Vysoká škola - samé učení, nebo ne?

Vysoká škola - pracujeme 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,2 týdny v roce...Ale záleží,zda tě daná škola baví.Já se učím den před zkouškou a ikdyž toho mám jako historik kvanta (dobrá paměť a trpělivost při sezení v archivech nutnost),tak jsem zatím s ničím neměla nijak velký problém.

Tak tuhle skupinu na FB fakt bytostně nenáším - pak se vysokoškoláci diví, že si o nich veřejnost myslí, že to jsou flákači, kteří nic nedělají a nechají se vydržovat rodiči.............

Souhlas, skoro každá zkouška je rozsahově pomalu jak maturita, ale na to si člověk brzy zvykne.......

Tak ja toto Vysoká škola - pracujeme 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,2 týdny v roce. vysovene neznasam.... Priemerne sa učím na jednu skušku intenzivne 3 -4 tyzdne. Ja som na medine a teda oproti gymplu to je neskutočné kvantum informácii teraz som v 4 ročníku a ešte so nemala prazdniny.... skušky v auguste sú každy rok a keď nie to tak zas neplatená prax... cez semester sa musim učit aj priebežne inak by so sa asi z tých telefonnych zoznamov zbláznila.... no tiež to ide sklbit s akciami party a tak... vysokoškolské akcie su najlepšie ale zas no na druhej strane moji kamarati nemedici sa oproti mne ovela viac flákajú... teda mne to tak pride u niektorych skol....tým nechcem nikoho urazit... len porovnavam volny cas,rozsah ucenia a tak...neni vyska ako výška... skutočne na niektorých sa učia menej ako na strednej...zaleži aku si vyberieš

Reaguji na baruss:
Chápu tě, mám kamaráda na 1.LF v Praze, takže informace o medině mám z první ruky. Řekla bych, že je to jedna z nejtěžších vysokých škol.......

Jak už je tu psáno asi xkrát...záleží na typu školy..Já studuju teď třetím rokem farmacii...a pro mě je vš horší než střední. Rozhodně nestačí se učit jen o zkouškovém. Ve druháku jsme měli týdně minimálně jeden test, anatomie a tak..prostě něco, nad čím opravdu musíš sedět. O zkouškovém mám zkoušky, na které je občas 14 dní učení málo, teď mě čekají takové, že to bude chtít 3 týdny..Ale opravdu záleží na tom, co vybereš za školu. Někde je to leháro a učení skutečně až o zkouškovém já mám bohužel trošku náročnější sen, ale zase je to pak moc pěkná práce

Reaguji na baruss: Farmacie se k vám ráda přidá Ale zase budeme dělat pěknou práci prázdniny u nás člověk taky moc nezná, pokud enní genius (což já tedy opravdu nejsem..)

Souhlasím s bakalářkou, potom se nemůžeme divit klesající úrovni vysokoškoláků a degradaci vysokoškolského vzdělání celkově. Učit se na zkoušku den před ní nevypovídá nic o tom, jestli tě škola baví nebo ne, ale spíš je to ukazatel náročnosti dané školy, která je podle mě s touto připravou naprosto nedostačující....

Já jsem dělala víceleté všeobecné státní gymnázium a pak Právnickou fakultu na Karlově univerzitě - gympl jsme měli drsný, do naší třídy se tehdy bralo 30 lidí a hlásilo se do ní 300, tzn.brali jen 10%, což je přibližně stejná pravděpodobnost přijetí, jako když jsem se pak hlásila na práva. Taky nám neustále opakovali, že jsme ti "vybraní" a "nejchytřejší" a podle toho do nás tlačili znalosti horem dolem Na střední jsme měli stejný systém výuky jako pak na právech, tzn. na začátku hodiny přišel učitel a začal vykládat, a my jsme si psali, psali, psali...na konci hodiny řekl, kolik stran z učebnice nebo skript si máme nastudovat. Písemka nebo ústní zkoušení bylo jen 1x. max 2x za pololetí. Z toho jak jsem pak srovnávala náročnost našeho gymplu s lidmi, které jsem potkala na právech, jsme to měli vážně drsné, matematiku, biologii, dějepis i literaturu mnohem víc do hloubky než většina ostatních, v diktátech automaticky za 1 chybu v čárkování známku o dva stupně dolů a tak - možná i proto mi to pak na právech nepřišlo nijak zvlášť těžké, navíc bylo bezva, že jsem mohla chodit do práce, protože neexistovala povinná docházka. Jedinou nevýhodou byla nutnost nastudování několika set stránek učebnic, zákonů a judikatury na každou zkoušku, ale na to si mozek časem zvykne - navíc narozdíl od toho, v jakém bludu žije laická veřejnost, je nutné nejen se ty stránky naučit, ale také dát do souvislostí, umět aplikovat na jednotlivé případy apod., neboli pochopit smysl každé jednotlivé věty, její kontextové souvislosti atd - fakt se to nedá učit jako básnička, jak si někdo myslí . Pak jsou humanitní obory, které jsou v porovnání s tím vysloveně triviální, např. vše na Fakultě humanitních studií, komické jsou některé předměty na Fakultě sociálních věd atd. - na těchto školách je to co do náročnosti studia ještě větší brnkačka,a co vím od kámošek, třeba FHS je srovnatelná s gymplem, některým se zdá ještě lehčí. Takže se určitě neboj

