Z kamaráda přítel (milenec)?

. . . a teď se to jakože nepokazilo, když o něm budeš uvažovat jako o potenciálním partnerovi? . . . já ti nevím, ale být v tvé situaci, kdy si oba uvědomujeme, že by to bylo třeba fajn, přitahovali bychom se a věděla jsem, že jsem (nebo není problém, a jen díky kamarádství jsem si držela odstup) schopná se zamilovat - proč ne? . . . sice nevím, v jaké situaci jste se o tom bavili, a jestli to i kamarád myslel vážně a nedělali jste si z toho spíše srandu, to by pak byla jiná.

Tak buď získáš skvělého partnera nebo ztratíš kamaráda . Kamarád je mnohdy víc jak přítel, ale ... Já bych to asi zkusila, pokud oba o to stojíte a řekla bych, že to mezi vámi už stejně nebude nikdy stejný kamarádství, i kdybys mu řekla teď, že ho chceš jak kamaráda, prostě mezi vámi to už bude.

díváš se někdy na tv ty dvoudílné seriálky a tááák jak se holka (a naopak) zamiluje do kamaráda a on si mezitím najde jinou a ona pak trpí, tak mu to řekne a on je v pasti....nááhle si uvědomí, že to vlastně taky tak cítí a po všech útrapách se setkají v plné vášní.... Co kdyby si našel jinou? žárlila by jsi? pokud ano, tak to zkus....víš podle mě každý vztah přechází po pár letech v přátelství...já mám svého přítele za milence a nejlepšího kamaráda (řeknu mu vše a on mi umí poradit) a proč vy byste to nemohli mít naopak...první kamarádi a pak i milenci(pár) . Kolik lidí se rozešlo a teď jsou dobří přátelé...např.naši jsou rozvedeni, ale teď spolu vycházejí lépe jak se svojíma nynějšíma partnerama a podle mě jsou i přátelé(dokonce taťka mamce pomáhá s renovací bytu, což dříve by nešlo). Pokud cítíš víc než kamarádství nemáš co ztratit...spíš naopak...nechte to vyplynout ze situace....nic násilného...třeba: kino..večeře...drink...polibek na rozloučenou...jen tak z lehka .) držím palec....ale pokud chceš jen kamaráda tak je to jasné.)

Já měla taky svého nejlepšího kamaráda, kterého jsem znala snad od svých 4 let....A když mi bylo 17 let, tak jsme spolu začali chodit a jsme spolu dodnes a bydlíme spolu....Takže já si myslím, že klapat to může...

Musím sa pridať, mne sa stal z kamaráta manžel, takže za pokus určite to stojí A pre príklad po niekoľkých rokoch, môže byť práve to kamarátske puto barličkou pri akýchkoľvek krízach

To, že jste si logicky vyargumentovali, že by vám to spolu v životě mohlo klapat je hezké, ale... přitahuje tě fyzicky? Jak tu někdo už psal, představ si, že by si našel přítelkyni a zamiloval se do ní - žárlila bys? Pokud si na obě otázky odpovíš "ano", tak do toho jdi

Přesně to si myslím taky - je možné někoho znát deset let a až po deseti letech zjistit, že mne vlastně přitahuje a líbí se mi ? Proč jste nikdy předtím spolu nic neměli - ani jedného z vás to nenapadlo ? Píšeš, že nikdy jsi nad ním jako nad přítelem neuvažovala - proč ?
Spolehlivost a inteligence je fajn a ve vztahu potřebná, ale bez takového toho "jiskření" to bude jenom logické rozumové spojení : uvaž si, jestli ti to stačí

myslim, že by to měla zkusit...
když víš, že byste si rozuměli, a že by vám to klapalo, tak nepřemýšlej nad tim, co kdyby se to pokazilo

Já se vetřu, jo? Mám úplně stejnej problém totiž.
Asi 6, 7 let zpátky mi kamarádka představila jejího kamaráda a já se do něj zabouchla. Asi měsíc jsme randili (víc než líbání nebylo), pak to jeden večer rozseknul, že ne (byl po rozchodu a kdesicosi blablabla). Skoro rok jsem ho nemohla vidět, nějak mi to vzalo, on se mi zprotivil atd. Mezitím jsem si začla se svým (ex)přítelem, jenže on je jeho kamarád, takže se nedalo zabránit, že jsme se někdy viděli. Aspoň se už vyčistlil vzduch a my mohli normálně komunikovat. Postupem času se z něj stal můj nejlepší kamarád, všechno na mě ví. Po rozchodu s přítelem jsme se začli družit víc - večeře, procházky, sport... On mezitím pořád single (jako žádný vážný vztah). Já teď single taky. Vzhledem k tomu, jak jsme spolu často vidět, tak si spoustu lidí myslí, že spolu něco máme (nemáme!).
Jenomže teď z něj vylezlo, že už dlouhou dobu by chtěl něco víc.
Bojim se, že se celý naše přátelství tímhle odsoudilo k zániku (nevim, jak se k němu chovat, pořád tam tohle vyznání bude - čili žádný nestranný přítel, kterýmu můžu cokoliv říct atd.).
ALE na druhou stranu, mám ho vážně dost ráda (ovšem zamilovaná nejsem, to ne).
ALE nevím, jestli mu prostě jenom "nehučí v kládě" a já jsem ta nejblíž dostupná.
ALE možná bych s ním vztah i zkusila (vzhledem k tomu, že to kamarádství bude stejně pořád divný a mít v partnerovi přítele neni úplně marný)
ALE nechci dát za pravdu všem těm kamarádům, co si to už dávno myslí (nehledě na
to, že je to i expřítelovo kamarád a to by mi přišlo nějak blbý, nevim proč)
ALE nešlapu si náhodou po štěstí?
ALE nebude někdo jinej, cizí, normální, u koho nebudu mít tenhle počáteční vroubek?
ALE když se s nim vidím, máme si co říct, máme stejný zájmy, vkus, názory...
ALE je taky dost věcí, který má a co bych u partnera nechtěla
atd.
Zní to strašně pubertálně, ale jedná se o lidi plus mínus třicet

