Ahoj, tak mě začla učit AJ babi asi od 2. třídy, šla mi vždy do hlavy sama, takže jsem ji nakonec vystudovala na VŠ. Nejvíc mi asi dal rok na jazykovce, dobří lektoři, pořád v tom jazyce, že jsem si nakonec i doma mluvila sama pro sebe. Mně hodně pomohly písničky mý oblíbený skupiny, kdy jsem se učila poslouchat, rozumět textu a nakonec zpívat s něma, dále doporučuju čtení a filmy. Pokud se učíš konkrétní slovíčka, olepit si ty věci lístečky, nebo si zkoušet pojmenovávat věci venku. Na měsíc jsem byla v Anglii na kurzu, bylo to supr. A věnovat se jazyku každý den, i kdyby jen 15 minut!
Pokud se rozhoduješ mezi ŠJ a FJ, jsem pro ŠJ. Taky mě vždy lákala FJ, tak jsem si ji na vysoký zapsala, ale je fakt těžká, mě vůbec nejde přes pusu (anglický přízvuk), a pak jsem se přes kamarádku dostala ke španině a jsem z ní nadšená. Na výslovnost lehká, něco má podobnýho s franinou, gramatika podobná anglině a češtině (jen ten rozkaz mi nejde). A díky ní teď učím jednoho hezkýho španěla češtinu a angličtinu
Angličtinu jsem se učila na základce a následně po tom i na střední.Byla mi uplně na nic,jen jsem měla základy,žádná výslovnost,slovíčka nic.Pak jsme odjeli do zahraničí a já jim nerozuměla ani pozdrav,tak výrazně jiná je tady angličtina.Prostě školní angličtina je uplně k ničemu.Tady jsem se anglicky naučila velice rychle,protože tě to prostě donutí,jinak se nedomluvíš.Akcent jsem pochytila severoirský,což je jeden z nejhorších(říká se,že když rozumíš tomuhle akcentu,tak jseš za vodou a pak už nemáš problém se domluvit).Chodím tu do práce a jinak to nejde,pokud musíš něco vysvětlit,nebo vyslechnout co po tobě chtějí.Hodně slovíček a frází jsem pochytila taky jen tady.Na žádnou školu ani kurzy nechodím.Stačí se jen rozmluvit a jde to.Tohle je nejrychlejší a nejlepší způsob jak se naučit anglicky,vycestovat do zahraničí.
Reaguji na modrá víla: To určitě ano, ale v zahranicí už jsem byla a ne vždy se dá zase odjet zpátky, když bych upřímně moc ráda, UK mi moc chybí... Takže mi zbývají filmy, internet, tentokrát asi už ve španělštině.
Cituji Lisboa: ne? to by ses divila.
myslíš? já jsem v londýně na universitě, a nikdy (!) jsem se nesetkala s nikým kdo by používal např. předpřítomný průběhový čas. i když se podíváš na filmy nebo dokumenty v angličtině, tak ho neuslyšíš. i při psaní vědeckých prací, ti existence určitých časů jsou celkem k ničemu, natož v normální konverzaci. možná je dobře vědět, že něco takového existuje, naučit se dobře anglicky člověk může i bez toho
Reaguji na Llucy:
ještě jak tu někdo zminoval, písničky jsou super, já se ted taky italštinu učím pomocí písniček, je to super na zapamatování slovíček, já si vždycky vyjedu text, přeložím a snažím se ho zapamatovat. když si jdu zaběhat nebo na procházku (třeba do obchodu), tak si beru ipod a v duchu si zpívám s ním
učila som sa turečtinu zo začiatku pasívne sem tam nakuknutie do knižky, teraz mam manžela turka takže komunikacia prebieha v turečtine tak sa zdokonaľujem ale ešte to neni ono .. manžel hovori aj arabsky tak sa paralelne ale velmiiii pomaly učím arabštinu a samozrejme musím aj nemčinu lebo žijeme v nemecku
a tereaz si predstavte aky mam v hlave chaos nejde mi dať smjlíka..
a sorry môžem dat smajlika xiixi
ešte dodám, že ak si v cudzom prostredí jazyk sa učí rychlejšie
Cituji perichorese: Mimochodem také si mi hrozně osvědčilo tematické učení slovíček - slovníky řazené podle témat (bydlení, oblékání, jídlo, kultura atd)
můžeš prosím poradit jaký slovník máš?
