Ukončení studia SŠ v 1.roč, nástup do zaměstnání

Takže kvůli tomu že tvůj otec je zmetek a sedí v polepšovně budeš socka bez vzdělání?

Reaguji na jennynka001: myslíš že slečna pouze ze základkou umí natolik dobře jazyky aby mohla dělat au pair?

Absolutně nechápu lidi, co mají rodiče socky a chtějí se vykašlat na školu a bejt jako oni. Já kdybych měla rodiče socky, tak bych jim a ostatním chtěla dokázat, že já taková bejt nechci a studuju. Já to taky vytrpěla sedět dohromady 13 let ve škole. Taky jsme chodila na obchodku, která mě moc nebrala, ale jsem za to ráda, protože to je jedna z nejlepších škol. Teď jsem v zahraničí a učím se jazyk, ale ještě si chci udělat minimimálně tu nástavbu, i když vůbec nevím, jak na to najdu sílu.
Reaguji na Gigigirlone:
Na Aupair nepotřebuješ umět jazyk, stačí základy (i když znám holky, co neuměly ani to).

Velmi mě udivuje, že s tvým dochodem ze školy tvá mamka souhlasí. To asi chce, aby ses měla v životě špatně a abys někde pořád živořila, jinak si to nedovedu vysvětlit. Vždycky jsem si myslela, že rodiče chtějí pro děti to nejlepší. Můj táta když studoval obchodku (tehdy ještě ekonomka), tak ve druháku odešel. Tajně se oženil, odstěhoval se od rodičů a poté si dělal učňák. Celý život toho nesmírně lituje a říká, že mu měli jeho rodiče nafackovat, protože by se teď měl mnohem mnohem lépe. Takže já něco takového nedokážu pochopit, protože je mi od malička vtloukáno tátou do hlavy, že vzdělání je nesmírně důležité. Měla by ses tím také řídit. Uvedu ti svou situaci, abys viděla, že soc. podmínky a ostatní si neodporují se školou. Od 6 let jsou naši rozvedení, zpočátku jsem bydlela jen s mamkou(asi 4 roky), za celou dobu jsme nikdy neměli peníze (na jídlo bylo vždycky), ale mamka si to vždycky nějak zařídila, aby nás uživila...chodila dělat do baru 16ky a nás někdo hlídal. Za celou dobu jsme se stěhovali zhruba 15x, nikdy jsem nepoznala, co je to mít vlastní pokoj, dřív jsem ani neměla postel, spala jsem na matracích. Někdy nás v bytě bydlelo i více, jinak by to mamka neutáhla. Teď jdu do 4. ročníku gymnázia, budu maturovat. Od druháku chodím na brigádu po škole. Platím si z toho úplně všechno, od oblečení až po jízdné. Tolikrát v životě mi bylo hrozně, ale nikdy se nestalo to, že bych ze školy chtěla odejít. Najdi si při škole brigádu a vydrž! Jak vidíš tak to jde, zvládat školu při v takových podmínkách. Držím ti palce.

Nechtěla jsem se zapojovat, ale nedá mi to - bůhví, jak to je. Trochu pochybuji, že chybějící otec by byl skutečně natolik zatěžujícím pro rodinu, že by v dnešní době sociálních dávek a já nevím čeho nemohlo dítě dodělat ani střední školu. Navíc existuje něco, čemu se říká studentské brigády - já i sestry jsme na ně chodily od prváku a dost věcí si hradily z nich. Kdybychom zmínily, že jdeme ze školy, dostaly bychom jednu po hubě...a hlavně by nás to z nedostatku peněz ani nenapadlo, protože by nás spíš napadlo najít si přivýdělek.

Proto si myslím, že zde finanční situace nehraje roli. Jak už se slečna nepřímo zmínila, škola ji nebaví, zjevně její matka-chudák ji nezvládá, bůhví, jak to mají doma...třeba ta matka už taky nevidí východisko, než aby její dcera vypadla, protože se to nedá vydržet. Některé děti prostě nevychováte a nepřimějete je k ničemu.

Takže obdivuju všechny (viz Blondy), které navzdory podmínkám studovaly...Holt slečna tento případ nebude, tak at si nabije hubu, asi to potřebuje. Škoda jen, že to bude za naše peníze (daně), až se bude někde dožadovat podpory.

Reaguji na klaris:
Proč chyba? Já si přece nestěžuju- myslím, že je lepší být šikovná a milá prodavačka (barmanka, telefonistka, poštovní doručovatelka...) než se umanutě dožadovat manažerské pozice, na kterou mám podle některých dle vzdělání "nárok", a být otrávená z toho, že těchto míst asi není dost. A brát podporu. Vzhledem k tomu, že mi bude 40 si troufám tvrdit, že o tomto už něco vím.
A k těm jazykům- je to můj koníček, umím slušně rusky, polsky, ukrajinsky a domluvím se v angličtině.

