Věčné hádky - konec?

a bydlíte spolu?Říkala jsi mu, že ti to vadí?A kolik je jemu? Jak časté ty hádky jsou? Promiň za všechny otázky, ale takhle se blbě soudí.

Víš, já razím heslo, že lidé se moc nemění (povaha lidí je celý život plus mínus stejná - vidím to na srazech základky nebo SŠ, že ty lidé se vesměs nezměnili, optimisti zůstali optimisty, pruďasové pruďasy). Takže pokud je někdo cholerik, myslím, že se prostě nezmění, že to ani není možné. Možná se trochu zklidní věkem, ale je to prostě jeho charakter a myslím, že zázračné změny se nedočkáš.

Takže pokud ti to vadí tak zásadně, že z toho brečíš, tak bych řekla, že to není v pořádku a asi bych viděla východisko jen ten rozchod.

když si to myslíš a vnitřně cítíš , že to není ono změň to!! Vztah by ti měl něco dávat ne brát

Reaguji na miriami:
Tak postupně....Nebydlíme spolu...bydlíme od sebe daleko, takže se vídáme o víkendech a o prázdninách a tak. Samozřejmě, že jsem mu to říkala...několikrát. On mi na to vždy odpoví, že za to nemůže, že je prostě takový, že to dělá i mámě....taky jsem mu říkala, že já to prostě snášewt nehodlám. vždycky řekne, že mě miluje, že už bude hodný a tak. usmíříme se, všechno je v pohodě. ale samozřejmě to pak udělá znovu. Jemu je 21. Nedokážu říct jak jsou časté. Někdy máme celý víkend takový, že se hádáme kvůli pitomostem...někdy zase docela dlouho nic. ale na můj vkus, je to v poslední době častější než bych si představovala....

Reaguji na mikkýsek:
Já vim, ale on je jinak tak hodnej. Pořád mi říká, jak mě miluje, jak jsem úžasná, skvělá, krásná, přitažlivá....že nechce žádnou jinou a tak. I když se hádáme tak mi řekne, že mě miluje....A já ho taky hrozně miluju...proto je to pro mě hrozně těžký to jen tak zahodit... nemůžu říct, že by mi ten vztah nic nedával....

jednou píšeš, že je hodný chvíli na to, že na tebe křičí

pokud tě tato slova uchlácholí pak budiž. Láska se ,ale neměří na slova . Už jen to , že jsi sem napsala o radu zřejmě vypovídá dost o tom, že to není tak růžové jak píšeš a vnímáš to jako problém.. Ale je to tvoje volba jak s tím naložíš .Vše má svůj čas zrání než člověk pochopí to či ono.

pak tedy nechápu proč píšeš, že jsi z toho špatná a přestáváš to zvládat.

Ahojky,my jsme se taky s přítelem jednu chvíli strašně hádali a taky jsem uvažovala dost reálně o rozchodu,ale pak jsme si spolu v klidu promluvili a vyříkali,co nám na sobě všechno,konkrétně vadí a potom jsme se tak už nehádali a snažili se to vylepšit.
A těd už je to dávno za náma a je pohoda.
Chci tím říct,že si musíš uvědomit,co chceš,pokud ho miluješ a on tebe a chceš s ním být,tak si promluvte.Řekni mu,co ti vadí.Ale taky se na to podívej z jeho strany.Vztah je o kompromisech(tím třeba myslím,ta hádka kvůli 20),ty jsi to myslela dobře,ale zbytečně jste se pohádali kvůli blbosti,protože si ty cigára určitě koupil tak,jako tak.
Prostě se snaž uklidnit a brát věci s nadhledem a rozumně.Nehádej se s ním kvůli blbostem a až ho to zase chytne,tak bud v klidu a klidně mu odpovídej a on se uklidní,když uvidí,že s ním mluvíš klidně.Nebo se seber a jdi něco dělat a přijd až se uklidní.Hlavní je se s ním nehádat,když ho to chytne(myslím to vážně,jsem taky takový raplík).
Uvědom si,že láska je větší,ale že tyhle hádky o ničem a o malichernostech vám můžou zničit vztah.Snaž se hned tak nevytočit a vzpoměn si na to,jak je vám spolu jinak hezky a nehádejte se.
Mě taky občas přítel štve kvůli blbostem,ale pak si řeknu,proč ho mám zase buzerovat kvůli blbostem,kdž je jinak skvělej,vždyt neudělal nic hroznýho,tak to nechám být a máme větší pohodu a klid a on si toho taky všímá,že ho nevytáčím s blbostma.
Myslím tím brát to s chladnou hlavou a rozumně.Časté hádky o malichornestech jsou pro vztah jako jed.

