Váš vztah k lidem, kteří nemají rádi zvířata

Ach jo, to je zase debata. Mám trochu pocit, že někteří lidé přispívají způsobem, jakým přispívají jen pro to, aby kolem sebe zvedli nějakou vlnu (ať už emocí, přízně, pozornosti nebo čehokoli jiného).

Ale abych se držela tématu, sympatie či nesympatie k určitému člověku se u mě nezakládají na vztahu k němým tvářím, ale na jeho názorech, postojích a hodnotách v životě celkově.

Znám lidi, kteří by se pro zvířata nejradši rozkrájeli, o své domácí mazlíčky se přímo vzorně starají a přece si spolu zase až tak dobře nerozumíme. Pak znám člověka, který má z jakýchkoli zvířat přímo panickou hrůzu a přitom je to jedna z nejmilejších osob, které znám.
Ale samozřejmě to platí i obráceně. Je na každém, na základě čeho posuzuje svoje sympatie k lidem. U mě na to samotný vztah k zvířatům nestačí.

Tak jako je jasný, že pokud například kočka má mozek dvouletého dítěte, tak že ani nedokáže vymyslet, jak ubližovat. Je jasný, že zvířata jsou lepší, věrnější. Ale kvůli tomu, že někdo nemá rád zvířata, ho neodsoudím, to až pak na základě zkušenosti s tím člověkem.

Selene líp bych to nenapsal.

ono je to trochu složitější...určitě bych neházela všechny do jednoho pytle. Měla jsem kamošku skvělou babu a zvířata nemusela. I když taky mě vždy trochu zarazí, když někdo řekne, nemám rád zvířata. To už pak na něj koukám s odstupem. Jenže je tu i spousta lidí, kteří rádoby zvířata milují, mají doma a třeba i v bytě x desítek psů či koček. Kolikrát né v těch nejlepších podmínkách. To je daleko horší tzv. milovat zvířata a shraňovat je na svým pozemku a pak je třeba týrat, než zvířata nemít rád.....taky se říká, kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi. Nemyslím si, že by to byla striktní pravda. Já zvířátka mám moc ráda, nedokázala bych bez nich být, ale rozhodně nazastávám názor, že nemám ráda lidi co nesnáší zvířata.

Jsem pejskař a svého psa miluju. Je diabetik a tak je to s ním trošku složitější..S lidma okolo také - neb odmítají pochopit, že to co jim zakazuju - mému psu neškodí ( krmení ).Nicméně mě nebaví poslouchat - třeba mojí kamarádku každý den jak mi vypráví o své kočce... O svém psovi taky hovořím, ale tak abych nikoho neotravovala...

Můj hafák je vždy na vodítku, když s ním jdu mezi lidi, protože vím, že né každý je pejskař a nevidím důvod tím své okolí obtěžovat... Pustím ho tam, kde nikdo není... K výkalům - pochopitelně je po sobě uklízím a argument - platím poplatky, tak co ? Ten mě vytočí do běla...

Ze skušenosti vím jedno a už to tu někdo psal, pokud někdo řekne, že nemá rád zvířata, pak je tzo skutečně většinou člověk, který né, že by je neměl rád, ale spíše se jich bojí... A většina lidí tuto větu nemyslí vážně - pouze by si zvíře nepořídili domů...

Moje mamina se bojí psů - můj je jeden z mála, kterého snese..Za tu dobu co ho mám ( 9 let ) ho pohladila párkrát, ale ještě když mohl mu dávala pamlsky atd ... prostě má strach i když u něj ho překonala, tak ten respekt tem zůstal... A není to zlá ženská...

Mám kamarádku a tu jako malou pokousal pes - dnes trpí fobií a to doslova ( nikoliv pouze strachem ). Na záda jí skočil labrador a ona myslela, že je to člověk ( je malinká ) - otočila se a pomočila strachy...Utekla domů a tam se celá klepala - paní se jí pak přišla omluvit. Ona na ní ani nebyla naštvaná ( kakarádka ). Má zvířata ráda, pouze nemá žádné své...

Takže můj názor je, že lidí,kteří opravdu nemají rádi zvířata - není zase tolik. A jsou to přesně ti, co pak nechají psa přivázaného u plotu, ti co své zvíře nekrmí, ti co strkají kočku do trouby..prostě ti co zvířata týrají... Ostatní pokládám pouze za normální lidi, kteří nejsou pokakaní z každého hafáka, kočičky, nebo mravence... A nemyslím si, že by byli nějak narušení, či citově ploší - i když pochopitelně to tak být někdy může...

Moje kamarádka u nás (máme boxera a boxerku), byla k nim spíš rezervovaná. A domů by prý žádné zvíře nechtěla. Teď má doma kočku a kocoura, nechá si je lézt i po hlavě, po stole, spí s ní v posteli a vydržela by o nich vykládat celé hodiny. Já kočky zas tak moc nemusím a na stole nesnáším.

v tomto tématu je velice důležité definovat, co to znamená "mít rád zvířata", což je oříšek. pro mě mít rád zvířata znamená se o ně hezky starat, pomazlit se, pokud možno jim umožnit všechny jejich potřeby (psovi běhat, kočce škrábat, prasatům válet se v bahně). ale mít rád zvířata už pro mě není nechat si psa nebo kočku spát v posteli (nechutné...), nebo chovat dogu v panelákovém bytě (sobecké a svědčící o nízkém iq chovatele).

