Ve snu mě trápí duchové

Reaguji na kobitka:
Tak to jsem nějak nevypozorovala, ale dnes v noci se to opět opakovalo. I když si myslím, že tentokrát to bylo způsobené tím, že jsem o tom hodně četla na netu tak se to nejspíš nějak promítlo. Budu ráda až se toho zbavím.

Reaguji na jurysek: Přeju ti at je to brzy

Reaguji na jurysek: ségra měla něco podobného, zdálo se jí že uplně reálně chodí po domě ale přitom spala a slyšela hlasy, jak jí našeptávají "udělej tohle... udělej tamto" říkala mi, že jí pomohlo když jim řekla "teď tady rozhoduju já" je dobré si uvědomit, že pokud je to jen sen, jen ty rozhoduješ jak bude pokračovat.

no téma zakladatelky je "Ve snu mě trápí duchové" takže pokud by šlo opravdu o duchy, tak ty příspěvky tomu odpovídají, zakladatelka měla spíš napsat "trápí mě noční můry" potom bych do toho nepletla esoteriku

Reaguji na moony:

Ahoj ,
tak jsem dneska byla u psycholožky. Neví, co to je, ale nechala mě objednat 26.3. k psychiatrovi aby mi předepsal prášky na spaní a pak se uvidí. Pokud to nepřestane tak bude hledat jinou cestu. Tohle řešení se mi ale taky moc nelíbí, prášky jsou návykové a nechci do sebe rvát nějaké svinstvo. To, co jsem vyčetla tady na diskuzích o spánkové paralýze, ve skutečnosti se spánkovou paralýzou prý nemá nic společného. Vysvětlovala mi, že v psychologii se tento termín používá pro stav ( jinak se tomu taky říká milenecká ruka) kdy má partner přes partnerku přehozenou ruku a pak s ní nemůže pohnout. Po fyziologické stránce by k tomu nemělo dojít, ale dochází. O tom, co jsem se dočetla na téma Spánková paralýza tady na diskuzích nikdy nikdy neslyšela a docela na mě koukala.
Tak nevím, zkusím toho psychiatra jak se k tomu postaví on a uvidím, ale prášky na spaní stopro odmítnu .

Reaguji na jurysek: Ahoj, psychiatr ti napíše jen ty prášky, od toho bych ani víc nečekala. Prášky brala takhle kamarádka a byla teda úplně nepoužitelná... Zkusila bych spíš jiného psychologa, i třeba někam zajet na doporučení...

tenhle přístup psychiatrů mě prostě štve, na všechno vám lupnou prášky a myslí si, že je po problému. Je to jako když si vezmete prášek na bolest hlavy, utlumíte tím příznak, ale neléčíte příčinu.

Reaguji na moony:
Ahoj,

dnes jsem se objednala k jiné, je skvělá okamžitě věděla o čem mluvím. Ta první neměla vůbec tušení. Bohužel má volný termín až prvního července , ale zařídila mi přes neurologii objednání do Brna do spánkové laboratoře. Budou mě snímat ve spánku a podle okysličení krve by mohli zjistit víc. Uvidíme snad to pomůže.

Tak to je dobrá zpráva bohužel to tak bývá, že ty dobří mají dost plno, ale dočkáš se . Hlavně že máš ted na co spoléhat.

Ahojky, nečetla jsem reakce, ale já jsem tohle hodně podobné měla, když jsem měla na sobě přivtělenou duši...

Reaguji na Annabellka:
Ahoj,
a můžeš mi napsat , kdo a jak ti s tím pomohl ?

Děkuji .

Nechci být zvědavá, ale zajímalo by mě jak to s Váma pokračuje?

Ahoj... Přečetla jsem si celou tvou diskuzi a i když jsem v tomhle nevěřící tomáš trochu tak to ve mě taky docela už dlouho hlodá, zdává se mi totiž něco podobného... Ale i když jsem hledala odpověď nikdo mi to nedokázal moc vysvětlit. Už je tomu několik let, co se mi zdá pořád jeden a ten samý sen. Jsem v zasnutém bytě (kde jsem vyrůstala, už tam dávno nebydlíme) a jdu ze svého pokoje přes obývací pokoj a po straně je malá chodbička. Já se tam podívám a vím najednou, že se tam někdo dobývá a polije mě strašný strach. Občas ty dveře i bráním vlastním tělem a někdy jenom tam stojím a nejsem schopná se pohnout. Nikdy ale nevidím toho, kdo se vlastně ke mě dobývá... Několikrát jsem měla možnost se podívám i do kukátka, ale neudělala jsem to, takový jsem měla panický strach. Naposledy jsem je viděla dokořán a někoho v nich stát, ale byla tma, takže jsem ho zase neviděla. Hodně se to prohloubilo, když jsme se s přítelem přestěhovali do bytu, který je tomu z dětství docela podobný, to se mi ten sen začal zdát i třeba co měsíc... Vždycky se probudím uprostřed noci bohužel i ve stejnou dobu, což mě děsně znervózňuje... Upřímně doufám, že je to jenom ta paralýza nebo co to říkáte... Taky je fakt, že se vždycky proberu na zádech, což já takhle normálně nespím... Od malička jsem naučená spávat v klubíčku a přikrytá až po hlavu, protože jako malé je mi jednou zdálo, že mě někdo ve spánku zatahal za vlasy, tak od té doby to tak mám

Tady jsou stránky skupiny Jaroslava Drábka a je tam i odkaz na ten díl Show Jana Krause, hlavně na netu je to povídání celé, i vystřihlé (a podle mne nejzajímavější) momenty.

Reaguji na Lorraine: jéé děkuju moc, já bych ho nedohledala!