Úroveň školství kdysi a dnes

Nejsem sice starší ročník, ale když jsem se o tom kdysi bavila s mou matkou (též vystudovala gympl s vyznamenáním), tak zastávala názor, že tím, že jde věda tak dopředu, učíme se dnes větší množství informací - především se to týká biologie a chemie. Můj názor je takový, že dříve byli mnohem kvalitnější pedagogové a děti se dokázaly učit. A když jsem zjistila jakým způsobem se vzdělávají budoucí učitelé matematiky a fyziky na PdF, přišla jsem o veškeré iluze, že by se naše školství mohlo zlepšit. Navíc si přivydělávám doučováním a nad jistými inovativními vzdělávacími metodami, o kterých mi děti vypráví mi zůstává rozum stát. Sama jsem naštěstí potkala dostatek kvalitních učitelů (na ZŠ i na gymplu), ale jen jeden z nich byl mladší 45 let,...je to smutné.

No gympl nemůžu srovnávat, protože zas tak stará, abych měla děti chodící na gympl nejsem, ale úroveň VŠ školství je bohužel 100% mnohem nižší.

Když v době nikoliv až tak dávné studovalo na VŠ 10 - 15% populačního ročníku, tak jistě, že průměrný student byl na vyšší úrovni než nyní, když studuje několikanásobně vyšší podíl lidí. A úroveň studentů má s úrovní školy významnou spojitost. Ono se to ale beztak roztřídí: jsou lepší a horší školy, pak část studentů, snad ti lepší, studují PhD.

Nám bylo kupříkladu na přednášce řečeno, že až budeme Mgr., tak náš diplom bude spíše výuční list...celkem povzbudivé, že Ne vážně, řekla bych, že existují obory, které se drží - přírodovědné převážně- ale pravdou je, že kdo chce být na úrovni vysokoškoláka z let dávno minulých, musí mít PhD.

Já jsem starší ročník (je mi 45) a myslím, že celkově byla dřív úroveň školství mnohem vyšší. Sice se najdou i teď velice dobré školy, ale když porovnám znalosti průměrného maturanta tehdy a teď, tak je podle mě rozdíl veliký.
Důvodů je určitě víc, jedním z nich je, že i slabší žáci mají nyní možnost studovat SŠ, kdežto dřív by se dostali jenom na učňák. Za druhé považuji za velkou chybu, že byly docela dlouho maturity připravovány samotnými SŠ a učňovskými obory s maturitou, a tudíž si školy "ušily" úroveň tak, aby jejich žáci prošli.
Bohužel to, co se děje se státními maturitami, nedává zatím moc naději, že se situace zlepší.
Znalosti maturantů pochopitelně ovlivňují i úroveň VŠ, takže tam se jedná prakticky o ten samý problém.
Abych jenom nekritizovala - jako klad současné situace vidím možnost naučit se mnohem lépe jazyk, protože před revolucí samozřejmě nebylo prakticky možné vyjet ven a ani neučili řeč rodilí mluvčí.
Reaguji na Terdaaaa:
Nevím, co by tvoje maminka nikdy nepochopila, já mám jednoho syna v maturitním ročníku na gymnáziu a druhého v prváku, ale rozhodně nemám dojem, že by brali něco vysloveně nového (s výjimkou dějepisu a literatury, kde berou i novější dějiny než my a např. literaturu disentu).
Jinak matika, česká mluvnice, přírodovědné předměty atd. jsou v podstatě stejné, jen je třeba učivo trochu jinak rozložené do ročníků. Ovšem připadá mi, že málo látku procvičují a že nemají zažité naprosto základní znalosti. Podobně to vidím u neteří, které jsou na odborné škole.

PhD. je akademický titul (tzn. pokiaľ nechcete ostať na univerztnej pôde a publikovať, je vám na dve veci a skôr na príťaž).

PhD. nie je _viac_ vedomostí.
Počas PhD. sa 4 roky pitvete v pomerne striktne vymedzenej téme, takže ten obecný prehľad v odbore strácate (preto ste po jeho absolvovaní vhodný tak max. na univerzitný výskumný život).

