Tvrdohlavá sestra

Reaguji na Jánošík:
Nevím no, je vidět, že právě píšeš v afektu, tak dělej to co ségra a nenechej si sr...t na hlavu, a neříkej že to nejde, všechno jde když se chce, tak se odstěhuj někam do bytu, najdi si spolubydlící, aby tě to tolik finančně nezatížilo...

Asi bych svolala rodinu a snažila se jim všem vysvětlit, že ze mě (tebe) neprávem dělají otloukánka.. ať se tvá sestra urazí, jak chce, přece nebudeš celý život někomu ustupovat, ona na to akorát spoléhá..

Reaguji na pampalatrala: Těžko radit něco takového někomu, kdo má rád svůj klid a, jak píše, chce ještě zůstat s rodiči..

a byl by klid!
Nechci strašit, ale jestli je takto vychovávaná odmalička, nebude lehké dosáhnout nějakých změn. Já mám podobnou sestru (i když je starší, je to něco jako ta tvoje) a klid je vlastně až teď co už nebydlím doma a jsem i mimo republiku - vš už mám dostudovanou.
Ovšem kde se můžeš domoci změny jsou rodiče ve vztahu k Tobě. Táta by na Tebe neměl řvát kvůli koupelnovým dveřím, za které nemůžeš apod! Nejlépe kdyby jsi to uměla řešit v klidu, ale ne typem "nas.rte mi na hlavu". V klidu odpovědět že jsi to nebyla Ty a víc se k tomu nevyjadřovat ani se neobhajovat....
S mamkou máš asi lepší vztah, co?!

Tak nějak si myslím, že nejvíc problémů máš s rodiči.
Možná sis už s nima dávno měla vyjasnit, že to, co dělá ona, není tvoje věc a tvoje odpovědnost. A to ani když jste byly malé a už vůbec ne v dospělosti.
Připadá mi, že se jí rodiče bojí.

Já si myslím, že se bojí jí, ale spíš oní, ona je horkokrevná a asi se bojíme všichni, že je v afektu schopná udělta nějakou blbost.
Ono to je tak, táta chtěl kluka a narodila jsem se já, naštěstí já mám ráda techniku a baví mě elektrotechnika, baví mě auta jaké malá jsem byla spíš kluk, a táta mě má fakt rád. Já bych to spíš viděla tak, že já byla vymodlené dítě, na které čekali asi 3 roky, ségra se narodila tak nějak neplánovaně( ne nechtěně, ale rodiče chtěli ještě tak půl roku počkat, abych já už byla větší). O mě se bojí víc, protože já jsem ta první. jenže já byla od malička extrémě opatrné a hodné dítě a ségra byla od narození můj praví opak. Já sice za všema lezl ao 4 jako ocásek, al eneřvala jsem, nepočůrával jsem se, nezkoušela sahat na kamna, prostě mi řekli že to a to je nebezpečné a já to už nezkoušela, ségra byl aopak, když jí řekli ne, tak to zkusila, i když dostala pak vždycky za vyučenou, že tohle se dělat nesmí. (tohle nejsou moje vzpomínky, ale tak to říkají rodiče). Já jsem strašně fixovaná na rodiče(umrtí milované babičky v mém dětství, a ve stejnou dobu umřeli ještě další členové rodiny, těžká nemoc v rodině apod), vím že to třeb anení úplně super ale je to tak, tak se k nim chovám tak aby se o mě nemuseli bát. Ségra prostě tohle asi necítí nebo jí to nedochází.
Taťkovi asi nedochází, že mi třeba tím ustupováním sestře ubližuje, i když už je to lepší, už sem toho měla plné zuby a několikrát sem se snim dost zle zhádala, takže už taky vidí, že mám sviji mez, kdy se přestanu ovládat. Mamka to ví, že mi to vadí, že mě to i bolí, jenže taky ví, že já to narozdíl od ségry zvládnu mnohem líp, že neudělám žádnou blbost. Já ta většinou taky vím, že já narozdíl od ségry jsme mnohem vyrovnanější člověk, který si sice jde za svým, ale jsem schopná dělat kompromisy. jenom teď se prostě sešlo moc těchto věcí najednou, že jsem se ještě nestačila vyrovna s jednim a je tu další, navíc za měsíc mám státnice, tak sem trošku citlivější ...( i když jestli to jde říct u člověka, který i sám o sobě ze srandy říká, že ledová královna je proti mě citlivka, nejsem naučená dávat své city najevo, rodiče mě viděli o dpuberty vidět brečet, že bych to spočítal an aprstech rukou)

tvrdohlavá? spíše rozmazlená. Čeho je moc, toho je příliš. Také bych vysvětlila rodičům, že je to už přehnané. Ty ani ona nejste malé děti. Kam si jako myslí, že se sestra s takový přístupem v životě dostane? Těžko jí budou všude ustupovat a dělat, jak si to představuje. Čím dříve jí to někdo vysvětlí, tím lépe. A pokud má v hlavě seno, ať si ty kufry taky pěkně sbalí. Nemyslete si, ona by brzo přišla se sklopenou hlavou. Očividně jí chybí pokora i úcta. K autoritám (rodičům) i k životu. Tady ustupování už smysl opravdu nemá.

