Trhání vlasů - trychotillomanie

Ginevra
ahoj, zkušenost vlastní nemám, ale viděla jsem pořad v televizi. Zkoušela si zajít k psychologovi? Ten by ti mohl pomoct. Držím palce.

Přestat se s tím samozřejmě dá, ale tohle bude psychologický problém.

Dřív jsem k psychologovi chodila, ale nepřišel na problém...Já vlastně ani nemám nějaké psychické potíže nebo aspoň o nich i já sama nevím.Cítím se vyrovnaně, nic konkrétního mě netrápí (teda kromě toho, že si ty vlasy trhám), ale už jednou sem si udělala plešu na hlavě a nerada bych, aby se to opakovalo...Vyzkoušela jsem toho hodně - šátky na hlavě, mlácení po rukách pokaždé když mě někdo viděl, tak mi jednu dal abych si to uvědomila a nic nezabírá....Prostě ten vlas musím vytrhnout a vždycky si říkám to je poslední, už to dělat nebudu, připadá mi to, že je to jako droga....

Tak si zkus místo trhání vlasů najít nějakou jinou činnost abys zaměstnala ruce.

Vynech psychology a zajdi k psychiatrovi, mohla by ti pomoct malá dávka nějakého vhodného léku. Nejspíš si tak kompenzuješ nějakou vnitřní úzkost, sama píšeš, že se to zhoršuje ve stresových obdobích.

Tohle jsem už zkoušela, ale nakonec jsem zjistila, že stejně se najde chvilka, kdy to dělám. Stačí sedět u televize a už je příležitost. Připadá mi to jako zamotaný kruh....Snažím se i silou vůle, pořád na to myslím, abych to neděla, ale to jako kuřák, kterej si prostě taky musí zapálit....Nechápu to, pořád sem si říkala, že to není můj problém, ale jednou sem se podívala do zrcadla, zvedla vlasy a zděsila se... Přemýšlím, že si nechám prodloužit vlasy, myslím že cizí bych neškubala, ale mám strach, aby to nakone nebylo ještě horší...

Léky jsem brala asi před pěti lety když to u mě začínalo a byla jsem z nich agresivní, myslím, že bez nich je mi líp... Nechápu to, trápení nemám, jsem veselý člověk, jen nemůžu přijít na to, co mě tam někde nutí to dělat....

Mám ale pocit, že když nepříjdu na to co to bylo a ať přemýšlím jak přemýšlím co to mohlo způsobit tak nevím...Ani nevím přesně kdy to začalo, prostě jsem si to postupně začala uvědovmovat, když moje vlasy začaly nápadně rychle řídnout a dělat se místa, kde sem vlasy neměla vůbec.

Podle mě sis na to vytvořila závislost....mam kamarádku a ta je závislá si nípání obličeje,došlo to ale tak daleko,že si spálila celí obličej tim nípání a dneska nemůže existovat bez make-upu a pudru...a dělá to pořát-třeba i dvě hodiny...jinak žádné psychické problémy nemá....je to prostě silná závislost a jde to přestat,je to jenom v tvý hlavě...

Taky mám občas z toho takovej pocit, ostatní se mě ptají jestli mě to nebolí když si vyškubnu vlas, ale já mám spíš opačné pocity...Ty místa sou už tak znecitlivělý, že to ani nevnímám....Jen nevím, jak se poprat sama se sebou!

Ginevra
A když to na tebe přijde,máš nejdříve myšlenku že máš chuť to udělat a nebo to děláš z ničeho nic...ale něco ti musí dát impuls ktomu aby si to udělala

Dělám to i nevědomky, najednou dostanu ránu přes ruce a netuším proč. Nebo se podívám na zem a nechápu kde se vzalo najednou tolik vlasů....

Ginevra
Já ti něco řeknu,jestli to budeš dělat pořád tak ty vlasy už nemusí narůst-učili jsme se to ve škole a budeš mladá a plešatá...vlasy dělají člověka,a určitě nechceš být ošmikaná na kluka....

Ginevra
Takže si v tom okamžiku mimo??to si musíš uvědomovat.....