Vybočené palce na nohou

Cheyenne
Ahoj, já měla 12 dní do vyndání stehů nechodící dlahu cca do půlky lýtka - osteotomie dle WILSONA. Ta byla nechodící, takže po tuhle dobu určitě jinak než o berlích chodit nešlo. A když, tak dlouho dole nohu mít nemůžeš, bolí to a ani to nedoporučují, protože noha otéká.
Potom jsem dostala malinkatou plastovou sadru - jako ponožka. S tou jsem se vešla do takové bačkory a mohla chodit po venku, práci mám zarohem, takže tam jsem si v pohodě došla. Jinak v nemocnici jsem byla 2 dny.
Co se týče sportu, tak záleží, jak Tě to bude bolet. Já jsem taky hodně sportovní a nedokázala jsem si to představit, ale když tě něco bolí a navíc jsi unavená...na pohyb nemáš ani náladu ani energii. Ale po 2-3 týdnech můžeš třeba posilovat -cviky, kde nohu moc nepotřebuješ. Po 5 týdnech mi sádru sundali úplně. Měla jsem štěstí, že otok byl minimální, takže jsem se vešla do boty a můžu chodit, zpočátku krátké vzdálenosti a opatrně a postupně rehabilitace....Ted jsem měsíc a půl po operaci (16/11). Plavání je určitě fajn. Dnes jsem i byla v posilovně a v pohodě. Palec už je celkem ohebný..díky rehabilitacím se to určitě ještě zlepší a moc to neotéká.
Co se týče podpatků, tak do těch bych si teď určitě netroufla. Já je moc nenosila ani
předtím, spíš výjimečně. Chce to hlavně pohodlné boty. Ale myslím tak ještě měsíc a vyrazím na lyže
Pokud se rozhodneš pro operaci, chce to pevné nervy! Rozhodně jsem čekala, že to bude horší. Takže zatím spokojenost. Ale pravda...děti nemám, takže jsem měla klid pro sebe.
Hodně zdaru!

