Vaše vysněná práce v dětství

Tak já jsem studovala vysokou podnikání, to znamená ekonomiku a po získala jsem práci asistentky v malé firmě, kde jsou 3 zaměstnanci a zatím musím říct, že je to to co jsem si představovala. Hlavně skvělá atmosféra.
Vyber si to, co tě baví a naplnuje tě

Reaguji na Pati.baby:
To je právě to, není asi nic, co mně nebaví, ale ani to co mne pořádně naplňuje. A když ano, vím že mně to neuživí. Miluji hory a jsem instruktorka na snb a chystám se i na lyže práce s dětmi, komunikace s lidmi to mě baví. Ale jak to zařadit do povolání.. učitelka v MŠ být nechci

já odmalička chtěla být veterinářkou, ale na gymplu mi došlo že bych na to neměla..ať po stránce psychické tak po stránce učiva bohužel...
nakonec jsem loni nastoupila na ČZU obor kynologie, ale nebylo to ani minimum toho co jsem čekala že bude, tak jsem ukončila..ted jsem na VOŠ sociální práce a pedagogika a je to peklo v tomhle oboru jsem se nenašla a ani nenajdu, vim že s lidma pracovat nechci - tuhle školu jsem si dala vlastně jenom jako únikovou strategii..takže ted budu dávat další přihlášky..stoprocentně opět ČZU nějaký zvířátkový obor) ať už znova kynologii, nebo speciální chovy), protože si myslím že to pro mě nakonec bude cesta do budoucna, ted totiž lituju že jsem se na to loni vyflákla hlavně něco co te bude bavit a nestresovat se z toho že pořád nevíš co bys chtěla dělat..zastávam názor, že dělat školu jenom proto že "potřebuješ" titul je blbost, radši několikrát přejdi, zkus různý možnosti - to je podle mě jediná cesta ke zjištění co vlastně chceš

Já chci být milionářkou a proto podnikám. Moc zaměstnanců se milionáři nestane. Školu na to žádnou nemám, ale zdokonaluji se v leadershipu, vedení lidí, marketingu, prodeji apod.
Podílím se na několika internetových i klasických projektech a myslím, že mám hezky našlápnuto. I když jsou lidi, kteří v mém věku už byly dále. A je samozřejmě těžké najít obor, který je člověku sympatický a pustil se v něm do podnikání.

Nooo, takže já jsem na VŠ a stejně nevím co chci dělat..
Ale od začátku to bylo asi takto...chtěla jsem být veterinářka, na to bych neměla, hlavně po psychické stránce.
Potom jsem chtěla být módní návrhářka, sice kreslit umím ale mám málo bujnou fantazii
Chtěla jsem být letuška, bohužel umím plavat tak akorát prsa a letušky musí umět vylovit předměty z vody u zkoušek a skákat apod....navíc abych mohla být nějaká dobrá letuška, tak mi chybí jeden cizí jazyk
No a tak jsem si řekla, že chci být učitelka. Studuji pajdák. Mé obory mě sice baví a dovedu si představit, že to budu učit..ale v poslední době mi došlo, že jsem možná měla studovat angličtinu a příští rok si asi začnu dělat alespoň nějaké zkoušky z Aj, ještě nevím jestli nějaký certifikát, nebo VŠ nebo VOŠ ale prostě chci mít oficiálně někde psáno, že umím anglicky No a z toho plyne, že bych teda k těm mým oborům chtěla učit ještě angličtinu
No a potom taky koketuji s různými možnostmi jako nutriční poradce pro děti apod. protože jeden z mých oborů je tomu blízký a můžu v tom pokračovat po Bc. takže teoreticky se dá říct, že vůbec nevím

Jo jinak největší sen je vlastní podnik, který plánujeme s mamkou až dostuduji a budu mít nějakou pořádnou práci ať společně našetříme něco do začátku..v čem chceme podnikat vám neřeknu, aby jste se neopičily..

hezké..Já sice nechci být milionářka ale podnikat chci, protože se chci mít prostě jen dobře..lépe než zaměstnanci na běžných pozicích...

Já dodnes pořádně nevím, co přesně bych chtěla jednou dělat. Hlavní co vím je, že chci práci, co mě bude bavit a naplňovat. Práci, co bude k něčemu užitečná. Kde si budu moc plánovat pracovní dobu a hlavně nesmí být stereotypní. Studuji informatiku. Takže bych jednou chtěla být velké zvíře v nějaké programátorské firmě a brát hodně peněz Co je ale pro mě hlavní, abych pracovala v odvětví, kterému budu stoprocentně rozumět. Což se nyní o mých znalostech programování říct nedá, tak snad se to časem zlepší.

Reaguji na Peg: jojo a hlavně ta svoboda je super. Být na obědě jak dlouho chci a kdy chci. A né jen jak mi dovolí šéf na půlhodinky apod.
Podnikání je super, hlavně když se daří, naopak je to zase blbý.

Ja som chcela ísť na verejné zdravotníctvo alebo medicínu a skončila som na odbore environmentálny inžinier.

Vystudovala jsem ekonomiku a daně, takže bylo jasné, že ze mě bude "kancelářská krysa", kterou jsem vlastně být chtěla Dělám ve firmě, která je jedním slovem báječná a pozici mám "dablovanou", takže zkušenosti ve 2 oborech.

Je to i trošku taková strategie do budoucna, kdy by pro mě nemusel být problém mít něco vlastního aniž bych nevěděla co jak funguje. Třeba se jednou vydaří vlastní kavárna

Chtěla bych být rentiér

Přesně můj plán . Studuju taky informatiku, no někdy mě to baví, někdy méně ale to je tak asi všude. Jinak byla jsem v podobné situaci jako zakladatelka, taky mě nic nijak extra nebaví, nenaplňuje, ani nemám moc koníčků (za čtení a sledování seriálů mě asi platit nikdo nebude). Přece jen mi byly technické předměty bližší než humanitní, tak jsem uvažovala, co vybrat a ta informatika mě z toho lákala tak nějak nejvíc. Myslím taky, že mám aspoň trochu větší šanci najít pak v oboru nějakou práci, IT pozic je hodně.

Jinak pracovat bych chtěla taky někde ve firmě, co přesně bych chtěla dělat ještě nejsem moc rozhodnutá, z počátku určitě skoro cokoliv, kde mě vezmou. Naopak podnikání mě ani trochu neláká, i když si člověk vydělá víc, tak podle mě je to spousta starostí a odpovědnosti navíc. Raději bych zkousla nějaké omezení (přece jen u mého oboru to asi není úplně oběd přesně od-do a ani o minutu déle, jako např. někde na úřadě), s tím, že budu mít výplatu "jistou".

To rozhodně, dělám v IT oboru a těch fakt dobrých ITáků je fakt málo ... přitom to studuje každý druhý ...