Vztah s děvkařem

To já z Ostravy to nevim možná "hajzlík" shání ženský po celý republice

Reaguji na chicky:
To je možný ten "můj" je měl snad všude a dělá to dosud... Já se naštěstí vyléčila v 18, ale dodnes mě kontaktuje a vyhledává (samozřejmě má přítelkyni - neuvěřitelný prostě). Takže rada zakladatelce, chlapa který je na ženský nepředěláš, jen když se podaří, aby se zamiloval, což taky není lehké, tak možná na chvíli přestane, ale jinak to je celoživotní.

Vztah nedoporučuji, svůj stín nepřekročí a když se k tomu přidá mužská ješitnost a pud lovce je vymalováno. Bylo by to jen trápení a pomalé a hlavně bolestivé umírání lásky.

Reaguji na avaa:
Souhlasím

taky takového znám.seznámila jsem se s ním kdysi před lety na libimseti.cz.scházeli jsme se,ale tehdy mi přišlo,že jde na to nějak hrrr.utla jsem to.po letech jsme se sešli a scházíme se už přes rok.celou tu dobu mi tvrdil,že nikoho nemá,ale že zrovna žádný vztah nechce.fajn.dohodli jsme se.jaké mé překvapení bylo,když jsem na FB zjistila,že už má 2 roky holku.taky jsem se dostala na jeho profil na badoo a nestačila jsem se divit,s kolika holkama si píše (a bylo to samé broučku apod.) a schází se s nimi.hrál to na všechny strany.
takoví chlapi byli,jsou a budou pořád stejní.chodit bych s ním nechtěla (i když je jinak hrozně fajn),protože bych mu nemohla věřit...

taky takového znám.seznámila jsem se s ním kdysi před lety na libimseti.cz.scházeli jsme se,ale tehdy mi přišlo,že jde na to nějak hrrr.utla jsem to.po letech jsme se sešli a scházíme se už přes rok.celou tu dobu mi tvrdil,že nikoho nemá,ale že zrovna žádný vztah nechce.fajn.dohodli jsme se.jaké mé překvapení bylo,když jsem na FB zjistila,že už má 2 roky holku.taky jsem se dostala na jeho profil na badoo a nestačila jsem se divit,s kolika holkama si píše (a bylo to samé broučku apod.) a schází se s nimi.hrál to na všechny strany.
takoví chlapi byli,jsou a budou pořád stejní.chodit bych s ním nechtěla (i když je jinak hrozně fajn),protože bych mu nemohla věřit...

I to je možné, popravdě jsem nad tímhle nikdy nepřemýšlela ... Ale já ani nevím, jestli ty holky jenom oblbuje, nebo s nimi i něco má, zas tak dobře ho neznám. Ale podle toho, jak se ke mně měl, a to jsme se viděli poprvé, bych i řekla, že takhle to zkouší na každou. :/

On do mě právě ani není zamilovaný, to je to. Sice mi píše, že se mu moc líbím, ale láska to není.

Tak ještě dodám, že je mu 17, je mladší než já, takže netuším, jestli vůbec přemýšlí nad nějakými vážnějšími vztahy.

No, já jsem asi jiná, ale ač jsem nezadaná, tak rozhodně po večerech nerozesílám smsky všem klukům, které mám v telefonu, a nečekám, který se na to chytne. Buď mám o někoho vážný zájem anebo ne.

To já se vždycky můžu zbláznit, když mi někdo říká pěkné věci, já mu to uvěřím a posléze zjistím, že to říká i tuctu dalším holkám. Nestalo se mi to jednou. Jinak Tě obdivuju za to, že s ním dokážeš být v kontaktu, já, když jsem byla hodně zamilovaná a on ne, jsem musela veškeré styky s ním přerušit a snažit se ho ignorovat, jinak bych se toho citu nikdy nezbavila ...

Já ho právě taky nemiluju, jenom se mi dost líbí a ještě víc mě přitahuje. Ale bojím se, že kdybychom se scházeli víc, tak já se na něj upnu a bude to pro mě horší ... Ale zase ho hrozně chci.

