Vrátili jste se po přemlouvání do vztahu, který v minulosti nefungoval?

Nad tím jsem taky přemýšlela, tohle není normální. Tenhle taky - ve společnosti bavič, pokoušeč, provokatér, doma mrzout s tendencí ponižovat druhého. Bude tam nějaká maska.

Mě to ani neříkej, když jem s ním byla, byla jsem uplně na dně. Samá holky, všechny nejlepší a nejhezčí, neustálé komentování vzhledu ostatních holek a ke mě vysílaná naprostá ignorace a ty pomluvy, drby, rozebírání, mazec. Někdy jsem dokonce přemýšlela, že se mi ten člověk za něco mstí. Ale fakt jsem ho měla tak plné zuby, že jsem se od něj odřízla a začala jít svou cestou - což mě tak neskutečně pomohlo, že dodnes děkuju bohu, že jsem to udělala, protože jak mi bez něj bylo dobře, to se ani popsat slovy nedá! No a teď je on celý zoufalý! Ja to prostě nechápu, nechápu ho. Tak když mám někoho rád, tak se k němu chovám hezky a když ne, tak s tím člověkem nechodím, ne. Případ pro doktora Chocholouška

Eevita
...uprímně, z toho co píšeš si myslím že ne. A Ani to nemá smysl když to to stejně nechceš, vůbec bych to neřšila, buď ráda že k němu už nic necítíš a nenech se ukecat..

jjj, asi je tam přihlásíme

Hele, my můžeme být rády, že jsme rychle utekly hlavu vzhůru, chlapů jsou mraky a mnohem lepších na jeho kecy nedej - jsou falešný, stejně jako on ať si je zkouší na jinou

souhlasím, to je i moje zkušenost, ne nadarmo se říká, že se 2x do stejné řeky vstupovat nemá

S bývalým jsme se k sobě vždycky po nějaké době vrátili bez přemlouvání. Po rozchodu jsme x měsíců vůbec nekomunikovali, potom začal nějaký kontakt a pak hned bum a už jsme spolu byli zase. Takhle to bylo asi třikrát a musím říct, že s odstupem vidím, že to bylo spíš ze zvyku na toho druhého, než z nějaké sympatie. Nikam to nevedlo a byl to prostě začarovaný kruh o ničem.
Nakonec jsem se odstěhovala, s tím jsem i změnila školu (byl spolužák) - teď mám nového přítele a jsem šťastná jako blecha.

Před rokem jsem se s přítelem rozešla, důvodů bylo více. Nakonec jsme se k sobě po čase vrátili - přítel mi říkal, že se změní. Už je to rok od doby, kdy jsme se k sobě vrátili a já nelituju a jsem moc ráda, že jsme spolu - dokonce spolu už i bydlíme .

Holky, já takové typky taky jmenuju jako psychopaty. A je to stále donekonečna. Můj pronásledovatel má taky necelých třicet, kamarádili jsme před devíti lety, já ho nikdy nechtěla, on stále doufal že změním názor a doufá dodnes. A to jsem sedm let vdaná. Zrovna minulý týden mě přišel najít kde bydlím bez ohlášení a zas mě ukecával. A mimo všechno ostatní, se snaží působit sebevraždama. Vždy napíše něco ve smyslu, že už to nedává a že se loučí a já už mu dycky jen popřeju, at si to užije. Oni jsou holt psychicky asi nějak narušení, nebo jim chybí pár koleček v hlavince. A myslím, že u takových, když se jim dá příležitost, se to už jen stupnuje.. On ale otravuje průběžně, třeba tři měsíce klid, pak to na mé city zkouší uhrát měsíc, pak je zas chvíli klid. No ale trvá to tak víc než devět let a je to nepříjemné

Tak já jsem se do vztahu s exmanželem vrátila a to několikrát.Byl těžce nemocný a já ho litovala a také jsme měli za sebou 17 leté manželství a 15 letou dceru, ale stejně to nevyšlo a jsme bez sebe.Jenže můj ex mi nedává prostor a stále se chce vracet.Dokonce mi totálně zničil můj nový a troufám si říct, že celkem dobrý vztah.Jsem sama a ex stále odmítám, ale je to těžké.Vždy mi příjde, že, když žebrá a prosí, usiluje o mě a o dceru je úplně senzační milující muž, ale jakmile povolím tak je to v háji, protože se chová úplně hrozně jako před rozvodem.Odmítám, protože si příjdu už jako blbeček, ale těžko mi fakt je.Znám, ale ve svém okolí a to dokonce svou tetu, že se rozvedli po dvou letech sporů a občasných nevěr, ale asi to byl osud nemohli bez sebe být a po 3 měsících se zase vzali.Je to už 15 let co jsou opět spolu.

Nemá cenu ani řešit, jednoznačná odpověď : NE!

Naíšu vám co se stalo mě. Asi před 14 dny se můj přítel nevrátil přes noc domů, měla jsem strach jestli se mu něco nestalo protože mi nebral ani mobil. Až když jsem v noci zapla počítač a našla v jeho emailech přístupový kód na ukaž se zjistila jsem , že je v tom ženská. Ráno přijel a řekl, že se zamiloval a, že odchází. Řekla jsem mu, že vím kdo ona je a ať jde kam srdce táhne. Večer se vrátil domů, že zůstává s námi. Ještě prár dní si s ní psal a to jsem já pěnila. Pak to přestalo, vrátilo se vše do starých kolejí a bylo nám fajn. Když jednoho dne odjel, že se chce podívat tady po okolí a že chce být sám to mi bylo divné. Večer se vrátil a šel za chvíli spát, pořád měl někde schovaný mobil. Druhý den jsem ho našla pod polštářem a našla jsem tam esemesky co psal ní a ona němu. V ten moment mě bylo vše jasné. Stale se to včera a dnes už má odstěhované i věci. Je mi mizerně, ale co se dá dělat. Ženská je tu od toho aby trpěla. Jen jí jsem řekla, že jí moc děkuji zničený život a z celého srdce jí přeji aby se jí to vrátilo jako bumerang. Proto už bych žádný vztah nevracela návratem. Vím, že to sem asi nepatří, ale chtěla jsem vám napsat co může potkat každou z nás. Nikomu to nepřeju a ty které si tím prošly, ví o čem píšu.

axa
Tak... je to šok,viď... ale zase lepší, než kdyby to trvalo pár let, to bys pak byla úpně na prášky. Drž se.

Morrigan
Držím se, nic jiného dělat nemůžu. Děkuji

[quote=axa]Ženská [/quo
Je to hrůza a moc stebou soucítím.Hrozná zrada a moc to bolí.Já takhle žila skoro tři roky návraty a odchody a věř, že jsem se málem zbláznila.Do toho mi onemocněla dcera s vředy na dvanácterníku a doktor mi řekl,že je to z vleklého stresu a já na dceři ani nepoznala, že by to takhle tragicky prožívala, protože naopak dávala najevo jak jí otec fuk.Pak jsem viděla manželovu milenku a podlomily se mi kolena.Myslela jsem si, že je nějaká moc hezká, ale to co jsem viděla mě přesvědčilo, že chlap je jiný tvor a vleze na všechno i, když samozřejmě ne, každý.

Eevita
ano vrátila několikrát a víš z mých vláken jak to nakonec stejně dopadlo ... a už se opravdu nevrátím, u mě je to definitivní...