Vděk

taky to tak vidim

Reaguji na redzac:
U mě je to stejně, a jsem hlavně nepoučitelná

Osobně by mně dalo hodně práce pamatovat si, které kámošce jsem kolikrát pomohla a s čím... Prostě když můžu, pomůžu každé, když to zrovna z nějakého důvodu nejde, nepomůžu. A stejně tak očekávám, že to budou mít moje kamarádky, když se na ně obrátím. Tzn. pokud mi zrovna nepomůžou, tak to není z "nevděku", ale protože prostě momentálně z nějakého důvodu opravdu nemohou.
Přece si nebudu do nekonečna pamatovat všechny laskavosti, co jsem kdy pro koho udělala, a vyžadovat za to automaticky vděk?! Nepomáhám proto, abych v někom vytvářela pocit vděčnosti a zavázanosti k mojí osobě. Tak nepomáhej, když nechceš!

Reaguji na zdena73:
asi tak... nějak se to nedokážu odnaučit, ale nedávno jsem dostala docela dobrou spršku, tak doufám, že mě to odnaučí...

U kamarádů bych řekla že je to samozřejmost nebo alespoň my to tak máme

No v podstatě ani ne. Záleží na konkrétním problému, konkrétní pomoci atd. ....

Prostě ne vždycky pomoci jde, nevím taky mají ti druzí problémů dost, nechápou náš problém, nevím co ještě....doplňte sami

tak nějak to vidím ...

to jsem někde psala?

taky nemám zápisníček, komu jsem kdy pomohla a věř mi, že to o co jsem tu kamarádku požádala, tak nebylo v tu chvíli nesplnitelný... jen by jí to stálo 2,- ...

je to tak, člověk tak nějak podvědomě asi něco očekává... ale ikdyž se ti dotyčný neodvděčí, nepřestávala bych kvůli tomu pomáhat, věřím v tomhle dost na karmu a věřím, že se to člověku vrátí

asi bych měla upřesnit, že nešlo o nic velkého, něco co se nedalo splnit... a právě tím, že to byla maličkost a ona mi dala najevo, že se nebude obtěžovat, tak mě to zarazilo...
kdybych chtěla u ní přespat, půjčit peníze, auto, půjčit šaty atd. tak bych pochopila....

myslíš té samé osobě? nebo lidem všeobecně?

je lepší neočekávat, ale chtít lidem opravdu pomáhat.
Pak můžeš být jedině mile překvapena

Nene, tohle konkrétně jsi nepsala. Jen mi z Tvého příspěvku příjde, že když některé kamarádce pomáháš, nevidíš v tom tu bezúčelnost, ten čistý dobrý úmysl pomoct. Jakobys přemýšlela o krok dál, něco jako "Však jo, já jí pomůžu, alespoň budu mít na koho se obrátit, až budu příště já v úzkých." Takhle prostě POMOC v pravém slova smyslu nefunguje. Takhle, formou něco za něco, funguje spíš obchod...

Reaguji na bedrunela: Reaguji na Gogejla: Reaguji na Consuela Banana Hammock:
a dotklo by se vás tohle? požádáte kamarádku o maličkost, které jste před necelým týdnem taky pomohli s maličkostí a ona vám odpoví: no to bych musela napsat sms... (což mi takhle na férovku řekla)

tak v ten moment na tohle fakt nemyslím.... myslím na to, jak tomu danému člověku pomoci... ale když potřebuji sama pomoc, tak je pro mě logické, obrátit se na někoho komu jsem sama pomohla a vím, že mi v tom problému může pomoci... navíc tohle byla fakt kravina, šlo o poslání jedné sms...

ale mě spíš zajímá, jak to mají ostatní, než rozpitvávání mého chování...