Přesně tak. Já chodila na brigády od 14 (i když se to ani nesmělo). Platila jsem si všechno sama a ještě pomáhala matce s nájmem. Otec tu nikdy nebyl a peníze od něj už vůbec ne, ale nikdy mě nenapadlo odejít ze školy, proboha. Vím, že si nechtěla moralizovat, ale jestli je jen 1% šance, že tě tady všechny ty komentáře donutí neudělat největší chybu tvého života, pak to musím napsat..Je ti 17 let a to není věk na to, dělat rozhodnutí, které ti ovlivní celý život. Proto tu má zakročit máma nebo přítel..Mám dvě kamarádky-sestry. Jejich otec je bil, poté zemřel..matka se z toho nevzpamatovala a bila je sama dál. Obě utekly z domova ve věku mladším, než si ty. Chodily na brigádu každou minutu, kdy to bylo možné, ale ze školy neodešly. Jedna z nich si jen změnila školu kvůli šikaně..Prosím, zkus si to ještě rozmyslet. Přejdi jinam, najdi si nové kamarády, brigádu, třeba tě to všechno začne bavit (i když o tom to není)

Reaguji na klaris:
Jo, a zřejmě narozdíl od některých umím číst- hned na začátku tazatelka jasně píše, že nestojí o nějaké mentorování, chtěla jen vědět, jak postupovat.
OT: jak jsi přišla na to, že bych měla nemít řidičák? To ti asi někdo vyměnil křišťálovou kouli za flašku od okurek....

Blaclilly - zdá se mi, že tvrdíš, že vzdělání je k ničemu. A to je blbost, protože se jen podívej, kolik je nezaměstnaných lidí se ZŠ a kolik s VŠ. Samozřejmě, že jsou výjimky - ano, najdeš zaměstnanýho člověka jen se ZŠ/maturitou a naopak najdeš člověka s VŠ, sedícího doma. To ale není absolutně důvod podporovat malý holky v tom, aby zanechaly školy. Že tobě vzdělání nepřineslo lepší práci může být souhra spousty faktorů - záleží, jak umíš jazyky (s polšitnou člověk asi díru do světa neudělá, jen "domluvit" se zase anglicky umí skoro každý), jak se umíš "prodat", jak umíš mluvit a komunikovat, zda máš řidičák/praxi/certifikáty, zda si náhodou nechodila na gymnázium, které je pro hledání práce opravdu horší, než střední škola se zaměřením

Ahoj lucinko, ukončit studium je podle mně to nejmenší co tě čeká, pokud se rozhodneš opravdu pro tuto možnost. Odejdeš ze školy a co dál? Budeš mít základní vzdělání a půjdeš shánět místo? Pokud ohrnuješ nos nad zametáním chodníků, tak bud tu školu dodělej nebo si na tuhle práci zvykni - jinou nenajdeš. Nechceš chodit na učnák s romy? Ale ty s nimi budeš trávit celou pracovní dobu! Je to tak, že romové jsou nejčastější vykonavatelé těch nejjednodušších prací a ty se základním vzděláním k nim budeš patřit také.
Udělat si kurz na nehty podle mně tak není řešení - v dnešní době ho má každá druhá, my máme pod barákem "salon" a víš co nehtařky dělají většinu dne? Stojí před salonem, kouří a drbou - prostě nemají klienty.
Nad kadeřnicemi neohrnuj nos - je to učnák, ale aspon u nás v Liberci se na něj nedostane jen tak někdo...
Jestli chceš odejít jen proto, že tě škola nebaví, tak se vzpamatuj - je spousta lidí, které to nebaví, ale vezmou rozum do hrsti a řeknou si, že prostě musí dokončit maturu a potom si můžou jít vydělávat.
Do ciziny na sběr čehokoliv je pozdě a au-pair se základkou se nechytne.
A to, že máš zavřeného, nezodpovědného otce taky není důvodem chovat se stejně jako on. Protože odejít v prváku střední je nezodpovědnost! A dálkové studium? Většinou vyžaduje mnohem větší zodpovědnost a chut si školu dodělat než denní, takže nemyslím, že by ses do něj vrhla a dodělala to.
Vem rozum so hrsti a ještě jednou si to rozmysli, každopádně držím pěsti at už se rozhodneš jakkoli.