Reaguji na mikkýsek:
No je hodnej, když ho zrovna nechytne rapl...to pak samozřejmě kričí. To dělá spoustu lidí, když jsou naštvaní, ne? A samozřejmě, že náš vztah není růžový, ale na druhou stranu věřím tomu, že mě má rád a dost často mi to dokazuje....Vztah mi samozřejmě něco dává, ale nejsem si jistá, jestli mi to stačí...a jestli by mi svoboda a nebo vztah s někým jiným nedal víc...

Děkuju moc za názor....Já se snažim být v klidu, jenže když na mě řve už delší dobu a třeba mi ublíží tak se pak prostě rozbrečim a v klidu už moc nejsem...A v klidu si promluvit o tom co mi na něm vadí? Naprosto nemyslitelné...začně se rozčilovat a vysvětlovat mi, že ty věci dělá, protože já zas dělám něco jiného...když mu něco vytknu tak se dost často dozvim, že to je vlastně důsledek mého chování(neříkám, že to není někdy pravda, ale ne vždy když to on tvrdí)...a v klidu se bavit o takových věcech on moc neumí...Chlapy prostě problémy neradi řeší...znáte je

to zjistíš , až až to vyzkoušíš

Hádky jsou přirozené, ale jestli se vidíte jen o víkendech a míso abyste si užívali drahocenné chvilky spolu, se pohádáte..jaké by to asi bylo, kdybyste spolu bydleli? Soužití je náročné a vyžaduje určiotu toleranci a kompromisy..já se s přítelem také občas pohádám, ale když jsme byli od sebe a vídali se o víkendech, nikdy jsme si neřekli špatný slovo..nechci tím říct, že by ses s ním měla rozejít. Jen by ti to mohlo do budoucna dělat potíže. Znám takových párů dost, hádají se i ve společnosti, nám ostatním je to velmi nepříjemné. Holka skončí v slzách a my nevíme co s tím, ale tvrdí, že jim to takhle vyhovuje (často jsou "hádaví" oba). Záleží co všechno sneseš. Když se začne hádat, zkus prostě odejít-ukaž mu, že ti to za to nestojí.. Já v tvém věku chodila s klukem a probrečela jsem kvůli němu každý druhý den. Po rozchodu jsem si řekla, že už nikdy nebudu s klukem, který by mě donutil plakat (což se později ukázalo jako nemožné) Svojí povahu nejspíš nezmění, je na tobě jak moc jsi ochotná vydržet.. Každopádně držim palce.

Reaguji na mikkýsek:
Hmmm...to je prekérka

Reaguji na miriami:
Děkuji za názor... Já si právě pořád říkám jestli ve svým věku mám tohle zapotřebí...pomalu si už ani nepamatuju, kdy jsem naposledy brečela z jiného důvodu než kvůli němu....

No vš,pokud se víc trápíš,tak bych to asi utla.Ono vem si,že si mladá a nepotřebuješ ztratit celý mládí s člověkem,který na tebe v jednom kuse řve a stresuje tě.
Já se na to vždycky snažím podívat z druhé strany,myslím nezaujaté,co bys poradila kámošce,co by byla na tvém místě?Já bych jí nejspíš řekla,at ho nechá plavat.

Reaguji na modrá ví­la:
taky bych jí to řekla.... jenže ono když to mám sama udělat, tak to není tak jednoduché...přeci jen už jsem na něj zvyklá, v posteli nám to klape skvěle...a pořád přemýšlím o tom jaký to bude když budu sama. Co budu dělat až si najde jinou? To je příšerná představa...Jenže, takhle už to dál taky nejde..Jako neřve na mě v jednom kuse, ale jeho výlevy jsou docela časté. A rozčiluje se kvůli různým malichernostem co se mě ani netýkají a to mě taky rozčiluje...třeba když vidí nějakou blbost v televizi a hned začne sprostě nadávat, co to je za ku...a tak. Cholerik hroznej no...... zatim mám vyplej telefon a dělám mrtvýho brouka...páč stejně nevim co bych mu řekla...