Velká vzdálenost mezi rodinami

kate
No, jasně to ukazuje, po kom jsou vychytralé. Je moc dobře, že máš mrňouska, se kterým si buduješ pěkný vztah, no a manžel, co k tomu říct, ale hlavně, že je to fajn táta a jestli Tě má jinak rád, tak není co řešit. Tak nakonec můžeš být ráda, že jsou od vás daleko a že s nima neprožíváš každodenní stresy.
Psala jsi, že máš hodnou maminku, tak buď ráda a na tchýni se vy.....

Romísek: moje máma je super babička, jsem moc ráda, že ji mám, už je v důchodu. Jen mně trápí její zdraví (vysoký tlak, klouby ...), ale snaží se a je moc hodná, je jí už 60. Děsí mně představa, že jednou by tady taky nemusela být.....
Manžel je takový dobrák od kosti, pro každýho by se rozdal. To mu zazlívat nemůžu, že by pro svoji rodinu, kde vyrůstal, udělal maximum, nemá s nimi žádné špatné zážitky. Malýho má hrozně rád, úplně na něm visí. No a pro mně by taky udělal první poslední, jen ta tchýně (vlastně ani nevím, proč mně nenávidí, když je stejně všechno podle jejího), ale to už je vedlejší.
Taky jsem si říkala, že můžu být ráda, že jsou tak vzdáleni, protože mít je tady ve městě, tak bych s manželem už asi nebyla. Ale mrzí mně, že třeba tchán je dobrý a toho si nemůže užít a vybudovat nějaký alespoň trošičku citový vztah.
Miabella: tak to ta naše by si kvůli svému vnoučku nevzala ani den dovolené, smutné ...

Natýska: máme to dost podobné. Já se vždycky trápila, že je to tou vzdáleností, ale asi to fakt není pravda, jen je to důvod k výmluvám. Tchýně měla přijet za malým teď na velikonoce a volala, že má cosi s břichem, takže nedojela. A představ si, že den nato jí manžel volal, jak jí je a ona říkala, že jsou na chatě. A ještě jí to nebylo blbý alespoň nezalhat, kdyby jí bylo špatně tak na chatu nemá ani pomyšlení. Má asi fakt raději svoje dcery než svýho syna. Je to blbý, ale je to tak. Nejvíc mně mrzí, jak se přetvařují, že mají malýho hrozně rádi, naslibují spoustu báchorek a pak nic nedodrží. Je to k pláči a já se tím zbytečně trápím a stejně s tím nic nenadělám. Jen nevím, jak se mám k nim chovat. A co mám říkat, když vím jak to všechno je.

pro kate

všechno jsem to pozorně pročetla a nestačím se divit. Tvé tchýni je sice padesát, ale podle toho, co tu o ní píšeš, je to nejpíš mentálně 80ti letá paní!!
Jestli Ti moju něco poradit Kate, tak si zakaž sama sobě myšlenky na chování její, i Tvých švagrových nebo se z toho jednou zblázníš. Uvědom si, že už jiné nebudou. Ty máš bezva muže a synka, tak si užívej každý krásný den s tou SVOU rodinkou a netrap se věcmi, které nemáš šanci ovlivnit ani změnit.
Tahleta babička nikdy ta správná babička, na kterou pak v dospělosti s láskou vzpomínáme a přesně se nám vybaví každičký okamžik, který jsme si s ní užívali jako děti, nebude.

Víš mně je taky za pár měsíců padesát, k mé dceři a její rodině to mám 1300 km, ale vídáme se tak 3-4 do roka, buď jedu autem nebo v zimě letadlem, prostě se na toho mého malého vnuka moc těším a nedovedu si představit, že bych ho vídala méně. Jedny vánoce jsou u nás, další rok u druhé babičky. Teď v létě přijedou všichni, rodiče pak odjedou domů a já budu celý červenec "hlídací babička". A na konci července ho musím "odvézt" zpátky domů, takže musíme letadlem, protože s ním nechci cestovat 12 hodin autem. Ono když se chce, tak jde všechno.

Roli v tom asi taky hraje to, že její dcery už mají děti a některé babičky zkrátka rozlišují vnoučata od dcery a vnoučata od syna. A s tím také nic neuděláš. Tvá tchýně je zrovna tenhle typ babičky. A z popisu rodinných vztahů mám ještě pocit intenzivní závisti, že Ty, CIZÍ holka, se máš díky svému manželovi, JEJÍMU synovi, dobře a její dcery, kterým by to určitě přála víc, se tak dobře nemají.
A proto milá Kate, nauč se to házet za hlavu a vůbec si tím nezatěžovat mysl. Bude se Ti žít lehčeji a radostněji. Jak jsem napsala výše, co nemůžeš ovlivnit, neřeš !! Moje životní zkušenost.

