Vysazení antidepresiv

[/b]Antidepresiva užívám už asi rok, konkrétně Seroxat, 10 mg (tj. půl tablety denně), což mi už 2 lékaři řekli, že je to jen tak "symbolicky" , ale na mě i ta půlka dost působí! Jsem hrozně citlivá.
Trpěla jsem depresemi, když si na netu zadáte "deprese", tak asi tři čtvrtinu příznaků z toho jsem měla. Absolutně nic mě nebavilo, netěšilo.
Když jsem tyto AD dostala, 3 dny jsem měla užívat celou tabletu (20 mg denně). Z toho jsem měla tak hrozné nežádoucí účinky, že nechybělo moc a musela jsem si volat záchranku. Okamžitě jsem léky vysadila a následující 2 dny skoro celé proležela v posteli.
Pak jsem nasadila jen půlku denně a nastal pravý opak - cítila jsem se výborně!
Teď teda stále už ten rok užívám jen půlku tablety denně. Zkoušela jsem tyto léky sama několikrát vysadit - vždy jsem o tom lékaři řekla. Když jsem tabletu 3 dny nevzala - ten 3. den se to už nedalo zvládat, byla jsem tak výbušná, agresivní, zlá - no prostě příznaky tisíckrát horší než před nasazením AD.
Čili léky užívám dále, ALE jak říká můj psychiatr, užívám je "tak zvláštně": totiž běhěm týdne vždy 1 tabletu úplně vynechám, a to, když mám pocit, že začínám "být mimo", že se ráno nemůžu vůbec probudit ... Tak si dám na 1 den pauzu.
Dělá to tak taky někdo? Já si totiž nedokážu představit brát je nonstop - bez vynechání toho 1 dne po několika dnech - mám strach, že se už ráno neprobudím. Ty léky na mě hodně působí. Co myslíte?

Reaguji na yanushka:
https://www.omlazeni.cz/panicka-porucha-uzkosti-40- 5894-75.html
Zkus se poptat holek tam, je jich hodně s těmito problémy a určitě ti některá poradí.
Jinak za mě bych řekla, že to je celé špatně, že AD ti nesedí, podle mě ti je psychiatr nechává proto, že si vsugerováváš, že ti po nich je lépe, ale přitom máš strach, že se ráno neprobudíš, to by při braní roku AD být už nemělo. Neuvažovala jsi nad změnou psychiatra? Nebo, že bys s těmito myšlenkami začala chodit k psycholožce? Protože když AD jeden den vynecháš, mělo by ti být docela zle, takže taky ten tvůj způsob užívání nechápu.

Už bych vživotě neuděla tu blbost, že bych vysadila ze dne na den! Beru AD 15 let - jednou po roce užívání jsem si prostě pro další léky nedošla prostě jsem myslela že jsem to zvládla - ch,cha. Po 14 dnech jsem se doplazila k psychiatričce ani nevím jak jsem se tam dostala - bylo strašně. Dostala jsem hrozně vynadáno, byl mi okamžitě nasazen Rivotril k rychlé úlevě a znovu AD. Po pár dnech úleva šílená. Za ta léta jsem zkusila všchno možné i pomalu vysazovat . Vždy se deprese a úzkost vrátila. Velký atak byl před porodem i když jsem snižovala a byla relativně převedena na šetrnou léčbu přesto jsem to dost odskákala.Proto v žádným případě nedoporučuju vysazovat sama ze dne na den. Teď beru 100mg zoloftu, 150mg Triticca, 150 Venlaflexinu a 1 mg rivotrilu - emoce mám normální, ale je mi dobře i když léky nejsou výhra ale život bez nich pro mě není možný - játra zatím dobrý, ledviny taky - chodím každý rok na testy- je mi 43 každý mi hádá do 30 , nepřibrala jsem po nich ani deko - naopak jsem zhubla - takže zhuntovaný tělo taky nemám.Takže se toho zas tak tolik nebojte.Držím palce všem komu se to podaří !

