Výživné pro dospělé dítě na VŠ

Zbýval mi už jen rok, při studiu jsem pracovala a neměla jsem chuť se dál dohadovat. Studium jsem už si natáhla dost, takže pocit zadostiučinění jsem měla a některým pánům otcům to stejně nedojde nikdy.

Připojuji se.
dannys
Naprosto se ztotožňuji s tvým příspěvkem. Dvě strany, dva názory.

Přesně jak napsala Chudobka - můj "drahý" otec mi posílá výživné 1500Kč měsíčně, tedy to, co mu soud určil cca před 12ti lety...Teda - posílá - už dva měsíce neposlal nic, s tím že nevěří, že studuju....podotýkám, má se jak prase v žitě, jen si prostě myslí, že mu to projde...Chtěla bych zažádat soudně jednak o zvýšení výživného, ale i dokázat mu, že si nebude dělat co chce...ovšem vůbec netuším, jestli k tý žalobě o zvýšení výživného potřebuju další přílohy...jasně, potvrzení o studiu, a dál? Bydlím v Pze u přítele, takže nemám žádnej doklad o placení ubytování...jako důkaz, že tu fakt bydlím
Na brigádu samozřejmě každej den chodím, už se to dostalo i tak daleko, že nestíhám chodit do školy...ale i tak z toho nevyžiju, peněz málo...pařit chodím málokdy, zbytečně neutrácím...to by mi mohlo u soudu projít, ne?
Nechci aby to vypadalo, že chci otce jen vykořisťovat...ale už jsem psala, peněz má jak šlupek, jen je lakomej...do mladší ségry furt hučí, jak je na tom špatně , a oblbnul jí už natolik, že ona od něj peníze nechce, páč nechce tatínkovi kazit životní standart...

Zajdi si do bezplatné právní poradny (googluj ), v Praze jich je několik. A dle mého názoru potvrzení o denním studiu stačí. Popř. se ještě může hodit index apod. Ale bude to dost nepříjemné a může to hodně zhoršit vztahy v rodině.
Jinak mě tatínek do 22ti platil 2500 měsíčně (soudně bylo stnoveno jen 1700!!). Pak mi to po vzájemné dohodě (jeho nová manželka mě měla za vydřiducha, jelikož jsem si dovolila studovat 2 VŠ a nemakat na plný úvazek, jen brigádně) zvednul na 4500 a to mi platil do doby ukončení studia.

úplně souhlasím

Tohle by mě také zajímalo, jelikož jsem v podobné situaci. Studuju, bude mi 24, ale vim ze presahnu studium pres 26 let a budu si ho muset platit. Myslela jsem že prijdu v 26 i o výživné, i máma s tím počítá; jak to tedy je? Podle mě povinnost platit výživné pro studenta končí dosažením 26 roku věku; vy tu píšete něco jiného. Může se k tomu vyjádřit někdo s nějakým právnickým vzděláním a říct jak to tedy ve skutečnosti je? Abych věděla zda potom na tatínka naléhat dále či nikoliv, na co mám ze zákona právo? Ne jen "jedna pani povidala"...Díky

Petulaa
Zkušenosti s tím nemám, ale pokud se budeš i po 26 letech věku připravovat na povolání, tak tato hranice (snad žádná hranice) neplatí a na výživné bys měla mít nárok, ale i toto ber s rezervou

No u nás to asi vztahy nezhorší, protože s otcem jsem nemluvila a neviděla jsem se už 12 let..Pro něj jako bych nebyla, takže se ani nedivím, že se mu nechce platit. Super že ti dával aspoň těch 2500Kč, on každej snad pochopí, že v Praze se s takovou almužnou vyžít nedá...nebo vlastně...dá, ale nemůžeš si dovolit vůbec nic

Já jsem dostávala alimenty od otce i když mi už bylo 26. A to jsem dělala postgraduál, ne normální bc nebo mgr program. Když mi bylo 27, tak jsem začala na té vysoké škole i pracovat, takže jsem sama otci řekla, že už nechci, aby mi posílal peníze. A výživné tím pádem bylo ukončeno.

