Vztah s kamarádem?

Myslím,že bys tomu mohla dát šanci.Znám také pár,který na tom byl stejně,nejdřív kamarádi a pak víc.Jestli se bojíš,tak se prostě zkus nebát.Já s mým přítelem jsme taky začali jako kamarádi.Potkávali jsme se,bavili se spolu jako kamarádi,a pak jsme se do sebe zamilovali.Myslím,že i já jsem ho brala zpočátku jenom jako kamaráda,ale časem se to změnilo,když jsem ho víc poznala.Když říká,že ses mu vždycky líbila,třeba se ti to jenom styděl říct jako "kamarádce".Aby jsi mu náhodou neřekla,že ho bereš jen jako kamaráda.Kluci jsou tak komplikovaní!
Tak ti budu držet palce,strach by ti mohl vzít dobrou šanci.
Dokonce je i citát,že láska začíná přátelstvím.

Určitě, jen si ještě rozmysli, co se stane, jestli se rozjdete. Jak se budete dál stýkat se společnými přáteli atd. Nechci malovat čerta na zeď, ale ty následky pak mohou být těžké.

špatně, z přátelství lásku uděláš snadno, z lásky přátelství zpátky těžko. Je to risk.

Mně už se povedlo udělat z lásky opět přátelství, které bylo před ní. Také se mi povedlo udělat z lásky "jen" přátelství. Ono hodně záleží na tom, jak se ti dva rozejdou...zda v dobrém nebo špatném, pak co jejich rozchod zavinilo... Rozhodně bych do vztahu šla. Kdo neriskuje, nevyhraje.

Magdalena1

ono záleží na hodně faktorech, třeba na tom, jak dlouho spolu ulítáváte, jestli si na tobě neléčí zklamání po rozchodu, oni muži, když chtějí, tak si dokáží upravit pravdu k obrazu svému, jsou to lovci, loví

než bych do toho šla nebo něšla, asi bych si ujasnila, jakým způsobem by se mohl náš vztah vyvíjet, jestli to není jen nějaké chvilkové poblouznění, prostě, jestli je to pevné

ono z kamaráda na sex zase dobrého přítele uděláš snadno, ale z někoho, koho miluješ to už půjde hodně špatně, a hodně bude bolet, když si najde jinou

Určitě to zkus, já se s přítelem kamarádila asi 3 roky, pak jsme jednou ulítli, půl roku jsme se jen tak oťukávali a pak si řekli že to zkusíme. A zkoušíme to už 7 let Nikdy by mě nenapadlo, že spolu budem, nebylo to o takové té bláznivé zamilovanosti, ale našli jsme k sobě cestu a je nám fajn.

Magdalena1

S manželem jsme taky byli jen kamarádi a pak najednou z toho byla láska. Když si rozumíte, jako kamarádi, tak je velká šance, že si budete rozumět i zaláskovaní. Když se dobře znáte, tak se dá i předejít leckteré hádce, dá se řešit. Myslím, že máš větší šanci na vztah než když někoho jen tak potkáš.

Všem vám moc děkuji za rady, některé mě už skoro nakoply, abych tomu dala šanci, jiné mé natčení zase trochu zchladily. Nakonec jsme se, ale dohodli na společně stráveném víkendu, pak se snad vše rozhodne....

tak držte palce, ať to dobře dopadne a posílejte dal příspěvky
a ještě jednou moc díky

Já asi budu kapku tvrdá-promiň-už jste spolu spali tak proboha co víc můžeš ztratit?
Hop nebo trop

Lusinda:

rozhodně se neomlouvej, asi jsem právě toto potřebovala slyšet, takže vřelé díky!