Naštěstí se nevidíte tak často, takže při setkání se k nim chovej slušně jako k rodičům svého manžela, ale v podstatě jejich sliby a báchorky pouštěj hned druhým uchem ven

Přeji Ti pohodové jaro a slunce v duši :godlike:

Inel
Přečetla jsem si Tvůj příspěvek a moc mne dojalo, jak pěkně jsi to vyjádřila. Kate teď asi bude trochu líto, proč nemá takovou tchýni, jako jsi Ty.
Chci Ti jen ještě říct, že takové holky jako jsi Ty, ve skutečnosti nikdy nezestárnou, protože jejich dušička zůstane stále mladá a milující.

kate tak ta situace s těmi velikonocemi je mi povědomá...moje tchyně taky používá podobné výmluvy, ale pořád tedy se vnoučatům věnuje hodně, ale někdy jsem chtěla k nim odvézt malou a to nemohla, že je marod, že jí bolí břicho a že nyní nemůže, a přitom byla na přehradě, kam celé leto jezdí, nebo je nachcípaná a pak se dozvíme, že měla u sebe druhou vnučku, a ta že si nepřála, aby tam měla i vnučku ode mne, že chtěla být s babičkou sama bez mojí holky...tchyně si taky často hledá výmluvy a my jí už známe, takže to bereme jako srandu...ona taky musí mít za zadkem tchána, jinak by děti nezvládla ....ale jinak má naši holku fakt hodně, jen občas má úlety...a moje mamka zase brečí, že je na smrt nemocná a nemůže mně navštívit a pár dní na to volá, že jede na dva dny k mé sestře....souhlasím s Inel, že babičky berou děti od dcer jinak...u nás je to taky tak...tchyně preferuje dcerku od své dcery a naše holka je až ta druhá, všichni to víme a jsme s tím smíření...mozek nepřešteluješ....a moje mamka to má zase tak, že nejraději z dětí měla mne, a z vnoučat preferuje také mou dcerku, i když s ohledem na to, co jsem psala výše, se to může jevit jako nepochopitelné, ale je to tak...taky bych to dělala tak, že na návštěvě bych byla v pohodě, dělala, že se nic neděje, a nějak to vždycky přestála a netrap se tím, že dítě má s babi omezený kontakt, je to i jejich zájem, vidět vnoučce....

a jak to řešíte s hlídáním vnoučati? My máme obe tchýně 4-5hodin cesty autem (u jedné bohudík!) a začínám přemýšlet, jak to bude, až budeme mít děti.. na víkend občas by pohlídat mohly, ale stejně my s přítelem už bychom asi z víkendu nic neměli, kdbchom ho strávili na cestě a pak v místě, kde už asi moc přátel nezbyde

Má matka sice není až tak špatná, ale neumí vychovávat děti, mě i mé sourozence vychovala babička, která s námi bydlela, brácha dorůstá pod výchovou matky a žádná sláva..jeho posledním hříchem je to, že měsíc nechodil do školy a matka to zjistila, až kdž ji zavolala třídní učitelka takže nevím, zda jí jednou vnoučky svěřit a netrhnout hrůzou, co se stane.. Ale je podnikatelka samoživitelka, takže moc volného času nemá a asi ani na hlídání by neměla

Matka mého přítele je tchýně ježibaba a navíc to, co všechno vštípila do mé drahé polovičky bych opravdu jen nerada, aby cpala do hlaviček jednou mým dětem ale zase v podstatě nikdy nepracovala, jen dřepí doma, takže času by měla habaděj

takže babo raď někdy je to přeci třeba, aby děti někdo pohlídal

zlatkaz na to pozor, pamatuji si, co jsi měla s tchýní za potíže, na to vem jed, že jim bude tlouct do hlavy svoje moudra, asi Ti to bude vadit...moje tchyně taky melduje tu svou a moje mamča taky....musím je usměrňovat, to by to vypadalo, kdybychom se řídili podle babiček...některé babičky mají takové to staré socialistické myšlení a někdy z nich jdou takové hlášky, že se nestačím divit a napravovat škody

Natýska
uhlídat to bohužel asi moc nepůjde, ještě že ten dědeček je vcelku normální, pokud myslí svou hlavou a ne tou tchýninou

tchýni jsem naposledy viděla v únoru a jsem docela šťastná žena, máme s přítelem tkovou novou dohodu, že kdž jedeme domů, jedeme jen k nám na barák a on si na jeden den sám zajede za rodiči a nejsou tak žádné zbytečné rozbroje

Ahoj, můj muž je cizinec a tcháni bydlí 1000 km daleko a moje děti k nim mají mnohem lepší vztah než s mojí matkou, která bydlí 10 min autem. Nikdy to nebyla babička a tak ten vztah z dětmi nemá. Tchýně je vidí třikrát za rok po 10 dnech a děti ji milují, tchána taky. takže my jsme živoucí příklad toho, že na vzdálenosti nezáleží. Děti s nimi denně telefonují i přes skype i bez, nechají si radit s úkoly atd. Samozdřejmě i já mám s tchány skvělé vztahy, lepší než s vlastní rodinou.