Reaguji na buffy:
Ahojky,podle toho co píšeš si dost spolu rozumíte.Jste sehraná dvojka.Jsou věci,který ti na něm asi vadit budou,ale pokud to není nic zásadního...co bys nepřekousla,tak bych se tím netrápila.Já bych do toho asi šla.Proč by tvůj přítel nebohl být tvůj nejlepší kamarád?
A když ti řekl,že po tobě delší dobu už touží...hm.Chápu,že se bojíš,aby tě nechtěl jen pro to uspokojení...ale to nezjistíš,pokud to nezkusíš.Neutíkej před láskou.
Mě se teď stalo něco trošku podobného...Kamarád,kolega z práce...prima kluk,skvěle sme si rozuměli,trochu spolu laškovali atd.Já to nebrala moc vážně,je to mladej kluk.Ale nějak mě začal víc přitahovat...nakonec sem na něj musela pořád myslet,těšila se do práce jen na něj...Teď se nevídáme,pracuji v jiném městě.Jenže mi začal psát,jak moc mu chybím,že by mě chtěl zase vidět...Nakonec z něj vypadlo,že měl celou tu dobu o mě zájem...No,přiznala sem mu,že já taky.A ted mě to mrzí,že sme to nepoznali na sobě dřív...všechno mohlo být jinak.Pořád na něj každý den myslím,dokonce se mi o něm zdá...ale asi už to happyendem neskončí...

nějaká stará, myslím čínská, moudrost praví, že si je vhodné vybrat partnera, s kterým tě baví diskutovat..časem je to jediná aktivita, která vám zůstane
proto za mě vztahy s kamarády určitě
plus jestli ti řekl, že by chtěl něco víc...tak až by si našel někoho jiného, vaše přátelství by stejně šlo do kytek ( vlastní zkušenosti). Chlapi jako kamarádi vydrží jen pokud se znáte opravdu od mala ...jinak jim stejně jde jen o to jedno ( vlastní zkušenosti)

Reaguji na Janinaa:
To je krásné přísloví.A myslím,že dost pravdivé.
Takže za mě,taky ano)

Holky, potřebovala bych taky s něčím poradit. Mám cca asi 10 let kamaráda, který je teda bratr přítele mé sestry (nikdy jsme se spolu moc nebavili, jenom v rámci nějaké akce, ale za poslední půlrok mi přijde že se bavíme o něco víc). No nikdy jsem si nedokázala představit, že bysme spolu něco měli, prostě jsem ho brala vždycky jako kamaráda, nic víc, navíc už jenom to, že je to brácha přítele ségry je prostě divný - 2 ségry a 2 bráchové - nevím nevím... Každopádně je to fajn kluk, se kterým je sranda, je to pohodář, spolehlivej, aktivní, hodnej, postará se... prostě celkem ideál.
No jenže letos v srpnu se náš vztah začal nějak měnit, v podstatě to řeším už od toho léta. Prostě se stala taková událost, kdy jsme se opili, blbli jsme spolu, proběhla líbačka a tím to teda skončilo. Ale od té doby se na něj dívám jinak a on na mě asi taky (teda aspoň kdykoli se vidíme, tak mi přijde, že se po sobě koukáme, usmíváme se na sebe atd atd.). Jenže jaksi je to na mrtvém bodě a nic se neděje. Na to, že už bylo spostu příležitostí nějak to rozseknout (např. společný víkend na horách - v celé partě samozřejmě, nebo ted 24 hodinový bowlingový maraton, kde jsme byli nepřetržitě spolu), pořád jaksi ani jeden z nás není schopnej něco udělat. Já si řikám, že pokud by o mě stál, tak mě přece může někam pozvat, nebo mi něco říct, přeci jenom už se známe a ví, že bych ho neukousla. No a já sem prostě neschopná a nemam odvahu udělat první krok, ale obávám se, že na to asi čeká, pže sám neví na čem u mě je... Je to teda blbá situace a mam pocit, že se to jen tak nikam neposune.
Máte nějakou radu co s tím? Co byste podnikly na mém místě? Jestli vůbec něco nebo ještě počkat?

za me NE NE a NE! už som si párkrat takto kamarátstvo pohnojila a už to proste nikdy nebolo to čo bývalo