Jinak já mám pohled na chování dnešních studentů trochu jiných. Ať se klidně chodí bavit do hospody nebo na diskotéky, ale ať si na ty hospody a diskotéky také sami přivydělají. Pokud mají čas chodit se bavit, mají také čas chodit na brigády a připravovat se na výuku. Mně coby pracujícímu člověku také peníze na zábavu nikdo nedá a mohu se jít bavit až ve chvíli, kdy mám to osattní splněno. Proč to má být u studentů jinak jen proto, že jsou studenti?

Také neberu argumenty, že některé vysoké školy jsou obtížné, takže je normální, že student opakuje ročník a že mu učení nejde. Nesouhlasím, podle mě by to normální být nemělo a pokud na školu nestačím byť se učím ve dne v noci, tak na ni prostě nestačím.

Pokud jede rodič platí 5 tisíc korun, předpokládám, že druhý rodič může poskytnout stejnou či o něco nižší částku. A myslím, že za 10 tisíc měsíčně s tím, že si mladý/mladá něco přivydělá, se vyžít dá slušně i v Praze.

Mimochodem ještě k úplně prvnímu, zakládajícímu příspěvku: alimenty by správně měly celé chodit na účet dítěte. Správně má dítě dostávat v dospělosti výživné od obou rodičů.

Mně coby pracujícímu člověku také peníze na zábavu nikdo nedá a mohu se jít bavit až ve chvíli, kdy mám to osattní splněno. Proč to má být u studentů jinak jen proto, že jsou studenti?

Jestli to nebude tím, že jim za to studium nikdo neplatí

Petulaa
Dokud řádně studuješ, mají oba rodiče vyživovací povinnost. Otázkou je, z jakého důvodu studuješ tak dlouho. Takže, pokud by rodiče odmítali platit, soud posuzuje, zda ti nárok na výživné náleží. Jsi plnoletá a ty by ses musela výživného soudní cestou dožadovat a také doložit zdůvodnění. Žádná věková hranice neexistuje, posuzuje se vlastně podle obvyklé doby potřebné na studium.

Petulaa
Ano máš na to ze zákona právo i po 26.roce, pokud stále studuješ.Podívej se na odkaz, který uvedlo Chrastítko už dříve. A jak už jsem psala dřív, mám to ověřené, protože jsem sháněla info u právníků pro své známé. A všichni jsme předtím měli "jasno" v tom, že 26.rokem vše končí... .
Možná bys měla poskytovatele výživného na to "jemně" připravit, aby nebyl pak zaskočený

ilka1
Petulaa
Ono zdůvodnění je vlastně potvrzení o probíhajícím denním studiu..., soud je v tomto případě vždy na straně "dítěte".

ne, ale oni zase naoplátku neplatí nic za studium. Jistě - mladý člověk má mít na studium klid a nemá trávit čas na učení v práci.
Přesto - má-li mladý člověk čas chodit po hospodách a zábavách, pak má čas i na to ostatní. Nezastávám názor, že by se měl mladý člověk v první řadě bavit, v druhé řadě studovat a v poslední řadě pracovat. Říkat, že je normální, že student opakuje ročník a jedním dechem dodávat, že mladý student se má o víkendech bavit, je dle mého názoru dost nezodpovědné.

Ještě k alimentům. Já jsem také studium o rok prodloužila. Ne proto, že bych opakovala ročník, ale proto, že jsem chtěla chodit ještě na další předměty a upřímně - vůbec jsem neměla představu, co po škole dělat. S otcem jsem se na prodloužení domluvila, nadšený moc nebyl, alimenty ale platil. Takže i já jsem si studentský život prodloužila, jen nemám pocit, že bych se jen bavila a učila se, v první řadě jsem se učila, v druhé řadě jsem pracovala.
V té době jsem už chodila normálně po brigádách (vlastně od 18ti let) a měla jsem "na útratu" svoje vlastní peníze.

Určitě - vždycky je nejlepší se v klidu domluvit, i když se "protistrany" moc nestýkají.

to není tak uple pravda Čas na 2 pivka má každá, nějaké 2 hodinky večer, ale práci na 2 hodinky večer ti nikdo nedá. A 8 nebo 6 hodin denně pravidelně na docházku do práce opravdu nemá každý student, takže tak.
Jinak s tebou souhlasím, že není normální opakovat ročník, ale spousta lidí to třeba dělá z toho důvodu, že vycestovali, a zahraniční zkoušky jim tady pak neuznali. Tedy není to jen z důvodu toho že by byli lemplové a nestíhali to.