Doporučuji Allegru, až budeš vysazovat. Beru ji už druhý měsíc, zkouším ji místo AD, po domluvě s dr., nechtěla jsem s AD začínat, tak jsem to zkusila takhle a můžu ti říct, že je super. Úzkosti skoro žádné, s mými strachy je to lepší, ale hlavně mám lepší náladu.

Reaguji na Arfar: A Allegra je bez lékařského předpisu? Mohla bych jí užívat i když beru všechna ta AD , nebo se musí brát jen samostatně? Nevím jestli by to pomohlo když jsem zvyklá na tak silná AD?! V týdnu jdu ke své psychyatričce tak se jí zeptám - je divné že mi ji třeba nedoporučila ....!

Ano, ale stojí 350 Kč.

Mohla, je to pouze doplněk stravy

No, to asi nepohlo, já myslela, že spíše na vysazovaní tak něco k tomu, at to není skok najednou bez ničeho.

To se vůbec nediv, já s tím byla za dr. s tím, že ta AD, co mi napsala nechci, zkusila jsem čtvrtku a bylo mi i tak hrozně zle a že to zkusím takto, přírodně a ona na mě koukala at to teda zkusím a viděla jsem v jejím obličeji, že tomu vůbec nevěří, takže asi tak.
Ale já to mám hlavně na úzkosti a někdy se to stupnuje až do paniky a taky mi pomáhá v postupném překonávání agorafobie. Ale beru k tomu ještě různé vitamíny a ted zkouším i homeopatika.

Reaguji na Arfar: Tak dík za info, asi si to koupím - píšeš že po tom je lepší nálada a tu úzkost posledních pár dní mám i přes AD taky .

Nemáš zač

Můžeš to každopádně zkusit, obsahuje to L-Tryptofan a ten se v těle mění na serotonin, takže toho budeš mít akorát víc Možná to pomůže

čím déle budeš antidepresiva užívat, tím je větší riziko, že si na jejich užívání mozek zvykne a sám si nebude schopen chybějící neurotransmitery vyrobit i při nezátěžové situaci. Nesouhlasím s názorem brát ještě rok a pak vysazovat..Doporučovala bych jiný postup, rok zkusit užívat sertralinu 75 mg, aby si mozek zvykl vyrovnat se ze všemi situacemi se kterými se setkáš a to další antidepresivum k tomu. Pokud rok zvládneš s touto nižší medikací, opět snížit o 25 mg třeba na půl roku..zůstaneš tak třeba na dávce 25mg, která bude dostatečně potlačvat úzkost a zároven budeš mít emoce. Je to běh na velmi dlouhou trat, vysazení ze dne na den po 4letém braní je velice nebezpečné - jsou tu nepříjemné následky z vysazení a navíc, pokud pak medikaci znovu nasadíš, nemusí ti znovu zabrat!Bohužel mluvím z 15ti leté zkušenosti braní všech možných antidepresiv a psychofarmak.Nejlepší cesta snižování je velice velice pozvolna, protože třeba vysadíš, nic ti nebude a za měsíc skolabuješ, protože ty léky ještě třeba 2 měsíce v mozku přetrvávají..

Viky, ahoj, musel jsem se normálně prihlasit, abych Ti mohl opovedet. 1. Je nutne vedet, zda mas neurozu nebo psychozu. V provnim pripoade vysad hned, ve druhem mozno pouze s dohledem a za urcitych okolnosti. Muj email je boostboost ******* seznam jestli chces vic info, Filip