Všade vonku je normálne mať Bc. a ísť do praxe, pracovať.
Mgr. je práve tá "nadstavba" pre tých, čo majú hlbší záujem o problematiku.
PhD. je tým pádom pre výslovne akademické "krysy".

Akurát u nás je to celé zvrhlo nastavené (kto nemá aspoň 2x Mgr. a Ing, je hoší človek).

Reaguji na lulamae:

Reaguji na lulamae: děkuji za konstruktivní poznámku, jsem si toho vědoma, chtěla jsem na tomto příkladu spíše ilustrovat posun, který nastal. Tam, kde dříve lidem stačila maturita (soc. práce, zdrav. sestra,...), potřebují dnes minimálně Bc. apod.

Reaguji na Terdaaaa: syn ted chodí na gympl, ale změna je úplně v něčem jiném.
Když jsem chodila do školy zdaleka jsme neměli takovou volnost a benevolentní přístup učitelů, ten byl jiný.
Nebaví tě to, máš pětky - o pololetí nebo na konci ročníku prostě končí a hledej si učňák, kde tě vezmou nebo běž rovnou do fabriky - takový byl běžný způsob.

A protože jsem nyní dokončila VŠ můžu říct - stačilo mě na ní umět co jsem musela znát k maturitě. Nic víc. Takže nároky opravdu klesají.

Ředitel ze střední vloni mi řekl - mě to moc štve, ale my musíme dát maturitní vysvědčení i takovým, kteří by za vás nezískali ani výuční list. A ten určitě srovnání má.

Reaguji na farahh: ale abych jen nekritizovala, veliká změna je k lepšímu, a to ve výuce jazyků a možnost výměnných pobytů do zahraničí.

Že v současné době neumějí studenti pořádně z češtiny ani vyjmenovaná slova a spočítat komplikovanější příklad je problém - prostě chybí ten denodenní dril.

Ano, protože ty děti se učit nechtějí, protože je to přece námaha, mozek je přitom bolí. Bohužel jsou takoví i jejich rodiče.
Dokážete pochopit tohle? Hodinu před písemkou procvičuju věci, které se objeví přímo v písemce, takže i ti "blbší" mají šanci dostat pěknou známku, když se to aspoň naučí zpaměti. A výsledek? Nic. A proč? Protože jim se ani nechce naučit to, co 100 % ví, že v písemce bude. Jsou líní a myslí si, že vždy všechno dostanou na zlatém podnose a nebudou muset nikdy nic, že rodiče za ně vždy všechno zařídí Za nás jsme byli šťastní, když jsme věděli, co v písemce bude a máme tak šanci uhrát dobrou známku, i když nám třeba ten předmět vůbec nejde. Ptala jsem se jich několikrát, proč na to tak kašlou, proč ani tohle je nevybudí, ale oni jen čuměj a nic. A pak v pololetí přijdou, nejlépe ještě s delegací dalších pěti spolužáků a chtějí min. o stupeň lepší známku, protože na to přece mají právo.

Nedávno jsem mluvila s kamarádem, který učí na základce a vykládal mi jak děcka v 8 třídě neumí z jednoho odstavce vybrat to nejdůležitější. Když mají něco napsat, nepoužívají slovesa (zřejmě následek psaní zkratek na počítači a celkově nedostatek konverzace atd.) Neumějí vůbec číst a mají příšerné známky. Když jsem se ptala, co na to rodiče, tak mi tvrdil, že rodiče na schůzky nechodí, tak je jim to asi jedno. Prý teď nechal propadnout 8 dětí. Tak nevím no. Znělo to docela smutně.

Tak to je peklo. Baví tě ještě učit? Tohle by mě asi dost otrávilo. Ještě když se k tomu přidají takoví ti hysteričtí rodiče, co bojují za práva svého líného dítka.

Mně přijde, že objem látky je celkem podobný - ZŠ a gymnasium, až na literaturu a dějepis, kde lecos logicky přibylo, ale celkové nároky, co z toho si mají studenti zapamatovat, je stále nižší. To samé VŠ. Kdekdo má Bc. z více či méně pochybné školy, kterou by vystudoval i průměrný šimpanz. Přijde mi, že úroveň se drží jen v oborech jako je farmacie, medicína nebo technika.