Reaguji na Magdalena1: Tak jak dopadl společně strávený víkend? Vyšlo to?

ahoj holky, potřebovala bych radu ohledně vztahu s mým "kamarádem". známe se už ze střední školy, celou dobu jserm se mu líbila, ale zároveň i jiné holky, já jsem se bála něco změnit abych to nepokazila (moc mi na něm záleželo)., takže jsem ho víckrát odmítla.. pak jsme se dva roky pořádně neviděli, on má teď přítelkyni, ale nedávno se prý svěřoval mojí kamarádce, že s ní sice štastný je ale přesto má "ideální" holku, se kterou všechny porovnává (neřekl ale kdo to je)..pak jsme se potkali na třídním srazu, celou dobu jsme se bavili jen spolu, já jsem si uvědomila, že ho miluju(ted už si to příznám)..vyřikali jsme si ty věci z gymplu a pak se mě uplně na konci ptal, co by bylo kdyby tu holku neměl..(vůbec jsem to z něj nemohla dostat, vypadalo to, že se hrozně bojí co odpovim-už jsem ho předtím hodněkrát odmítla)..já mu řekla že nevím, pak mi ještě psal jednou ale já mu odepsala že bude lepší to neřešit, že to asi má být tak jak to je..(nechtěla jsem se chovat nefér vůci té holce)..a po dvou týdnech jsme se znovu viděli ale on uplně obrátil..řekl, že lituje toho, že se mě na to ptal a pak se začal smát a ptal se: a co kluci? byla jsem opilá takže jsem mu řekla co k němu cítím a aby už mi tohle nedělal..a on mi řekl že jsem vždycky byla jedna z holek, na které mu záleželo, ale že se s tou svojí nerozejde, to jedině že by mu ona dala kopačky..přijde mi že mu na ní asi ani moc nezáleží, vzhledem k tomu, že se takhle chová ale záleží mu vůbec na mně? nevim jestli se s nim mám vůbec ještě stýkat protože mi zase bude dávat naděje a pak z toho vycouvá?pořád má moje fotky v mobilu a na facebooku a vážně jsem si myslela že mu na mně záleží.nechci ho ztratit ale tohle mě ponižuje..co si o tom myslíte?díky moc za názory

Reaguji na jajulka22:
Podle mě jsi ho zklamala, když byla příležitost a on se vyjádřil, tak si ho vždy odmítla - i teď, po letech...Takže ti nevěří, ve své holce má jistotu, tebe miluje platonicky, ale s ní žije...Nevím, zní to trochu jako osudová láska, ale...nejsem si jistá, zda ti dá ještě šanci, odmítnutí je pro chlapa dost těžké a kus lásky tím vlastně v něm "zabiješ" a tys ho odmítla několikrát...

Naznačil ti, že se s ní rozejde a tys mu řekla NE. Ted už si nejsem jistá zda bude ochoten se s ní rozejít...Asi spíš ne, je dost možné, že ti už neuvěří a myslím, že si uvědomil, že tě spíš obdivuje než miluje a že si spíš "idol" z gymplu než reálná láska...

díky za odpověď, teď se to zase celé zkomplikovalo, myslela jsem, že alespoň teda budeme kamrádi a tak jsem mu to i prezentovala...jenže potom mu moje kamarádka napsala na fb azačala vyzvídat (já jsem o tom nevěděla). a on jí řekl, že vztah s tou jeho holkou je v pohodě a že co se týče mně, tak NEVÍ. Jenže druhý den mu ta holka dala kopačky a mojí kamarádce asi praskly nervy a hrozně mu vynadala - že mi ubližuje a jí lže atd atd..a bohužel všechno przentovala jako moje názory..pak jsem mu ještě psala vysvětlení ale na to skoro nereagoval, jenom mi napsal že se na nikoho nezlobí a že teď enmá náladu cokoli řešit ( z toho rozchodu je dost špatnej) a že ví že je divnej ale prostě nic o žádný vysvětlvoání prostě neměl zájem..A teď už je to měsíc, vůbec nevim, co mám dělat, jeslti už mu teda mám dát uplně pokoj a vyhybat se mu a dál mu nekomplikovat život anebo se mu snažit ještě něco vysvětlit? zase nechci vypadat jako hysterka (po tom, co mu řekla kamarádka to totiž vypadá, že jsem si dělala horzný naděje, že se s ní přece jen rozejde) a nechci, aby si myslel, že si zase dělám naděje, protože si myslim, že mám teď volné pole..na druhou stranu bych ho strašně nerada ztratila jen kvůli nedorozumění..co byste dělaly na mém místě?díky moc