Všechny Vás zdravím, 26.10.2009 mně operovali palec na pravé noze. Už před operací jsem sháněla nějaké informace a to, co jsem si přečetla na tomto webu mně pomohlo se trochu zorientovat v tom, co jsem měla před sebou. Za to moc díky.
Teď, když už mám to nejhorší za sebou, chci se s Vámi podělit o to, jak to u mně probíhalo. Třeba to někomu pomůže.
Takže koncem října jsem šla na operaci tzv. Scarf osteomii palce na pravé noze. Z doktora jsem moc informací nevytáhla, takže jsem se toho docela bála.
Před operací jsem se domluvila s anestezioložkou, že to bude v celkové narkóze a po uspání, že mně ještě umrtví nohu vpichy kolem kotníku. Prý tak min. několik hodin po zákroku nebudu nic cítit. Nevím proč to tak bylo, ale první co jsem si po probuzení uvědomila, byla velká bolest. Naštěstí mně hned dali něco od bolesti, tak to bylo v pohodě. Pak i na pokoji byly sestřičky fajn a když bylo třeba dali injekci popř. prášky. Hodně pomáhalo i chlazení ledem. Takže se to dalo zvládnout.
Nepříjemné bylo, že jsem měla ještě dva dny necitlivé prsty na noze díky otoku. Hned ráno po operaci jsem vstala a hopkala o berlích. Noha byla vždycky víc cítit, ale pak se to při polohování zase rychle uklidnilo. Spíš jsem měla smůlu v tom, že jsem neměla moc času na rehabilitační sestru. Druhý den po operaci jsem 2x zkolabovala, a tak mně dali kapačku a nesměla jsem vstát z postele. Další den byl státní svátek, takže zase nic. Až poslední den před propuštěním mně sestra konečně mohla vysvětlit jak správně našlapovat s fr. holema, chodit po schodech apod. Po operaci jsem měla nohu akorát obvázanou, žádnou sádru jsem neměla. Chodit jsem měla akorát po patě.
První dny doma byly docela těžké, prášky od bolesti nebyly tak účinné jak injekce, ale i tak se to díky ledu dalo zvládnout. Za čtrnáct dní po operaci mně vyndali stehy a hned mně napsali rehabilitaci. Noha dost otékala a červenala, chodila jsem v nazouváku. Léky na bolest jsem ale brala jen výjímečně, dalo se to zvládnot.
Měla jsem štěstí na skvělou rehabilitační doktorku, a tak jsem měla hned v pondělí po vytažení stehů napsanou infračervenou lampu a hned další týden k lampě přibylo i cvičení s rehabilitační sestrou, aby se palec rozhýbal. Hlavní práce byla ale na mně. Doma jsem celý den průběžně cvičila s rehabilitačním balonkem, polohovala, posilovala palec, protahovala, dávala obklady, tvaroh, masírovala a promazávala jizvu, aby se uvolnila apod. Když jsem za měsíc a půl šla na kontrolu, byla jsem připravená na to, že budu hole postupně odhazovat. Otoky a slabší bolest byly pořád, ale říkala jsem si, že všechno chce svůj čas. Už jsem alespoň mohla obout máminu širokou botasku - žádné své boty jsem neobula. A to víte, chodit v chladu s nazouvákem, to není příjemné.
Bohužel ale kontrola dopadla jinak, než jsem si představovala. Doktor mně řekl, že na rentgenu jde vidět, že se vytvořilo vazivo, ale že to zdaleka není srostlé, a tak mně pozval na kontrolu až za další měsíc, chodit jsem mohla pořád jen s nášlapem na patu. Asi byla dost smůla, že tam nebyl doktor, který mně operoval, protože ten, co ho zastupoval mně docela dostal. Původně mně říkali, že neschopenku budu mít max. 6 týdnů. Ale doktor mně při kontrole řekl, že když dělám v kanceláři, snad bych mohla po novém roce do práce a když jsem se ptala na hrčku, která mně vznikla po operaci na noze pod spodní částí jizvy, tak mně řekl, že to je kost, a že tam zůstane. To že by mohla řešit další operace. Ani si nedovedete představit, jak mně to vytočilo. Na operaci jsem šla proto, abych se zbavila jedné hrče a vznikne druhá....
Naštěstí jsem ten den měla jít na rehabilitaci na laser přímo k paní doktorce, tak jsem jí to hned všechno vysypala. Ona mně uklidnila, jednak, že ten doktor je tam nový a zbytečně šíří paniku. Vysvětlila mně, že noha se musí napřed plně zatížit a zvyknout si na nové postavení, což trvá několik měsíců. Pak se prý vše urovná a i ta hrčka by měla zmizet.
Tak jsem teď zvědavá, jak dopadnu v pátek 8.1.2010, kdy jdu na kontrolu do nemocnice. Snad tam bude tentokrát doktor, který mně operoval, a tak se ho na všechno poptám.
Zatím se mně ještě před svátky udělal v chodidle operované nohy nějaký zánět, noha byla horká a zčervenala. Paní doktorka na rehabilitaci mně na to ale napsala léky a dalších pět aplikací infra lampy. Tak se to nakonec zklidnilo. Od zítřka začnu zase chodit na rehabku, mám napsaných pět lymfodrenáží kvůli otokům a magnet. To určitě taky pomůže. Do práce jsem nakonec po poradě s paní doktorkou z rehabilitace šla už před svátky. Bez jejího doporučení bych to neriskla. Pomohlo mně také to, že v práci mně vyšli hodně vstříc a do práce mně vozí.
I tak se ale pořád snažím co nejvíce cvičit, aby se prst a noha posilovaly. Od třetího týdne neschopenky, když mně dali vycházky, snažila jsem se každý den alespoň na chvíli chodit na procházku ven. Moc jsem neušla, i na ruce je to velká zátěž, když chodíte o holích. Ale i to jistě pomáhá.
Doufám, že jsem Vás, které čeká tento zákrok, neodradila. I když ještě nemám nohu v pořádku a belhám se jen o holích, s operací další nohy bych neváhala. Zatím nemůžu soudit, jestli tím zmizely i bolesti, kvůli kterým jsem na operaci šla. Ale prst se narovnal a už i to za to stálo. Jasně, nebyla to sranda, bolelo to, ale nebylo to tak hrozné a léky pomohly.
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale říkala jsem si, že to snad někomu pomůže, když to víc přiblížím. Pokud máte dotazy, tak se klidně ptejte.
Zatím Vám všem s podobnými problémy přeju hodně štěstí.