Reaguji na Verča11: krásně jsi to napsala

Ahoj, nechci moralizovat, já sama jsem po vzdělání vždycky přímo prahla, mám dos prestižní bilingvní gymnázium, teď jsem na medicíně... Ale: uvědom si, že to s prací opravdu budeš mít těžké. Nejen kvůli tomu, že nebudeš mít školu, ale ani praxi. Zkus vydržet, bude se ti to hodit. Přestup klidně na nějakou primitivní školu, kde se budeš moct "flákat" a mít tak čas na brigády, ale tu maturitu si udělej. Věř mi, že i pak budeš mít dost práce se sháněním zaměstnání.
Můj přítel má jen učňák a když jsme se spolu stěhovali a on si víc jak půl roku nemohl najít práci, tak mi doma i brečel, že je k ničemu a přitom vím, že kdyby měl rodiče, kteří mají rozum a nejsou s prominutím bl.bí, tak má i vejšku, protože je to hodně chytrý člověk-oni ho bohužel studovat nenechali, dovolili mu jen učňák, aby šel brzo makat a nosil domů peníze. Pro tebe je to jen cár papíru, ale jednou ti bude sa.kra užitečný!

Původně jsem nechtěla na tuhle diskuzi reagovat, ale nedá mi to. Nechat školy v 17 letech je z mého pohledu naprostá šílenost. Chceš se osamostatnit, rozhodovat o svém životě a být dospělá. Jenže tohle všechno chce napřed pořádnou dávku zodpovědnosti a tu rozhodně nemáš. Místo vymýšlení důvodů proč to nejde, spíš hledej způsob, jak by to šlo co nejlíp. Nepocházíš z růžových poměrů, ale kdo do má dneska lehké, to nemáš žádný cíl, co chceš dokázat? To se nechceš mít jednou líp, než ses měla celé dětství? Protože doplňováním zboží do regálu si vyšší životní úroveň nezajistíš... Takže moje rada je, zatnout zuby a vydržet, nikdo neříká, že to bude lehké, ale je o to všechno o tvém přístupu. Začni o svém životě rozhodovat teď a to tím, že se zařekneš, že všem ukážeš a školu doděláš... protože vzdát to, je ta nejjednodušší cesta...
Mám spolužáka z gymplu, kterého obdivuju za to všechno, co dokázal. Ve druháku mu na rakovinu zemřel otec, byl to alkoholik, který několik let rodinu tyranizovat, maminka byla v invalidním důchodě a měl brášku na základce ve druhé třídě. Mohl to vzdát, ale nevzdal.... ráno vstával ve čtyři, rozvážel po městě do trafik noviny, pak vyzvedl brášku, zavedl ho do školy, .... odpoledne chodil na nádraží vyskladňovat vlaky, večer napsal s bráškou úkoly a v noci se pak učil.... vůbec si to nedokážu představit, ale měl obrovskou vůli, tak to dokázal. Odmaturoval a šel na vysokou, na medicínu... letos odpromoval a je z něho doktor.. , celé náročné studium pracoval a ještě přispíval domů...
Takže záleží jen na tom, jaké má kdo hodnoty, a jak chce prožít svůj život...

Ahoj, mi je také 17, škola mě také nebaví, ale nikdy mě nenapadlo, že bych min. střední nedochodila. Rok mám brigádu v McDonaldu, třeba budeš nad tím ohrnovat nos, začínala jsem na 40/h, už mám sice víc, postupně ti přidávají, ale byla jsem ráda, že nějaké peníze mám. A když vidím, že i v nějakém "trapném Mekáči" spolu se mnou pracují lidé, kteří mají maturitu, pracují za pár korun ,ale jsou rádi, že pracujou. Myslím, že nejsi sama kdo to nemá doma lehké.

Vše co potřebuji si kupuji sama, od odličovacích tampónků po sešity do školy až po mobil a podobně. Ráno vstávám v 5 ráno když naši odjíždějí do práce, musím nachystat malou a odvést ji do školky, rychle na bus do školy, přijet ze školy, prohodit tašky a fičet na brigádu. Domů se dostávám po 10té večer a po nocích se učím na písemky a tak to mám skoro každý den.

Myslím, že je spíš těžší se donutit učit při dálkovém studiu než kažkodenním ... Při denním je nějaký režim, nějakých 6 hod. ve škole, kde ti něco v hlavě uvíznout musí. Pochybuju, že se budeš doma vše sama učit .. Ohrnuješ nos nad učilištěm, kde je plno romů, ale uvědom si, že ty nebudeš ani na tom učilišti. V životě to budeš mít těžké, budou se na tebe dívat skrz prsty. Ale možná se mýlím, možná budeš mít jako jedna z velmi mála štěstí ...

Ahoj, už tady toho bylo hodně řečeno, jen tě chci ujistit, že vážně nejsi jediná, kdo měl takový osud s rodiči, táta mi umřel v 18, s mámou nežiju od 11 let. Dneska je mi 20 a vím, že jedině vzděláním to někam dotáhnu a můžu prožít trochu důstojný život. Pokud tě tvoje zaměření SŠ nebaví, prostě přestup, ale minimum je vážně maturita, v dnešní době už skoro ani to ne...přemýšlej, jaký život tě bude čekat dál pokud to ukončíš, asi tak...