Můj přítel je francouz mluvíme na sebe anglickočeskofrancouzsky. Můj drahý se učí česky a celkem mu to jde. Nemá žádný problémy s výslovností což mě překvapuje protože cizinci co znám nebyli schopni vyslovit naše ř nebo ď někdy i ch. Já ho mluvit nechávám a nesměju se mu on se mi směje když mluvim francouzsky ale já se zase směju jemu když mu rozumim něco co by nechtěl.
Ve škole se člověk naučí gramatiku a nějaký slovíčka ale pak někam odjede a zjistí že se tam mluví úplně jinak že naši učitelé neumí vyslovit některý slovíčka učí nás někdy hlouposti a zbytečnosti který pak stejnak nikdy nepoužijem. Já většinu času trávim v zahraničí na střední jsem měla tři jazyky. A musim říct že mi škola nedala to co rok cestování. Ted sedim v jedný kavárně v Bruselu a poslouchám kolem sebe francouštinu a myslim si že je to ta nejlepší škola.
Reaguji na klarinka0964: pokud chceš nějakej slovník zajdi do Luxoru na Václaváku já tam vždycky něco najdu.
to fakt záleží...moje zkušenost (bráno chronologicky od prvního jazyka, který jsem se začala učit):
němčina: začala jsem se učit na základce, ale rozmluvila jsem se až na střední. Ale bylo to tím, že na základce jsme neměli možnost mluvit, bylo to spíš o gramatice
angličtina: po roce studia na gymplu (byl to můj druhý jazyk) jsem byla schopná se domluvit. Po dalších třech letech jsem jela do Anglie jako au-pair a domluvila jsem se vždy bez jakýchkoliv problémů
latina: no comment, tímto jazykem se nehovoří
esperanto: totéž - byl to úlet, ale dalo mi to celkem hodně co se týče lepšího chápání logiky ostatních jazyků
hebrejština: jelikož je to celkem těžký jazyk tak jsem se naučila mluvit až za 3 roky
perština: po dvou letech stále nemluvím
italština: začala jsem mluvit po dvou měsících od začátku studia. Ale je to tím, že přítel je Ital a tak co půl roku jezdíme do Itálie a tam jsem hodně odposlouchala od jeho rodiny. Ovšem páč žijeme v Praze, tak spolu moc italsky nemluvíme, spíš anglicky anebo česky
no, ale pro mě je dost složité se učit jazyky, protože nemám paměť, takže to, co logicky neodvodím, tak jako bych nevěděla. Slovíčka si prostě dost těžko zapamatovávám. Ale hodně mi pomáhá poslouchat rádio, koukat na filmy a učit se každý den, protože jednou za týden nebo nárazově to fakt nemá smysl...
Cituji berolina: já jsem v londýně na universitě, a nikdy (!) jsem se nesetkala s nikým kdo by používal např. předpřítomný průběhový čas
Možná jsi to jen nezaregistrovala, protože zrovna ten předpřítomný průběhový se používá celkem běžně Ale je fakt, že na základní domluvu je to opravdu zbytečné...
Jinak k tématu, co se týká ANJ a FRJ tak to nejsem přesně schopná říct, učila jsem se od základky (ájina od 4. a frj asi od 3.třídy? přesně si to nepamatuju) do konce střední a anglicky ještě na vysoké, s kamarádkou z Kanady jsem byla schopná nějak komunikovat až někdy ve 14, ale je fakt, že tenkrát jsem na nějaké cizí jazyky kašlala Ruštinu jsem měla nepovinně rok a půl a na základní domluvu myslím, že by to stačilo. A jen pro zajímavost latinu na vysoké dva roky Asi nejvíc mi pomáhá mluvit a slyšet ten jazyk, nejlíp od rodilého mluvčího, když není po ruce tak koukat na filmy, poslouchat písničky,...Z učebnic jdou naučit slovíčka a základy, ale mluvení je potom o něčem jiném.
Reaguji na berolina francouzština: půl roční kurz, pak po 3 měsících ve francii jsem normálně mohla pokecat s kamarády o běžných debatách a přečetla si prvního Harryho Pottera ve francouzštine. :
Prosimtě a jaký kurz si navštěvovala?
