U kterých filmů jste plakaly?

Nejvíc jsem snad brečela u filmů P.S. Miluji Tě, Podivůhodný příběh Benjamina Buttona a Je to i můj život

Zelená míle a Umučení Krista (nebo jak se to jmenovalo) - a to nejsem věřící, ale bylo mi ho líto, jak s ním zacházeli...

Útěk do divočiny

Já brečela i u Zahulíme uvidíme 2 jak Kumar na konci říkal tý holce básničku...přítel si ze mě dělá srandu že mě dojme fakt uplně všechno

Ale jinak tedy jsem před nějakou dobou shlédla Nezapomeň na mě(Remember me) a brečela jsem ještě 10min po skončení titulků

já nejvíc brečím u filmů, kde umírají a týrají zvířata, pak u těch z druhé světové jako Pianista, Vyšší princip (českej), potom taky film Katyň, Nebo Wintonovy vlaky - dokument. Taky jsem hooodně proplakala u Máje, jak nádhernýho Matěje S. jako Víléma lámali v kole. Vůbec Máchův Máj je velmi smutný s koncem, kde celý ten milostný trojúhelník zemře. Pamatuji se, že jsem brečela i u amerického filmu click - život na dálkové ovládání, jinak Odložené případy v těch bývají taky silný příběhy. A i u lvice Elsi jsem si poplakala.

jo a Gran torino z roku 2008. Šli jsme na to ze školou a já, co to zas bude za blbost. Neskutečenej film se silným příběhem a na konci si pobrečíte.

Reaguji na Karolkaa:
To je pravda, Gran Torino taky! Hodně se mi ten film líbil a dojal mě..málem bych na něj zapomněla, budu si ho muset pustit znova

Taky přidám film, který mě asi jako jediný rozpláče pokaždé,k dyž na něj koukám a to je Million Dolar Baby, nevím, jestli ho některá z vás jmenovala.
A pak takové ty klasické, jako je Titanic, Duch, to bylo plakání napoprvé a pak už ne.

tak mě v životě rozplakaly jenom dva filmy, a to jsem jich viděla! První byl Kolja a pak Zelená míle

Já jsem brečela u seriálu Chůva k pohledání jak byl ten poslední díl a ona tak vzpomínala..a když sledujete všechny ty díly a prožíváte to s nima

film Chalenging s A.Jolie, u čeho brečím jsou asijské filmy, které většinou končí špatně, Forrest Gump, Titanic ( Jacku Jacku ), Black Swan ( dojetím člověk, který v životě žije pro jednu věc pochopí moc dobře), Bez dcerky neodejdu ( dojetím), Město andělů ( to je prostě nefér), Samotáři ( jak se pohádá s tou mámou u večeře, když tam mají ty Japonce ), Třináctka ( když mi bylo v té době taky 13 a potýkala jsem se s něčím podobným), Taken ( hnus), Směr smrt ( ze života ), Thelma a Louise, 7 pounds, watchmen, ....atd atd

a brečím hodně u filmů, když se ztratí pejsek třeba jsem hodně na ty zvířata a taky filmy o válce jsou husté stačí mi vidět i dokument..

Tak včera jsem si pobrečela u Never let me go. Už dlouho jsem neviděla tak strašně smutný, zvláštní, depresivní a přitom v hloubce krásný film. Dostal mě teda pořádně....

Tak jsem si teď vzpomněla ještě na jeden film,který mě dojal a to byl teď Občanský průkaz, i když jsem v té době nežila a neznám to, tak jsem to prožívala s postavami...moc dobrý film

Fontána

Titanic, Je to i můj život, Střihoruký Edward apod..