Reaguji na Jánošík:
Je mi tě líto,ale nic se situací doma neuděláš.
Někteří rodiče se chovají jako naprostí zabedněnci a co nechtějí vidět,to nevidí.
Jen aby jejich potomek náhodou neprásknul dveřma a neodešel.A vyčuraný potomek se za rohem směje jak je má dobře vychované a pěkně skáčou jak on chce.
Bohužel nemáš šanci to změnit.
Takže držím palce,dostuduj a udělej jim s úsměvem papa.

Pokud přemýšlíš jak se najíst když ségry frajer je u vás,tak naprosto normálně si nandej jídlo na talíř,"hoď nohy na stůl" a jez ty jsi doma a nebudeš se omezovat,když máš hlad.

Jestli je to u vás takto nastavené od vašeho dětství, tak s tím těžko půjde něco udělat. Ségra se jen tak nezmění a chování rodičů k vám dvěma taky ne. Je dobře, že alespoň mamka ví, že tě to trápí. Můžeš se jí tedy svěřit, když to tak nějak přeteče a bude ti ouvej. Viděla bych to asi tak - dostudovat a pryč Pak se třeba i vzájemné vztahy vylepší.

Ahoj, já mám doma absolutně to stejný, mám mladší sestru taky o 3 a půl roku. U nás doma je to úplně to stejný, rodiče si od ní nechají diktovat, všechno dělají co ona chce. Já jsem nikdy nic nemohla, když jsem chtěla jít na diskotéku musela jsem si to zasloužit a přijít maximálně do 1 ráno, jednou jsem došla ve 3, protože jsem usla v clubu na sedačce, dostala jsem natřískáno jak sviňa. Ona? od 15 si lítá na disce do kdy chce i do půl 4 a ok. Já jsem si na všechno musela vždycky od 15 vidělat, jí rodiče koupěj co chce a za jaký částky. Mně je teď 20 jí 16 a onehdá chtěla spat u ,,kámošky´´ pak se mi svěřila, že jeli na disku s holkama do Velkýho meziříčí (já jsem z Brna) a vezl je nějakej kluk autem a jel 170km/h. Ona prostě nemyslí na následky, co by se mohlo stat, ona si myslí, jak je všechno jednoduchý. Musím bydlet s něma doma, protože pracuji teprve 3 měsíce a přítel (20 let) teď teprve vychází školu, tak hned jak si najde prácu, tak vypadnu s ním někam (jsme spolu 3 roky). Doma mi říkaj, ať už vypadnu, ať táhnu někam do svýho (to bydlíme ve velkým rodinným domě. Dva dny se doma s nikým nebavím, protože jsem dostala bitý za to, že jsem neschovala v koupelně po sprchování šampón do skříňky. Bitá jsem od malička, za VŠE. Ségra jestli dostala dvakrát za život facku tak mockrát..
Řidičák mi bylo dovoleno si udělat až po škole a stejně si nemůžu půjčit doma auto (máme 3). Jezdím hodně dobře i rodiče mi to řekli. Chci si koupit svoje a máti ať na to zapomenu kam s tím budu jezdit a že to stejně někde obtočím o sloup. Beztak ségra dostane auto hned k 18 narozkám ruku do ohně bych za to dala. Mohla bych toho tolik vyprávět, je toho víc než dost..Jsem už vážně zoufalá A NEJHROŠÍ NA TOM JE, ŽE S TÍM NIC NEUDĚLÁME ANI TO NIJAK NEOVLIVNÍME!! Ať si nechaj rodiče dál srat na hlavu, ségra jednou moc blbě dopadne, když všechno může, ale já jí přeju jen to dobrý.

Ségra není tvrdohlavá, ale rodiče z ní vyrobili rozmazleného fracka bez hranic. Kdyby jí v dětství nepovolovali, nechali ji párkrát vyvztekat a zjistit, že po jejím být nemůže pokaždé, tak by z ní vyrostt pro život použitelný člověk. Takhle terorizuje rodinu a už s tím nikdo nic neudělá.

Jenomže to jak si pamatuju, tak dělali, jako malá dostala ségra vždycky, to bylo řevu, ségra byla vždycky skoro nepříčetná, ale rodiče nepovolili a prakticky nic si nevydupala. Nějak na základní škole přišla na způsob neptat se a prostě to udělat. Máma s tátou už tehdy byli v práci do sedmi večer a děda s babi to tak brali, že ona je mladší.
A nejvtipnější je, že ona ví, že udělala blbost, tak jde a doma uklízí jak divá, prostě vyšůruje barák odspoda až nahoru a tím si všechno "vyžehlí" a taky pak tím útočí na všechny okolo, že ona uklízí, tak co.

Je to blbý, ale měla by ses tomu postavit čelem a říct rodičům tvůj názor (tedy spíš taťkovi).. Až ti bude zase taťka kvůli sestře nadávat, jen se neboj a řekni mu, že ti do toho co dělá tvá sestra nic není, že máš svých starostí co se týče školy dost a ať si to vyříká přímo s ní - tím bych konverzaci ukončila a šla v klidu do svého pokoje.. Já mám doma mladšího bratra, o pět let. Taky je mu všechno dovolováno, rodičům tzv. s*** na hlavu. Je hodně citlivý a mamka se taky bojí, že by se sbalil a na truc utekl, ale to problémy přece neřeší. A hlavně si za to můžou rodiče, když si nechávají řídit život rozmazleným dítětem

S tímto přesně souhlasím a zároveň nechápu..