňovat aspoň týden, že budu mít narozeniny
Tady není co dodat.
Cituji Marissa: Třeba i k prvním společným vánocum jsem mu koupila až tři dárky a on mě ani jeden, byla jsem zklamaná, ale nedala jsem to na sebe znát.
Hm tak to se divím, že není dávno ex..
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.