Uhodila jsem přítele

Tak facky asi málokdo plánuje, sama jsi psala, že ti ruply nervy a to se naplánovat nedá Prostě se nauč ovládat a uvědom si, že normální lidi se nefackujou a že kdyby se přítel taky neudržel a dal ti ránu nazpět, dopadla bys podsatně hůř než on

Reaguji na ILChazz: Ale já to vím, já si to uvědomuju. O to ovládání jde, chtěla jsem nějaké rady a tipy jak toho docítilit, že i při hádce si člověk udrží chladnou hlavu. TA facka nepadla v hádce ani při nevěře ani nic takového.

Nečetla jsem celé téma, ale......Prostě už to nikdy nedělej, je to šíleně nedůstojný, hlavně pro toho chlapa. Stavíš se tím do pozice matka - dítě. A ani pro tebe ta pozice není zrovna lichotivá

Já toto nikdy neudělala a nevím...ale snad ani v případě nevěry a dalších "příšerností" bych to neudělala....Není to přece díte, ale dospělý člověk. Nejsem svatá a partnera umím pěkně potrápit, dokážu být ve vztahu pěkná potvora, ale mlátit někoho...to fakt ne....

Zajímavé, že zrovna jsem nad tím nedávno přemýšlela (kámoška dala facku svému klukovi ve společnosti, což je ještě horší) a říkala jsem si, jak je to hnusný a nedůstojný pro oba dva (at udělal cokoli). Jsem ráda, že ač jsem občas cholerik a rapl, v tomto mám v sobě "stopku".

Právno někoho mlátit nemá nikdo - pokud neholduje SM. To jsou názory, to koukám. Jsou i jiné metody, jak muži ukázat, že přestřelil a podle mě fungují mnohem více než nějaké fackování.

Nevím, podle mě se žena nemlátí a zároven nikoho nemlátí. Není to pro ni důstojné.

Jako radu doporučuju naučit se ovládat, pokud to nezvládneš sama, najdi odborníka.

Reaguji na martinam: Neříkám, že to ej normální a mělo by se to běžně praktikovat. Prostě jsem jednou přestřelila, stalo se to, tak to nevrátím. A bohužel nevím jak jinak bych mu "vysvětlila" závažnost oné situace v tu danou chvíli. Je to už nějakou dobu, od té události už nějaká hádka proběhla a nic se nestalo. Jen sem si tady potřebovala vylít srdce co se stalo a ujasnit si celou tu situaci a poradit se o tom s někým jiným než jen sama se sebou. Za všechyn názory všem děkuju a jsem ráda, že sem si přečetla jak pozitivní tak negativní názory. Jen je mi trochu líto, že někteří ze mě hned udělali člověka co partner amlátí na potkání za každou kravinu. Jinak vše beru tak jak to je

To mě přesně napadlo - on dělá při hádce pošklebky (asi to nebylo poprvé), pak přišla "výchovná" facka, a pak

.
Male-jelito, nechováš se třeba i v jiných situacích spíš jako jeho matka?

Ale na druhou stranu to trochu chápu - já jsem typ, co vydrží být dlouho v klidu, ale pak z ničeho nic vybuchnu - dřív jsem třeba něco rozbila a pak mi to bylo líto. (Ale zas facku jsem nikomu nedala). Teď je to lepší, nevím, jestli věkem, zkušenostmi, ale dávám víc najevo svý pocity (možná za to může i HA). Sice už neumím být ledová královna, ale zas nedochází k vyhroceným situacím. Nepíšeš, jestli jsi nervák protože to v sobě dusíš, nebo naopak "vyšiluješ" při každé příležitosti, ale v obou případech se s tím dá něco dělat. Ovládat své pocity se dá naučit, ale taky se dá naučit ovládat myšlenky a to je možná ve finále jednodušší. Mrzí Tě to, stalo se, tak asi nejlepší je se z toho ponaučit, když už to nevrátíš...

Reaguji na Zuziik: Ne určitě nemáme vztah ve stylu matka - dítě, to v žádném případě. Já jsem taky taková, že prostě dlouho nic a pak se to nahromadí a jednou za čas to už nejde udržet. Většinou to ale propuká v pláč či křik. Facka byla prostě kvůli té situaci. Pošklebky dělal poprvé protože mu vůbec nedošla vážnost oné situace. A nedokázal se vcítit do mé situace. Po facce mu to jakoby problesklo a došlo.