taky nemám ráda lidi, co nemají rádi zvířata. nemyslím ty, co se jich bojí. myslím ty, co je mlátí, chovají v mini bytech, navlékají na ně oblečky a čelenky, nutí je zápasit, mají je celý život na řetězu, nechávají je v zimě na pastvě. pokud se člověk takto chová ke zvířeti, může být jinak naprosto dokonalý, ale u mě je to bezcitné sobecké hovádko.
taky mám mnoho zkušeností, že člověk, který ohrne nos a řekne: fuuuj, pes (kočka, ******...), je povrchní osoba. je prostě špatný. vesměs to jsou lidé s načančaným zevnějškem a načančaným bytem, kteří kdyby někdy viděli, jak se dojí *****, v životě už by se nenapili mléka. ale lidé je mají jako vzor (ve všem ostatním jsou přímo knižní vzor).
proto, pokud mi člověk řekně, fuj zvířata, nebo nemám rád zvířata, to má u mě asi taky těžké, je obtížné pro mě mu věřit. kdo přede mnou kopne psa (bezdůvodně) nebo zmlátí koně, skončil. i kdyby to byl můj kluk.

A proč?Já měla pejsana-Tosa Inu,bydlím v paneláku,a ráda jsem ji měla neskutečně.Věnovala jsem ji opravdu hodně času,Tera nestrádala opravdu naprosto v ničem.Naopak ona byla lenoch a já ji pomalu přemlouvala ,aby vůbec šla na dlouhé procházky a výlety.Byt mám dost velký,žádný krcálek,kde by se nemohla hnout.
Co je na tom sobečtějšího,než když mám teď pejska rasy Lhasa Apso?A jak to jako souvisí s iq majitele?

Vidím, že Lenas má nestálou potřebu hájit zvířata, dnes zavřeli jedno téma, kam přispívala a hned je na novém, trochu podobném...já bych to rozšířila, že Lenas ještě opravdu nenávidí ty, kteří mají na sobě něco z pravé kožešiny a nejraději by je stáhla z kůže, k čemuž se hrdě hlásí...fanatismus prostě není sympatický v žádné podobě....

...tak to máš pravdu, že představa o tom, co je "mít rád" zvířata může být různá. To co uvádíš nemá podle mně s láskou nebo ne-láskou nic společného. Dobře venčená a vytížená doga v paneláku ani v posteli není problém, jorkšír, který chodí ven 2x denně přestože žije ve vile problém je.

Zanet96
protože jen zlý člověk může dogu nebo třeba huskyho, psy, kteří potřebují prostor, strašně moc pohybu, trápit ve dvou pokojích. ať se k nim jinak chová jak chce úžasně, to, co psi potřebují hlavně, prostě nemají. může si přece pořídit jakékoli jiné plemeno, které je třeba přímo do bytu šlechtěné. ale třeba můj známý se chtěl blýsknout, tak si pořídil huskyho, a teď ho nechává celé dny samotného doma v paneláku. to je jako nechávat závodního koně nonstop ve stáji.
sousedka zase má psa (venkovního psa, ne panelákového biškonka), a neváhá si ho někdy vzít domů a nechat válet po posteli. no nevím...pak přijde návštěva a ona ji klidně nechá spát v téže posteli. pes běhá všude možně, po hnojišti, po smetišti....

Aha,tak to jsem zlý člověk,který své psy doslova trápil.Já s Tebou nesouhlasím.Tera měla pohybu dost,a doma stejně lehla a nepobíhala po bytě jako blázen.

To máš pravdu, láska ke zvířatům ano, ale nic se nemá přehánět.

A k těm kožichům...já osobně s těmito lidmi sympatizuji, já bych si taky pravý kožich nekoupila, přijde mi to jako podpoření prodeje výrobků ze zvířat, které často dost trpí a hodně jich zemře kvůli jednomu kožichu. Nemám ráda třeba Pamelu Anderson, ale v tom, jak se angažuje v této věci, je mi sympatická. Pravý kožich je podle mě rozmar, ale nemám nic proti těm, kterým to nevadí a klidně si ho koupí.

Zanet96
každé zvíře je jiné a každá teorie generalizuje. všeobecně třeba husky, kterého jsem uvedla, snese denně uběhnout i desítky kilometrů, je k tomu vyšlechtěný. a do paneláku se nehodí. ne každý husky ale citově strádá, když s ním jeho pán ty kiláky neuběhne. ale pokud to zgeneralizuju, je hloupost pořízovat si takového psa do paneláku (když existuje sto jiných lepších plemen).
sousedi si třeba pořídili psa jako módní doplněk. mají kolii, už asi desátou (my za tu dobu jen třetího psa). krmí ji zbytky od oběda (knedlíky, omáčky). nikdy si ji nepohladí. ona sedí u plotu, a čeká, až půjde někdo kolem, kdo by ses ní mazlil. je jejich chování láska ke zvířeti? podle mě není....proč si pořizují psa, když si nepohladí, aby se neumazali

Kdyby měl mít doma každý zvíře podle toho, jak velký má prostor, tak by asi plno pejsků bylo v útulcích...to je víceméně pověra, že velký pes do paneláku nepatří, důležitá je péče, jaká se zvířeti věnuje...a spaní v posteli s pejskem??.to mi tedy nevadí vůbec, máme skoro 4 měsíce starého pejska a spí tam také, na začátku jeho spaní bylo spíše praktické hledisko - hned jsem věděla, že chce vyvenčit..nyní už tam spí, protože tam sám vyleze a nijak nám nepřekáží, naopak, hřeje....a jestli někdo dává pejskovi obleček - no, tak dává, někteří pejskové, co zrovna nejsou žádní huňáči, tak jim je zima...