Vysoké nároky na spaní

Taky mám takový "nároky",nemůžu spát ani když někdo hlasitě dýchá natož abych slyšela chrápání, televizi...nebo prostě někoho mluvit...neusnu a rozčiluje mě kdyby někdo svítil lampičkou, nebo vidím světlo z jiné místnosti

Reaguji na prskafka: o nemocnici ani nemluvím,nesnáším nemocnice kvůli nočnímu noclehu .. navíc když mě přijmou tak jdu na dětské oddělení a v té době když jsem tam byla tak jsem ještě neměla špunty a to bylo něco šíleného .. řev dětí,rozsvíceno na chodbě,sestra pořád někam chodila,postel tvrdá. Hrůza

Reaguji na pettite94:

Taky jsem to tak měla. V pubertě. Už jsem to tu někde psala kdysi. Dost mi pomohlo spaní na kolejích. Doma jsem předtím spala se špunty v uších, ale na kolejích byl taky dost hluk a tak jsem si poněkud zvykla a doma jsem už pak mohla v klídku spát bez nich. Samozřejmě u televize nebo při nějakém rachocení jsem usínala výjimečně. Další metou byla práce. Loni jsem usínala klidně při televizi s ovladačem v ruce. Letos spím už hůř, hlavně se budím v noci a pak ráno a přes den jsem mrtvá. Myslím, že se s tou choulostivostí nedá moc dělat, asi je to záležitost vývoje.

Neboj, nejsi jediná Ke spánku potřebuju nejlépe svou postel, ale to ani tak ne jako svůj zdravotní polštář, nejsem zvyklá už na ty obyčejné polštáře, takže se kroutím jak žižala a neusnu.Taky potřebuju tmu a ticho..můj přitel usné do dvou sekund a neskutečně chrápe, jsem z toho už zoufalá, zatím to řeším špunty do uší ...nerada spím sama a už vůbec ne sama v bytě, to se bojím

Reaguji na Ziralka: souhlasím

nikdy jsem nemusela mít klid na spaní, ale i minimální hluk mě probudil...od té doby, co jsem na kolejích kvůli VŠ, spím jak zabitá...ono, když je šílenej kravál minimálně do půlnoci,ne-li dýl a člověk ráno v 6 vstává, po pár dnech padne únavou na h.bu..takže doporučuji jít na kolej jinak,dnes díky kolejím usnu při televizi,rádiu, bandou lidí, v podstatě může se dít cokoliv

Reaguji na pettite94: Já mám tenhle "problém" v podstatě celý život. Ale co, jsou i horší věci. Ráda bych poradila, ale taky nevím co s tím.

Já na tom byla dřív podobně, jak sem nespala doma gve své posteli, tak jsem se první noc dvě skoro nevyspala. Ale "vylecila" mě nemocnice, tam sem prostě spát musela, protoze sem měla na pokoji protivnou babku, co si v pět ráno šla dat rozcvicku či co a od osmi večer požadovala naprosté ticho.

Omlovam se za interpunkci, píšu z mobilu

Mám to samé ženy ,rozplácnu se na břicho ,zavrtám hlavu do vysokého polštáře .Musí být ticho ,nejlépe ani přítel v posteli když jdu usínat .JEn jááá a ticho ,naprosté .Bez hluku jakéhokoliv a světla . Né žádný kontakt . protože jsem jak žába a to by mi vadilo

Tak tohle mam taky, když třeba na poličce přesahuje o půl centimetru rádio, tak ho musím narovnat jinak nejsem vklidu a bojím se že spadne i když je to nesmymsl Jsem čtvrtým rokem na intru a ten mě teda vůbec nevyléčil, když spim a někdo na chodbě zavře dveře, tak mě to prostě probudí, a pak jsem naštvaná z toho že to probudí jenom mě a ostatní si v klidu spí, tak neusnu už vůbec. Nesnesu nepravidelný zvuky, naopak si otevíram okno abych slyšela ty venkovní zvuky, projíždějící auta, déšť a nejlepší je bouřka A co mě nejvíc vytáčí je to, když někdo z okolních pokojů nevypne větrák, to mi vážně leze na nervy, to mi totálně vymejvá mozek, hučení větráku!

Taky mám podobné problémy. Nerada jsem sama doma večer, zatím bydlím u rodičů, takže když jdou oba na noční a nemám tu přítele, mám takový blbý pocit. To musím mít zavřený všechny dveře a okna, všude všechno zkontroluju, dřív jsem si zapínala potichu rádio a nechala si svítit slabě lampičku, teď si místo toho pustím potichu telku (spíš pro to světlo) a trvá mi déle, než usnu. Když jsou doma naši, tak usínám klidněji, zavřu si dveře, klidně mám otevřené okno a mám ráda tmu, ale pokud nnaši jdou spát později, tak mám bohužel v pokoji světlo a to mi vadí, hluk mi taky vadí, ale usnu. Nejraději chodím spát, až když oni už spí, protože je všude ticho a tma. Pokud je u mě přítel, tak mi nevadí ani světlo, ani hluk, ani otevřené dveře, prostě nic. A spaní kdekoli jinde mi taky nedělá problémy (loni na dovolené tedy jo, ale to bylo špatnou atmosférou pokoje, kterou cítil i přítel). Asi jsem divná nebo nevím...

Moje náročnost na spánek? Naprostá tma, naprosté ticho (přítel a jeho otáčení a tak, to mi nevadí, horší je to s televizí, rádiem atp.), dále spím v kalhotkách, na břiše, se svým milovaným maličkým polštářkem na mazlení /u přítele s jeho plyšákem /, otevřené okno ale hlavně! se zamčenými dveřmi do pokoje! bez toho bych neusla ani za nic! a to at doma někdo je či není... To musí být.

Já mám problémy se spaním, když jsem ve velkém stresu.. Ale když jsem v klidu u přítele, usnu i u seriálu...

Zkusila bych spánek podpořit nějakým čajem, např: "Spánek a nervy" z DMka, nebo Meduňkou.. Pokud nebereš antikoncepci, dej si tabletku Třezalky na večer..

mám to stejně, televize, rádio, pc, světlo, hodiny nebo cokoli mě dohání k šílenství, musím mít absolutní ticho a klid...

s tím souhlasím.. Já sice takový problém nemám usnu, i kdyby jste si vedle mojí poslete zpívali... Ráda spím při při zapnutém CD. Pustím si potichounku oblíbené CD a usnu hned....Usnu kdekoliv a kdykoliv, pouze potřebuju mít zavřené dveře..

Ale kamarádka měla podobný problém..možná ještě horší...pořád se necítila dobře, když byla v posteli sama. Tak šla k psycholožce a ta ji řekla, že není vůbec uvolněná, že takové napětí jak jde z ní ještě ani neviděla.. Doporučila ji jogu,meditaci,více koníčků aby byla před spaním víc unavená...a nějakou uklidnující činnost. Kamarádka začala kresli a asi se z té nervozity vykreslila, vytančila(to byl její nový doporučený koníček) a vymeditovala a už spí dobře..tak něco vyzkoušej