však ono mu to prospěje....//// ?? takhle reagujete na facky, když chlap uhodí ženu například? Ono se to docela stupňuje a jsou i případy, když ženská týrá chlapa. Předpokládám, že to byla asi nějaká vyhrocená situace a ty musíš být asi pořádný nervák, když jsi to udělala a říkáš, že by jsi neměla problém to udělat znovu. Pochopim facku, když najdu přítele s nějakou jinou v posteli, ale kvůli něčemu se hádat a pak se mlátit mi nepříjde zrovna správné řešení. Měla by ses nad sebou zamyslet a naučit se sebekontrole. Nebo se můžeš těšit na to, že se to jednou může obrátit i proti tobě

Reaguji na EleanorWoods: Ale my se nehádali, nebylo v hádce. Kdybych to měla pojmenovat obecně bylo to ze strachu o něj. A neříkám, ž enemám problém to udělat znova ale že se bojím aby se to nestalo znova. Že nevím jak se k tomu mám postavit, protože se to nikdy předtím ještě nestalo a jsem z toho zmatená.

to je zvláštní tak se zkus ovládat a když to nezabare, tak s tím někam zajdi. Začni meditovat třeba

diskuzi jsem proletěla a překvapuje mě, kolik holek přítele fackuje a nepovažuje to za divné...

facku, kterou bych myslela vážně (nevím jak to jinak napsat) jsem příteli nedala a styděla bych se....jo když se v posteli přetahujeme ze srandy o polštář a lehce ho plácnu to je něco jiného

k zakladatelce: jakou si myslíš, že ti dáme radu? vždyť to je jenom na tobě jestli příště udržíš nervy na uzdě nebo ne...to není něco co by se dalo nějak řešit...jediné co mě tak napadá je zajít k psychologovi aby tě naučil vybíjet tuhle negativní energii jinak resp. zachovat se tak abys mu tu facku nedala, ale nejsem si jistá že zrovna jedna facka je případ pro psychologa...btw. taky by mě zajímal důvod, SZ bych ocenila

Reaguji na abcde: Nejde ani tak o radu jako spíš o to, jak to vidí jiní a jestli se někomu něco podbného stalo a jak se s tím vyrovnali popřípadě jestli se to opakovalo atd. Šlo mi taky o to, ot ze sebe "vypustit" a říct někomu. Protože to dušení to v sobě moc neprospívá.

No teď už vím a co šlo a je to podle mě celkem normální prvotní reakce....záleží i na tom jaký máte vztah s přítelem, tohle by mi přítel nikdy neudělal to co tobě...

Já se přidávám... a myslím, že když ti Adka napsala, že facku chápe, nemusíš se stydět a klidně to sem napiš Holky se snažily ti poradit, tak by aspoň mohly vědět zda radily dobře

Dobrá tedy. Ale chci aby se téma diskuze nezměnilo a řešila se facka a ne to co přítel udělal. Byli jsme s přítelem na chatě, bylo to na místě kde jsou hluboké lesy atd. kus od chaty bylo takové to poutní místo, nějaká socha panny marie kde se dávají svíčky atd. V noci jsme se s přítelem domluvili, že tam zajdeme dát svíčku. Když jsme vycházeli, přítel si uvědomil že zapomněl zapalovač a vrátil se do chaty s tím, že veme zapalovač a půjde hned za mnou. Já už šla na místo. Byla tma jak v pytli. Došla jsem tam a čekla až dorazí, čekala jsem cca hodinu a půl, myslela jsem že bude někde za stromem čekat až mě postraší. Jenže nešel tak jsme šla zpět, po cestě jsem mu volala na mobil. bez reakce. Příšla jsem k chatě, nebyl tam, šla jsem do hospody nebyl tam obešla jsem všechny chaty co byli poblíž a on nikde nebyl. volala jsem mu neustále bez odezvy. měla jsem příšerný strach že se mu v tom lese něco stalo. nezvedal mobil, lidi z vedlejší chaty říkali že šel za mnou. Hledala jsem ho po tom lese asi další tři hodiny. Byla jsem v koncích vracela jsem se na chatu s tím že zavolám policii protože jsem měla strach že spadl do řeky nebo prostě něco se mu stalo. Když sem došla k chatě stál tam vysmátý jak lečo s nějakou aprtou kluku. Divil se co mi je. vubec mu nedošlo jak příšerný strach sem o něj měla. Málem sem se zhroutila z toho že se mu něco stalo a on se na mě ještě debilně tlemil a dělal jako by o nic nešlo. :X Je mi jedno jestli si budeš myslet že jsem ******. ale v tu chvíli sem měla fakt takový stres a všechno, že sem mu dala tu facku. Pak mu konečně došlo jak mi asi muselo být. Jo a mobil měl celou dobu u sebe, jen byl "líný" to zvednout. Prostě mu to vůbec nedošlo..