Ahoj, já beru antidepresiva už přes 4 roky. Než jsem je začala brát, tak jsem hrozně trpěla. Měla jsem kolikrát strach z lidí, tak trochu sociální fóbii, nesnášela jsem sama sebe, ubližovala jsem si, rvala si vlasy, řezala se... Bylo to hrozné . Musím říct, že můj život také nebyl nijak šťastný. Matka je nemocná anorexií, což jsem musela řešit skoro celý život a měla jsem i spoustu jiných problémů. Sama jsem si připadala tlustá a odporná. Bývalý se semnou po pěti letech rozešel, protože to bylo k nevydržení. Pak když jsem začala pracovat, tak jsem pociťovala spoustu stresu, psychicky jsem to neunesla a pořezala jsem se. Skončila jsem v psychiatrické léčebně v Bohnicích na skoro 3 měsíce. Tam jsem začala brát AD - Seroxat a Risperidon a najednou mi bylo pořád lépe. Už jsem nepociťovala ten hrozný pocit z lidí v metru a vůbec a byl ze mě úplně jiný člověk. Po dvou letech jsem se sama rozhodla, že AD vysadím. Ten měsíc, co jsem zažila, to bylo něco hrozného. Pořád jsem brečela. Měla jsem pocit, že mě každý sleduje, měla jsem sebevražedné myšlenky a jenom jsem všem byla na obtíž. Bývalý přítel mě taky nijak nepodpořil. Pak jsem zase přes dva roky AD brala. Před půl rokem jsem snížila dávku. Na den půl prášku Seroxat a na noc půl prášku Risperidon. Všechno bylo super. Žádný problém a tak jsem si řekla, že bych je mohla zkusit vysadit. Lékaře jsem o tom neinformovala, protože řekl, že je potřebuji, ale já mám vlastní hlavu . Takže už skoro měsíc neberu léky. Už po týdnu jsem byla nervózní a protivná. V práci na lidi taky nejsem zrovna milá. Teď po třech týdnech začínám mít nepříjemné myšlenky a pocity v metru, cítím úzkost a vidím, že se na mě lidi dívají a nevím proč. Přijde mi najednou, že jsem strašně tlustá a mám s tím opravdu problém . Nejhorší je cesta metrem. Co myslíte? Už se těším na večer až si zase vezmu prášek. Budu brát tu polovinu a už tohle nechci zažít. Zase jsem si potřebovala vzpomenout jak mi bylo. S přítelem jsem skoro dva roky. Chtěli by jsme mít třeba za rok dítě. Chtěla jsem to vysadit kvůli tomu. Nevím jak se na mě budou všichni dívat, když ani nebudu moct kojit. Moje rodina psychiatry a léky odsuzuje, vadí jim, že to beru a nevím jak na tom přítele rodina. Mají mě rádi a nechtěla bych, aby mě zavrhli kvůli tomu. Vím, že hodně lidí to prostě nechápe . Bohužel jsem potkala i hodně "kamarádů", kteří se semnou přestali bavit, protože mě měli za chudáka hned potom co jsem začala brát léky. Omlouvám se, že to píši sem do jiného témata, ale nové téma by mi nešlo založit, když je to stejné, ale aspoň jsem napsala taky zkušenost

Já brala cca rok a půl .. od nějakých 17 let .. Zoloft .. pak jsem začala vysazovat tak, že jsem brala jen jeden, pak půl, pak čtvrtku .. a vysazovala jsem takhle postupně docela dlouho .. ale i tak bych týden po vysazení fakt děs .. jako když nedostaneš dvou dávku fetu .. motáky, na zvracení, zle, bolesti břicha .. hnus .. je to fakt svinstvo .. přeji ti hodně štěstí

Reaguji na Luccy23: Chápu tě .. tohle jsem pociťovala i já .. a to jen po roce a půl braní a "jen" Zoloftu .. je to svinstvo a droga jako každá jiná .. tělo ji začně vyžadovat a psychika ještě víc .. držím ti pěsti, ať se z toho dostaneš

Ahoj holky, taky beru AD cca 4 roky a chtěla bych postupně pod dohledem lékařky vysadit...uz jsem jednou vysazovala, ale pak jsem musela začít brát znovu....
Doktorka mi i říkala, ze plno lidí to už pak musí brát celý život....nojo, ale co třeba v těhotenství? Na příbalovém letáku píšou, že to pro plod není dobrý, což je logický, jak se todle řeší? je mi už 28...