Touha po vztahu

puella
Ahoj, přesně takovéhle pocity jsem měla před sedmi lety. Byla jsem z toho hotová, že nemám kluka že mne nikdo nechce. Řekla bych že jsem tlačila hrozně moc abych sakra s někým chodila. Přitom jsem v té době už za sebou pár rande měla. Jenže vždycky to nebylo ono. Většinou jsem po pár schůzkách poznala, že jde tomu chapci jen o jedno nebo se příliš rychle do mě zamiloval. Tak jsem si zoufala nez jsem potkala člověka, který mé zoufání změnil. Vlastně od té doby co jsem se sním potkala a párkrát viděla se všechno obrátilo. Úplně jsem zapomněla že jsem se do vztahu chtěla tak vrhat...a potom to najednou z čista jasna přišlo. Zamilovanost, pochopení a nakonec velká láska. Prostě si teď užívej, nespěchej a uvidíš, že co nevidět ti vstoupí do života někdo pro koho budeš znamenat vše. Netrap se, že jsi momentálně sama, víš co mají muži na ženách rádi (aspon si to myslím), když se žena má ráda taková jaká je (se všema chybama a nedostatkama), je usměvavá ..apod. Držím ti palečky a uvidíš chce to čas.

Jj, svatá pravda...

nejlepší je to přestat řešit, ale jde to sakra težko - což můžu potvrdit, já si myslím, že si 100x může člověk říkat, jak už to řešit nebude a že je mu to fuk, ale dokavad tomu tak nebude doopravdy a skutečně tak stejně nikoho nepotkáš. Já se vždycky seznámila až ve chvíli kdy jsem to absolutně nečekala - a tudíž ani neřešila. Já jsem teď v období na vahách - někdy je mi to jedno, někdy je mi všechno líto, někdy lituju, že jsem od ex odešla, někdy jsem šťastná, že jsem odešla a vím, že teď budu ještě určitě tak rok, 2, tři - možná dýl sama...než se z toho prostě ta moje psychika vzpamatuje...

Malacek
ono je to pokaždý těžké...taky jsem měla pocit, že zůstanu dlouho sama a ono se to obrátilo...a naopak jsem potom sama nebyla. Nevím jestli jde o štěsí, ale spíš náhodu.

Před pár měsíci jsem na tom byla v podstatě stejně, o chlapy nikdy nouze nebyla, ale pořád to tak nějak nebylo ono, nikdy to nebyl pořádný a plnohodnotný vztah nebo to bylo jen pobavení na jedno setkání. Začala jsem si z toho dělat hlavu, ale pak jsem se na to prostě vykašlala a přestala to řešit. Právě v tu chvíli se objevil kluk, se kterým jsem už nějakou dobu a můžu říct, že takhle šťastná už jsem dlouho nebyla. Tedy bych ti chtěla říct, abys to prostě přestala řešit, hodila to za hlavu a věnovala se tomu, co tě baví. Právě ve chvíli, kdy to budeš nejméně čekat, se objeví. Přeju hodně štěstí.

deluxe
To ti moc přeju
Nj, snažím se co můžu neřešit a nepřemýšlet, grr Kdyby tak na to byl nějaký čudlík off

tak ten bych taky potřebovala

žifka
Moc děkuji jo, čudlík off by se opravdu dost častokrát hodil. Ale já věřím, že ty to dokážeš a určitě se nějaký ten správný pro tebe co nejdřív se objeví

Reaguji na puella:
ahoj, sice nejsem holka, ale jsem nezadanej, tak si dovolim něco říct možná je ta překážka právě to, že moc tlačíš na pilu, moc se snažíš někoho mít (znám to, taky jsem to dřív dělal)... určitě to může ovlivnit i to tvoje sebevědomí (podle mě se sebevědomí hodně formuje u dětí v rodině, ve škole, v kolektivu)... taky to může bejt kvůli tomu, že tě to přitahuje ke klukům, které neoslovuješ (třeba mají jiné názory, styl života, a podobně)... já už jsem nějakou dobu sám, sice mi to nevyhovuje, ale nikdy jsem nestál o vztah jen pro to, abych nebyl sám, někoho měl a měl s kým spát... takže svou samotu využívám k tomu uklidit si ve svym životě, ujasnit si co chci, co očekávám, co jsem pro to ochoten udělat, a podobně... protože ono je taky důležitý vědět, co chci, protože když to člověk neví, tak to těžko může dostat...

Mně je 19 let a v životě jsem s nikým neměla vztah.Nevím, čím to je, ošklivá snad nejsem, nízkým svědomím netrpím ( i když to se většinou odvíjí podle mé nálady) a kluků kolem mě je taky docela dost.Netlačím na pilu, kdybych chtěla, tak někoho mít můžu, i když bez lásky, v tom problém není ... Den ode dne jsem ale zoufalejší a samotu si uvědomuju čím dál tím víc palčivěji, zvlášť když kolem mě jsou samé páry ... Mám úplně panický strach z toho, že si nikdy nikoho nenajdu, že zůstanu panna nadosmrti.Jasně, všichni říkají, ať počkám ... Jenže jiné bylo, když jsem to slýchávala v 15 a když to slýchávám teď. Svému okolí říkám, že mi samota vyhovuje, můžu si dělat, co chci, líbat se a flirtovat s klukama, jak uznám za vhodné, ale uvnitř mě to nesmírně zžírá.

Wow... upřímně závidím, kolem mě se pánové točí až od doby, co jsem šťastně zadaná

zdravím všechny zadané i nezadané- mě sice není 19, ale 35, ale možná proto mohu napsat to , co píšu.Co mi vyzařujem do okolí, tak takového chlapa si přitáhnem. POkud vysílám strach, těžko se ke mně někdo přiblíží. Představte si, že jste jako vysílač, co vysílá na určité frekvenci, vaší frekvenci určují vaše obavy, přání, emoce, změňtě frekvenci a uvidíte změny i v životě. MOc mi otevřela oči kniha " Tajemství přitažlivosti srdce", taky jsem prošla dost náročným obdobím, ale už vím alespoň proč a i já jsem musela změnit, co do okolí vysílám..

já osobně bych v první řadě přestal řikat, že mi samota vyhovuje, když to tak vůbec neni... myslíš, že kluci budou chtít sbalit holku, která se tváří, že chce zůstat sama a že jí to tak vyhovuje? někteří možná jo, ale spousta se bude snažit sbalit nějakou jinou, která bude vysílat to, že má zájem o vztah, a ne jen o flirtování...

jj, i o tom to je, nejen ve vztazích, ale i v životě celkově... jsou tu na tohle téma různé diskuze

Přesně tak.. Čím víc, budeš hledat, tím míň se někdo vhodný najde..
Až na to bude vhodná doba, tak to přijde
U mne to byla vždycky rána z čistého nebe

Naprostý souhlas..
Teď jsem ji dočetla.