Reaguji na berolina:
předpřítomný čas průběhový opravdu moc v běžné mluvě neuslyšíte, ale předpřítomný čas prostý se používá docela běžně. Když se koukám na nějaký seriál, tak mám někdy pocit, že ho používají více jak jiné časy. Někdy vám může znít jako by ho vůbec neřekli, ale někdy si stačí pustit anglické titulky a uvidíte, že ho používají docela dost.
Ale samozřejmě je pravda že všech 12 času moc neuslyšíte.
ahoj, zajímavé téma ale já osobně si myslím, že je to strašně relativní, protože si jednak každá představíme pod pojmem "komunikovat v jazyce" trošku něco jiného a pak i ty časové údaje typu "studovala jsem jazyk 2 roky" můžou znamenat "měla jsem jednou týdně kurz ve škole", ale stejně tak "chodila jsem na intenzivní kurzy a ještě si studovala doma po večerech" studium jazyků je přirozená součást mého života, ovládám jich na různé úrovni 6 a momentálně přičichávám i k základům sedmého (ovšem velmi těžkého) jazyka, takže k tomuto tématu bych mohla mluvit hodiny
paradox je, že třeba jazyk, který jsem se učila na základní i na střední škole (němčina), ovládám méně než některý jiný (francouzština), který jsem se učila poměrně krátce, ale prostě do toho nějak šikovněji "spadla" a komunikuju bez problémů a jsem schopná v tom jazyce i myslet, a to jsem ho vlastně ani nikdy pořádně soustavně nestudovala...ono hrozně záleží na citu a okolnostech a zda už náhodou neumíš nějaký podobný jazyk..třeba románské jazyky se učí samy, když aspoň jeden dobře ovládáš
mně jdou jazyky snadno (ale samozřejmě studium je potřeba vždycky, nestačí si ráno říct "chci se naučit finsky", pustit si film nebo odjet do Finska a hned mluvit ) a třeba právě u té finštiny vím, že kdybych na to měla čas a prostě nad to sedla, jela podle učebnice, překládala si písničky a četla různé texty, tak se to slušně naučím klidně za měsíc intenzivního samostudia...nějak jsem objevila svůj vnitřní cit pro ten jazyk a již první večer pochopila princip jejich 14 pádů, které mě prostě fascinují a vlastně mi přijdou i logické už umím i číst a napodobit jejich přízvuk a intonaci (mám to naposlouchané z rozhovorů na youtube a finských filmů, ale ty jsem musela sledovat s titulky, finsky zatím fakt umím jen pár výrazů, slovíček a číslovky), takže text ti přečtu tak, že bys mi věřila, že ten jazyk fakt ovládám, ale aktivní mluvení se zatím nekoná, protože to bych na to nejdřív musela pořádně sednout a fakt jet podle učebnice, ale na to zatím nebyl čas
co se zkrátka týče jazyků, tak můj největší problém je, že den má pouze 24 hodin a často je potřebuji využívat i jinak (studuji prezenčně dvě VŠ, do toho občas pracuji, takže ho na studium tolika jazyků moc nezbývá :-/), ale osvědčilo se mi používat ty jazyky jako součást tvýho dne, tj. neučit se z knížky, pokud už gramatiku a základy umíš, ale prostě si v nich číst zprávy, koukat na filmy atd., to strašně šetří čas, protože u toho "zabiješ dvě mouchy jednou ranou"
můj závěr: primitivní komunikaci se naučíš klidně za týden...já se kdysi před dovolenou ve Španělsku učila z nějaké konverzační brožurky pár dní (bylo mi tenkrát cca 12 let, jela jsem s rodinou) a v hotelu i obchodech jsem pak byla schopná vyřídit základní věci prostě záleží, jakou máš motivaci, do jisté míry i hlavu na jazyky, ale především odvahu mluvit tahle moje zkušenost mě motivovala natolik, že jsem pak ten jazyk začala sama studovat a věnovat se mu a dnes jím mluvím tak, že mi často lidé "baští", že jsem se tam narodila či velmi dlouho žila (španělskou národnost mi však prý tipovat nemůžou kvůli mým výrazně modrým očím a slovanským rysům )
Ahoj, pokud mohu poradit, procvičovat angličtinu můžeš každý den na www.newsinlevels.com . Knížka ti takové výhody nenabídne.
Ať se daří.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.