Učíte se průběžně nebo najednou o zkouškovém?

Reaguji na Majulis:
Záleží jakou školu studuješ. Já se učila průběžně pouze na předměty, kde jsem musela být připravená na každou hodinu což byly laborky. Přednášky jsem procházela k předmětům, kde byla cvičení, abych nebyla mimo. No a pak to byly předměty, kde se během semestru psaly 2-3 početní testy...celkové body pak výrazně ovlivňovaly ústní zkoušky. Když vemu v úvahu, že jsem měla rozvrh na celý týden od 8 a na kolej jsem se dostávala kolem 17-18hodiny...Na ostatní předměty nezbýval přes týden čas...našla by se nějaká ta hodinka o víkendu, kdy jsem nic nepočítala ale příznám se, že nebyla chuť... Byla jsem ráda, že jsem doma, s rodinou, přítelem a chtěla nějaký čas pro sebe...Beztak bych nestihla projít všechny předměty a než by bylo zkouškové tak bych to pozapoměla...Ostatní předměty jsem se šrotila ve zkouškovém Xdní, X hodin jako většina...Nemůžu ale říci, že bych to rychlým učením rychle zapoměla...Když jsem se učila na státnice tak bylo znát, že jsem to už jednou viděla.

Pokud se v průběhu semestru nepíšou zápočtové testy, tak se většinou učím až ve zkouškovém a pak strašně nadávám a trpím moc mi to nevyhovuje, učit se průběžně je pro mě lepší, ale když se nepíšou žádné testy v průběhu, tak mě to stejně nedonutí učit se, protože to peklo o zkouškovém vždycky rychle pustím z hlavy...

Učila jsem se vždy až o zkouškovém, jak nemám nad sebou bič, tak se horko těžko donutím něco dělat. Ale ten stres mi nevadí, naopak mě to vybudí. Průběžně jsem dělala akorát ty předměty, kde byly úkoly a bylo třeba být připravený na seminář.

Studuji diplomovaného farmaceutického asistenta. Tam kde máme chemii a kde píšeme testy průběžně je to docela sranda, ale jinde, kde máme až zkoušku nebo zápočet na konci, tak už je to docela problém. Mám docela dlouho školu, doma velký psisko, který potřebuje dlouhé procházky a ještě si musím vařit, protože nemáme jídelnu. Když zrovna nemám jednu z těchto povinností, tak si dodělávám něco do školy anebo se aspoň 2x týdně snažím doma zacvičit. V devět už padám na hubu a chrním Hold to budu muset nějak zvládnout o zkouškovém, jsou na tom lidi ještě hůř, si neustále říkám

Já zásadně nárazově a nejlépe večer a v noci před zkouškou, protože kdybych se učila více dní, tak na konci už si vůbec nepamatuju, co jsem se nadrtila na začátku. Tady tomu 1dennímu učení samozřejmě předchází to, že chodím na nepovinné přednášky, kde jsem duchem přítomna a dělám si pečlivě poznámky, mám nastudovanou předepsanou literaturu a zpracované otázky - takže několik dní strávím běháním po knihovně a číháním na rozpůjčované knížky. U nás na oboru jsou zkoušky ne o "hurá, už jsme se to všechno naučila", ale hlavně "hurá, sehnala jsem všechny knížky a mám se z čeho učit!"