cheyenne
ahojky a vítej mezi námi.Byla jsem z nás asi mezi posledními na operaci,byla jsem 24.listopadu,tak jsem nyní nějakých 5 týdnů a kousek.Hodně záleží na metodě,kterou ti to budou operovat,je jich totiž spousta a rozhoduje o tom lékař,který tě bude operovat.Záleží na postavení palce,deformaci,stavu kostí,vychýlení a kdo ví na čem ještě.Já měla operaci dle Austina+oestonomie.Na půl jedenáctou jsem byla na operaci a v půl jedné si mě muž vezl domu,v nemocnici jsem neležela.Byla jsem v LD Praha Holešovice.Kam jdeš ty?Můj stav a jak to šlo:
1)Pohyb po bytě první týden děs a hrůza i s berlemi.Jak jsem dala nohu dolu,tak se mi navalila krev do nohy a bolelo to jako čert.Hned po operaci jsem dostala tabletky na otoky,prý jsou důležité první tři dny po operaci a na bolesti algifen kapky,ale ty byly k ničemu.Po více jak týdnu jsem se dimluvila s mým lékařem a ten mi napsal Tralgit 200,jsou to silné prášky,ale poprvé od operace mě po tom prášku noha nebolela,což byla dost velká úleva.Budeš unavená jen z té bolesti a budeš ráda,že budeš sedět nebo ležet a mít nožku nahoře.Nemám v úmyslu tě nijak strašit,píšu,jak to bylo u mě.Bylo mi řečeno,že mám zatěžovat nohu přes patu.Ono to hned nejde,je to vše moc citlivé a dělali mi to jen v lokále,což bych taky již nepodstoupila,jen v narkoze.Po pár dnech jsem o berlích došla po bytě a občas se o patu opřela.Měla jsem jen pevný obvaz(foto v galerce),žádné drátky,žádné šroubky(záleží na metodě a postupu lékaře).Postupem času se to začlo zlepšovat.Po dvou týdnech mi vyndal stehy a opět zavázal a tak to mám do dneška.Kontrola 11.ledna.Doma chodím v pantoletech a zatěžuji celou nohu,ale nesmím ohýbat palec.To snad pomalu přijde po kontrole na rehabky.Vycházky nemám,prý kam bych jako s tím chtěla chodit,ale odkoupila jsem ru od rity spešl botu a v ní chodím aspoň po zahradě.
2)sport netuším,k tomu jsem se ještě nedostala,ale myslím že by trochu šel orbitrek,ale jde o to,že se nedostaneš do žádných bot.Sport jsem zatím vynechala.Nejsem sice sportovní šílenec,ale zase jsem zvyklá pořád něco dělat,tak moc neposedím a navíc je to doma děsně dlouhé na to jen sedět.Takže poletuju po bytě a pořád něco tvořím.
3)MHDčkem jsem ještě nejela,na kontroly mě vozí muž autem.To přijde až na rehabky,tak se pak podělím,ale nějaké zkušenosti už tu holky psaly.
4)nikdy jsem vysoké podpatky nenosila,ani úzké boty a stejně jsem takto dopadla.Do práce ani podpatky nemohu,tak mě to netrápí,navíc,taky mam jen nějakých 162cm a nejradši mám botasky,pohodlné a lehké.Myslím si,že na podpatky si počkáš,navíc ti je asi stejně hned tak nedovolí,aby se ti palec nevrátil zpátky.No uvidíš,co ti na to poví lékař.
Nohu moc oteklou nemám,ale jak můžeš sama posoudit,je to u každé jinak.Takže je možné,že u tebe to bude zase všechno jinak.Každá jsme originál a podle toho to tak vypadá.Každopádně ti přeji hodně zdaru a držím palečky,aby ti to dobře dopadlo a nebolelo tě to tak jako mne.Občas ještě zobnu piluli na bolesti.

sarama
No tak to doufám taky,jestli se mi nesundá sám,je už tak trochu po tom skoro měsíci před rozpadem.Občas to převážu svým fáčem,aby mi to nespadlo To ti asi termín vyjde na únor a do jara bys mohla mít obě nožky zdravé a hezké.

katah
ahojky,teda jako mrkám,že jsi šla po dvou týdnech na rehabilitaci.Mě už na sále povídal,že doma budu minimálně dva měsíce,takže snad po kontrole to bude v pořádku a srostlé a pujdu na rehabky a od února snad už do práce.