jo a na hlídání máme paní

Inel: moc děkuji, krásně si to napsala, vážím si toho , opravdu, až mi vyhrkly slzičky do očí, prostě jsem citlivka . Vezmu si to k srdci a vždy, když budou problémy vzpomenu si na tvoje psaníčko. Ještě jednou díky, kate

Romisek:
děkuji za tu holku já sama se taky tak cítím

Kate:
jsem moc ráda, že Ti těch pár mých slov třeba pomůže a nalije optimismu do žil

Já jsem založením nenapravitelný optimista, a vždycky říkám i svým dcerám, že právě v rodině má být pohoda a vzájemná tolerance a radost z toho, když můžeme být všichni spolu. Tím nemyslím jenom fyzicky spolu, ale i právě třeba na tu dálku...víme o sobě, že se máme a že právě ta rodina je jako vozová hradba, která vždycky pomůže a ochrání.
Ono se říká, že vztah tchýně-snacha bývá mnohdy komplikovanější než vztah tchýně-zeť. Tu zkušenost nemám, protože mám sama dva zetě, skvělé kluky, nicméně si myslím, že všechno je vždycky v lidech. Kdo není spokojen sám se sebou, mívá problémy i se svým okolím. A co už vůbec nechápu, je dělání rozdílu mezi dětmi. Jedna moje babička nás měla 11 vnoučat, nikdy jsem nepociťovala, že by někoho z nás upřednostňovala.

Ale jak říkám, co není v mých silách změnit, to fakt vůbec neřeším, protože život je opravdu moc krátký na to, aby si ho člověk nechal někým, byť vlastními nebo manželovými rodiči otravovat. Nejspíš mám velikou kliku v životě, že mně kdysi čáp přinesl zrovna do mé rodiny, a že jsem seděla v košíčku vepředu.

Já totiž mám teorii ....čáp, když nese děti v košíčku na svět, tak ty co sedí vepředu, mají krásný rozhled, jsou usměvavé a spokojené, a to jim zůstane celý život. Ty co sedí vzadu, jsou otrávené, že nic nevidí a ta věčná nespokojenost jim taky zůstává celý život.

Takže Kate, až Tě zase bude ta Tvoje tchýně štvát, tak si vzpomeň na košíček. Asi fakt seděla až úplně vzadu

Přeji vám děvčata hezký den a úsměv na rtech, protože jak praví jedna moudrá rada (tu jsem převzala) dobrá nálada nevyřeší všechny vaše problémy, ale naštve tolik lidí okolo, že stojí ta to si ji udržet co nejdéle

Inel: ještě jsem si teď uvědomila, že tchýně nemá hezký vztah s manželovou maminkou (k mýmu synkovi už je to prababička). Prý jí nikdy nic nepomohla, co se týká dětí a nebo to bylo jen z donucení. Viděla jsem ji občas tam u nich na návštěvě. Nemůžu říct jaká osobně je, těžko se to pozná z krátkých návštěv, neměla jsem možnost ji více poznat. Ale nikdy se za malým nebyla u nás podívat, jen tam u nich, asi nemá prostě zájem, je taky docela čiperná, jezdí si na výlety s důchodci a tak. Tak mně napadlo, jestli mi to ta moje tchýně tímto nevrací, že ona neměla hezký vztah s tou svojí (ale je to jen moje domněnka). Ale už nebudu otravovat, asi jsem tím docela trapná, ale jsem ráda, že to ze sebe, i když prostřednictvím PC, můžu dostat.

Kate:
Určitě je Tvůj pocit správný. Nicméně ta Tvá tchýně to nedělá vědomě, prostě je to v ní. Pokud neměla nikdy hezký vztah ona sama se svou tchýní, nebude ho nikdy mít ani se svou snachou, tedy s Tebou. Je prostě typ člověka, který to neumí. Osobně se domnívám, že i její vztah k vlastnímu manželovi bude takový ten typicky ukázkově český - viz Helena Růžičková a její manžel v trilogii Slunce, seno a...... tam není ani náznak nějaké vzájemnosti, radosti z bytí s tím druhým, vlídnosti a projevované lásky. A bohužel je to asi v hodně rodinách.
Víš Kate, než takovouhle babičku, to raději dopřej svému synkovi krásné dětství s báječnými a pohodovými rodiči. Asi je nakonec dobře, že mezi Tvou a její rodinou je velká vzdálenost v kilometrech, protože emočně a mentálně stejně žijete každá na jiné planetě

přeju Ti krásný den, užívej sluníčka, vecer už má pršet