Reaguji na Chaplinka:
Tak abych pravdu řekla, hodně záleží na každém a jeho schopnosti se učit. byly předměty, kde jsem si toho hodně pamatovala z přednášek a tak na učení na zkoušku stačilo méně času (tyhle předměty si většinou dávám jako předtermín ), ale pak jsou fakt těžký a pro mě obtížnější předměty kde to ten týden chce )obvykle to byly matematiky, které jsou u nás příšerně teoretické ). Jinak mě štve obecně ten název - já třeba pracuju fakt výrazně víc, prvák až třeťák to byly pravidelně každý týden laborky, to znamenalo strávit čas přípravou (úplně dutý tam člověk fakt přijít nemůže), potom strávit určitý čas tam měřením a nakonec třeba celý víkend zpracovávat protokol . A od čtvrťáku pracuju na katedře, takže třeba přestože teď mám v rozvrhu jen dva předměty (jazyky), tak se flákat opravdu nebudu, naopak toho mám až nad hlavu.........

Tak záleží kterou vysokou školu si vybereš Jako medik říkám, že gympl byla totální pohoda, která se dala udělat s prstem v nose Maturity jsem se bála jako čert kříže, ale proti zkouškám na vysoký, to byla taky pohodička.
Ale jsou i vysoký, kde se budeš učit fakt ty dva týdyn v roce, dokonce mám kamarádku, která odešla z medicíny, šla na soukromou vysokou, má k tomu práci na HPP a říká, že byla blbá, když chtěla studovat nejtěžší školu s těma vyhlídkama co potom ještě máme Já jsem teda štastná, že jí studuju, neměnila bych ,ale můžu za sebe říct, že párkrát jsem brečela, proč si já ***** nevybrala něco víc v pohodě

Soukromé školy jsou kapitola sama pro sebe. Na druhou stranu HPP se dá dělat i třeba u studia na Právnické fakultě UK, záleží, jak si postavíš rozvrh, a zda je člověk ochotný obětovat pařby, víkendy atd. Samozřejmě na medině to nejde kvůli vcelku fixnímu rozvrhu, cvíkům od 7 ráno apod.

Jinak právnická fakulta - nesouhlasím, že jde tolik o chápání souvislostí. Je to prostě memorování velkého množství informací. Rozvrh na UK je volný, člověk nemusí téměř vůbec chodit do školy. většina studentů proto raději pracuje. Průběžná aktivita se prakticky nevyžaduje. Ve zkouškovém jsou pak ale atestace, na které se lidé průměrně učí 14 dní i víc... Kdo se to učí průběžně předem, má asi výhodu.
Na VŠ se dostalo asi 20% uchazečů - příjímačky tedy nebyly moc obtížné

Psychologie UK - vyžaduje se poměrně hodně aktivity mimo zkouškové - psaní seminárek, praxe, dělání experimentů a výzkumů. Zkoušek je potom ve zkouškovém méně a obvykle nejsou zase tak časově náročné. Příjímačky byly docela obtížné a dostala se tehdy snad jen 4% uchazečů

Tak záleží, kvůli čemu člověk studuje...je fakt, že pokud člověk chce mít jen VŠ, tak se dobré jít cestou nejmenšího odporu - vybrat si nějakou pohodovou školu a pracovat při tom. Pokud někdo chce být lékařem, tak to bohužel jednoduše nepůjde a je to cesta na hooodně let (nejde jen o vystudování školy, ale i o mizerný nástupní plat, atestace....).

Takže záleží, co člověk od školy očekává a co chce v budoucnu dělat. Ale vesměs pokud se někde vyžaduje jen VŠ a je jedno jaká, tak asi nemá smysl si to komplikovat. Stejně nejvíce dělá praxe.

Souhlasím, až na ty atestace - na Právnické fakultě UK žádné atestace nejsou - z toho soudím, že nevíš, o čem hovoříš. A za mě se dostalo 12% uchazečů, 20% se nedostalo nikdy (rozhodně ne za posledních 10 let)

ad Lisa: tak jsem si dala tu práci a spočítala, kolik lidí se dostalo letos: 14, 78%. Stras'šně mystifikuješ Liso - přemýšlím, zda to děláš schválně, nebo je to jen tím, že o tom mnoho nevíš.