Ahojte všechny!To tedy koukám jak se parádně hojíte,závidím.Zítra jdu (i přes trampoty a neustálé obtíže s první nožkou) na opku s druhou nožkou.Mám větší strach než s první.Jenže bolest jakou znáte všichni je už šílená,nejvíc v noci ,takže jdu do toho.Doufám že to bude lepší než ta první.Naposled jsem s dětma pobruslila a zalyžovala a jestli se na to ještě postavím tak až v příští sezoně.Mám 8 a půl měsíce od první nožky a každý den o ni vím a nějak se ozve.Namlouvám si že to přejde,musí to někdy přece skončit!Třeba se teď budu víc soustředit na tu druhou a tohle po zátěži kterou dostane odezní.Doufám.
Takže se mějte a držte se.Já se ozvu.Přeji rychlé hojení.

Cheyenne,
jak jsem četla příspěvky ostatních, tak je vidět, že každá z nás má trochu jiný průběh a jiné výsledky. Já jsem byla před 4 týdny na osteotomii scarf. To znamená přeseknutí kosti na nártu, která vede k palci,a to příčně i podélně. Vzniklé úlomky kosti mi sešroubovali do správné polohy dvěma šroubky. Také mi šili kloubní pouzdro. Měla jsem celkovou anestezii, operace trvala hodinu a byla jsem tři dny v nemocnici, kde mi dávali léky proti bolesti. Na noze jsem neměla žádnou sádru, pouze měkký tlustý obvaz. Musím říct, že ty léky na bolest byly celkem nanic, pouze mi pomohlo, když mi píchli injekci opiátu, ta ale fungovala pouze 4 hodiny a v nemocnici mi byli ochotní dát pouze 2 injekce za den. Bolest byla 2 dny naprosto šílená, třetí den ale polevila a pak už to s bolestí šlo vydržet. První dva týdny doma jsem pořád ležela nebo seděla s nohou nahoře a rodina mě obskakovala. Když jsem ji musela dát na chvíli dolu, tak jsem myslela, že mi snad praskne, jak byla natlakovaná. Já jsem si v lékarně pořídila tzv. pooperační botu, s ní se dá po patě pajdat po bytě a trochu i venku a nepotřebuju berle. Musím říct, že teď 4 týdny po operaci určitě bych neušla 500 metrů ani s tou zázračnou botou a bez ní bych neušla ani krok. Mám problémy s tím, že operační ránu mám pořád otevřenou, ještě mi nesrostla, musela jsem kvůli tomu brát antibiotika, nohu nesmím nijak zatěžovat, pořád se snažit ji mít nahoře. Nebolí to, chodím pořád do nemocnice na kontroly, ale když mi sundají obvaz, tak to omdlívám hrůzou, jak to příšerně vypadá. O řízení auta zatím nemůže být ani řeči a do MHD bych se neodvážila. Na kontroly mě musí někdo odvézt a musí mi i dojít nakoupit. Jsem pěknej lazar. Na druhou stranu palec je hezky rovný, nohu nemám oteklou, oteklý mám jenom ten palec a nemám žádné modřiny. Na podpadkách jsem chodila vždycky a ráda bych je zase obula, doktor říkal, že na nich chodit zase budu. Slíbila jsem si ale, že už budu nosit boty trochu rozumnější než dříve a začala jsem tím, že jsem všechny boty do špičky nemilosrdně vyhodila do popelnice.

Sarama
Taky uvažuju, zda mám jít na operaci i s druhou nohou. Tu mám sice lepší, ale vybočený palec tam trochu je a bolesti taky. Tak přemýšlím, zda počkat, až se to zhorší anebo to vzít všechno při jednom.