Reaguji na Raelyn:
Upřímně ja sama sebe taky obdivuju ale nějak to zvládám,bydlíme od sebe 2 zastávky,máme společné přátelé,chodíme občas na stejná místa..Takže možnost,že se náhodně setkáme je více jak 80%. Co mě nezabije mě posílí.. A tohle mě opravdu moc posílilo Chce to zatnout zuby a mít pevné nervy..

Podle mě hodně záleží na tom, jestli to má v sobě, nebo jestli je to pouze teď, v tomhle období nějaká jeho póza. Vůbec to třeba nemusí být špatný partner pro život, i když po takhle krátké známosti (když nepočítám FB ) to poznáš těžko. Já bych s ním kontakt nepřerušovala, při nejhorším (nejlepším? ) budete přátelé a pak poznáš, jaký je. Okolí si člověka taky umí dost přibarvit (pomluvy a lži) - takže nevěř všemu

Mám podobnou zkušennost. Strašně se mi líbí jeden kluk, já jemu taky, ale bojím se s ním do "toho" jít protože je to vyloženě děvkař a já i když ho mám ráda a delší dobu už se známe, tak mám strach že bych se spálila. Chová se všelijak. Jednou je milý a pozorný a podruhé ani neví že, existuju. Někdy mám chuť mu prostě všechno vyklopit, ale jelikož je starší a mám pocit, že se nechce ani vázat, tak to raděj nechávám být, ale sama se užírám. Člověk si přeje aby se ten druhý změnil, ale ne vždycky je to tak jednoduché.

Reaguji na Raelyn:

děvkařem bych ho nenazývala spíš nevyzrálým chlapcem vzhledem k jeho věku . Jinak v 17 ti je jaksi předčasné uvažovat nad vážným vztahem . Takže mi přijde celkem normální , že se takto v 17 letech baví a uvažuje.

Jestli mu je 17, tak si myslím, že to je spíš nedozrálostí Kluci v těhle věcech dozrávají pomaleji než my holky myslím, že je tady velká šance, že bys ho mohla změnit a že by se ve vztahu usadil

Jinak s dě*kařem mám taky svou zkušenost :/ spadla jsem do toho náhle, nevěděla jsem moc co je zač.. zamilovala jsem se a když jsme to dali dohromady, každý mi říkal, že ten můj holky střídal jak ponožky, že nám to na 100% nevydrží dlouho... pod vlivem zamilovanosti jsem to nechtěla slyšet.. no byli jsme spolu rok a půl byl to nejúžasnější partner co jsem měla. Mohl se pro mě přetrhnout, snesl by mi modré z nebe.. Nemohl beze mě být ani den.. Já si to užívala, cítila jsem se jak princezna Když jsem se měla stěhovat kvůli VŠ, bál se aby to nezměnilo něco na našem vztahu a tak si našel práci v Brně a za každou cenu tam chtěl jít bydlet se mnou i když já o to moc nestála.. vzdal se bydlení u rodičů, přátel.. tohle na mě udělalo asi největší dojem no ale pohádka skončila ve chvíli, kdy jsme spolu začali bydlet a on se zapomněl odhlásit z facebooku ten princ, který navenek žil jenom mnou, tak za mými zády žil druhý život jak jsem na jeho fb zjistila, tak mě několikrát podvedl, většinou po nějaké hádce a vypisoval plno slečnám jak to nám dvěma neklape a že by je chtěl o... a podobně true story rozešla jsem se s ním.. jenže já hloupá - po pár týdnech mi začalo chybět, že mě má někdo tak strašně moc rád a chtěla jsem ho přesto všechno zpátky.. v tu chvíli uviděl mou slabost a začal se ke mě chovat fakt odporně a nadřazeně.. to mi ublížilo ještě mnohem víc než ty jeho zálety a dostávala jsem se z toho skoro rok.. ale to už sem nepatří.. chci jen říct, že dě*kaře nikdy nebrat ať je sebelepší !