Martinis
Nazdárek - škaredé jizvy jsem se taky bála, protože jak říkáš sama, ta noha vypadala hrozivě. Kupodivu jsem byla celkem mile překvapena, není to taková klasická jizva, ale je tak trochu rozpitá a řekla bych, že to vypadá lépe než v místech kde byla normálně srostlá. Akorát, když si nohu mažu, tak je to v tom místě hodně cytlivé a kůže je jakoby nepohyblivá, tak se to pokouším rozmasírovávat. Jinak já klasickou nemocenskou nepobírala, protože jsem momentálně na mateřské. První 2 měsíce po operaci jsem byla absolutně neschopná chůze, třetí měsíc jsem chodila na rehabky a noha neustále natékala, nemohla jsem ji mít dloho ve svislé poloze. Takže si myslím, že ty 3,5 měsíce bych na nemocenské mohla být. Ono tím zánětem se to všechno zpomalí, ale jsem teď 5 měsíců od operace a nohu se pokouším nešetřit a plně zatěžovat, sice se ještě nevlezu do starých bot ale těší mne, že už tam nemám tu obludnou kostku. Já nadávala jako čert, že s druhou nouhou nepůjdu, ale vidím, že i v jiných nemocnicích kýchají bacily do rány. Na jaře se chystám s druhou dokud jsem doma - manžel už se nemůže dočkat až zase bude vařit a žehlit. Ber to pozitivně, aspoň jsi přes vánoce nepřibrala a jakmile odezní zánět tak se to bude jen zlepšovat. Ať se nožka rychle hojí.

Ahojky,
právě se chystám na svou TŘETÍ operaci se STEJNOU NOHOU. (operace podle weila, osteonomie 2 až 4 metatarzu). Své počáteční nadšení po první operaci a pak už následné trampoty jsem popsala dříve. Nyní mám palec, před první operací celkem rovný, úplně vybořený vpravo a pod prostředními prsty paklouby, které mně při chůzi pořádně tlačí, jedna kost je sešroubovaná ale nesrostlá). Jediné boty, které mi "padnou", jsou gumáky CROSS. Ke kostýmu v práci se jaksi nehodí. Operaci jsem měla v Ústřední vojenské nemocnici v září 2008, reoperaci v červnu 2009. Přístup i péče výborná, rehabilitace taky - jen pacientka nám pořádně kulhá....
Nikomu už bych operaci nedoporučila.
Všem, které máte po operaci, přeji brzké uzdravení bez komplikací.

Radull
ahoj Radull. Operovali mně v Ústřední vojenské nemocnici. Na třetí a doufám poslední operaci jdu na Bulovku. Jakákoliv druhá operace na stejném místě je velké riziko. Já ale nemám už na výběr. Nemůžu chodit, zespoda mně to tlačí a palec mi hodně vybočil a botě je to nepříjemné. Ach jo, to máme ale trápení, že?

Radull
ahoj Radull. Operovali mně v Ústřední vojenské nemocnici. Na třetí a doufám poslední operaci jdu na Bulovku. Jakákoliv druhá operace na stejném místě je velké riziko. Já ale nemám už na výběr. Nemůžu chodit, zespoda mně to tlačí a palec mi hodně vybočil a botě je to nepříjemné. Ach jo, to máme ale trápení, že?

Ahoj, díky všem za milé přivítání a za vaše zkušenosti - jsou pro mě velice cenné. Děkuji i za ty méně uklidňující, je dobré vědět, do čeho člověk jde.. Lehce jsem zakolísala ve svém rozhodnutí, přiznávám, ale ještě mám čas na rozmyšlení. Bohužel nemohu příliš spoléhat na pomoc manžela.
Dnes jsem byla v nemocnici (budou mi to dělat v Praze ve Vinohradské - mám to kousek) domluvit si termín - ale přeobjednali mě, jdu až 19.1. Vůbec netuším, jak dlouhé jsou čekací lhůty na operaci. Nejlepší by bylo, kdyby to vyšlo ve zkouškovém období - ale to je mi jasné, že už se nestíhá. Anebo pak na jaře místo povinné praxe. Achjo. Kéž bych v létě byla fit..

Katah
Ahoj - koukám, že tě operovali stejnou metodou jako mne. Na rehabilitacích mi vyloženě nedoporučovali magnet, protože při téhle metodě je kost přichycena šroubky. Raději se na to ještě pozeptej.

papaya
Ahojky,
no já jsem si nejprve taky myslela, že rehabky budou až po šesti týdnech. Ale je to dáno asi tím typem operace - já měla scarf osteotomii Dělali mně to v Přerově. V noze mám jeden šroubek a hned po dvou týdnech po mně chtěli rozhýbávat palec. To bylo hlavně ze začátku hodně těžké a bolestivé. Ale teď se mně to vrací, mám v něm už i větší sílu. Pořád sice musím došlapovat na patu, ale pokud mně v pátek povolí větší pohyb, budu mít nohu už na to připravenou. To záleží ale na tom, jestli to bude srostlé, což mělo být už v prosinci. Nějak se mně to protahuje...

To jsem byla ještě překvapená, když jsem potkala na rehabce jednu spolutrpitelku, která měla dva šrouby a už čtrnáct dnů po operaci chodila bez berlí. Pak se v tom vyznej....

katule
Ahoj, to jsem ráda, že je tu někdo, komu dělali to stejné. Ono by ten magnet neměl vadit. Náhodou jdu ve čtvrtek na magnetickou rezonanci, a tam po šesti týdnech po operaci bez problému berou. Tam je magnetické pole mnohonásobně silnější. V této době už je šroubek v noze přirostlý. Takže nemám strach. Titan, který v noze mám, není magnetický a není tedy problémem.
To víš, zjišťovala jsem si to, nebylo by příjemné, kdyby mně šroubek vystřelil z nohy.

cheyenne
ahoj - píšeš, že místo MHD budeš jezdit autem - ale za 3 týdny to asi nepůjde. Doktor mi to dovolil až za 5 týdnů. Tak uvidíš co Ti řekne doktor a jak se budeš na to cítit. Radši bych to neuspěchala.
jitkaaa
Jitko, držím palce, aby Ti to dopadlo OK a aby Tě nohy netrápily. Určitě je dobře, že jsi našla odvahu jít na druhou nohu. Mě to čeká v únoru. Určitě to zvládneš - ozvi se jak jsi dopadla. Šla jsi tam, kde jsi byla s tou první nohou ?
papaya
ahoj Papayo, přesně tak - termín bych měla mít na únor a jaře nohy v pohodě.
Vůbec se mi nechce , ale musím , zase jsem si zvykla na pohodu, noha je OK. Včera jsem byla dokonce poprvé na aerobicu - cvičila jsem opatrně, žádné poskoky - a pohoda. Ten obvaz mi taky padal - někdy když to oteklo, tak mě to škrtilo. Ale fakt jsem to měla cca 14 dní. Otoky mi taky pomalu mizí - je to o moc lepší.
Tak se drž - snad už Ti to sundají na kontrole - to je pak super pocit bez toho obvazu.
Martinis
Já chtěla původně obě nohy najednou, ale doktor mi to rozmluvil. Takže chci jít na druhou co nejdříve, abych na léto měla nohy OK a bez bolesti. Chystám se na to, že kompletně vyměním boty - boty do špičky už nosit nehodlám (doktor mi to doporučil). Nechci aby se mi to někdy vrátilo.
katah
Taky Ti držím palce, aby Ti dopadla kontrola OK. Na této operaci jsem byla cca o týden dřív než ty a bez problémů (viz předchozí příspěvky). Do práce jsem šla 24/11 - teď už funguju úplně normálně. Rehabky jsou fajn - chodím taky na magnet a do vířivky (už jsem to tu taky psala). Rehabek mám ještě asi pět. Každý názor je pro mně přínosem, protože tuhle operaci si zopakuji v únoru. Doktor mi řekl, že to snáším na rozdíl od jiných obdivuhodně dobře a abych se připravila na "horší" s tou druhou nohou. tak nevím. Snad mě nechtěl odradit, ale říkal, že každý pacient má jednu nohu s horším průběhem. Tak uvidím co se stane.
Holky , mějte se všechny moc fajn - přeji rychlé hojení.

katah
Asi ano,já měla Austina a šroubky nemam,taky jsem se ptala,jak mi to tam drží a je tam nějakej spešl řez kosti do V a kost palce je do toho zasazená a tak nějak to drží.No já šestý týden a nesmím palcem hýbat.Každá to holt máme jinak,jak vidno.

sarama
No,je mi jasné,že se ti nechce,ale na jaře budeš běhat jako laňka a hlavně bez bolestí.No,já bych řekla,že mi to neotéká,jen ta jizva pod obvazem děsně svědí a i kůže,jak se to loupe.Taky se těším,až si stoupnu pod sprchu jako normální člověk,obouma nohama.Slovo aerobic je pro mě zatim dost děsivý,ono spíš jakejkoli pohyb palce,ale to se na rehabce změní(snad mi je napíše,ale asi jo,povídal na sále dva měsíce a to by s dvouma tejdnama rehabek vycházelo.