Těhotenství - sama s dítětem

Ahojky, můžu taky příspěvek? Otěhotněla jsem ve 23. Nečekaně, nechtěně.. Ale stalo se.. Přítel se mnou byl, dokud jsem mohla jít na potrat, pak mi řekl, že se mnou nebude.. Potrat? Uvažovala jsem o něm, ale nakonec jsem si to dítě nechala. I když jsem sama. Je to hodně náročné.. Ale když teď slyším, jak moje kamarádky mají problém otěhotnět a to se snaží, rok, dva... Tak jsem ráda, že jsem si jí nechala. Mám nádhernou holčičku. A i když to není občas jednoduché, tak jsem ráda, že jí mám.. Navíc, nevím, co je na tom pravdy, ale od kamarádky vím, která byla na potratu, tak teď má docela problém s milováním. Už si ho tak neužívá, jak dřív.. Možná je to psychika.. Ale je to tak.. Musíš zvážit všechny svoje možnosti..

Jinak moc držím palce a přeju TI abys byla šťastná mamina,která bude na své mimčo hrdá a budete si společně užívat krásný život!!

V pondělí jsem si od přítele odvezla většinu věci. Uvidíme se ještě o víkendu, kdy já organizuji závěr jedné soutěže. Do včera jsem byla úplně v pohodě ale dnes to na mě padlo. Snažím se být kvůli mimi v klidu ale zároveň v sobě potlačuji to jak se citím a je to děs.

no já bohužel souhlasím s Laky ve všem, co tady napsala, jak to tak čtu... Dělej si co chceš ale je to teda nezáviděníhodná situace...
Chlap dítě nechce, těžko ho k tomu přinutíš, nechce tak nechce, taky na to má věk aby dítě nechtěl...Navíc podle toho co píšeš mi příjde, že je to hulvát. A ty jako svobodná mladá matka budeš mít hledání partnera o to těžší, né každý mužský se s radostí a otevřenou náručí stará o "cizí" miminko, chlap chce především dítě svoje... Asi tě nikdo nepřesvědčí, jestli si to těhotenství nechceš rozmyslet, ale pro mě teda představa být svobodnou matkou nejhorší možná, moje maminka si to zažila,ale ne z důvodu že by chtěla, ale tatínek bohužel tragicky odešel... vím proto, jak je to těžké a pro mě se to v mnohých případech rovná dost těžký život, bohužel i pro to dítě. Tatínek mi v dětství chyběl a co je pravda, žádný "nový strejda v rodině" podle mě biologického otce nenahradí... Tak snad jen držím palce at to zvládneš smekám nad tvojí statečností a odhodlaností, já bych to nedokázala...

Nebudu jediná svobodná matka, ktrerá to musela zvládnout. Netvrdím, že to budu mít jednoduché,ale je to pořád přijatelnější řešení, než jít na potrat, protože to, jestli budu mít děti, mi už nikdo nezaručí.

dovoluji si nesouhlasit... Pokud ho neuvede do rodného listu dítěte (což může na základě vlastního rozhodnutí anebo proto, že to zapře on), žádné otcovství nebude. Ani finanční pomoc. Ak to zapře, budou muset být vykonány testy otcovství. Ty hradí žadatelka, ale to není ten největší problém. Problém je ho přimět k tomu, aby na ty testy šel. Takže asi tak.
Jen pro upřesnění - zažila jsem osobně, takže velice dobře vím o čem mluvím. Připouštím jen to, že se legislativa mohla změnit, moje dcera má již 10 let

Radši být sama s dítětem než i s otcem blbcem..

Reaguji na Tez: Tez. Já mám dítě plánované, milované a taky jsme zůstali sami. (Podotýkám, že já rodila po třicítce první dítě. Po dvouletém vztahu.) Je to boj, ale díky rodičům a úžasné rodině a známým to zvládáme. Nejsem věřící, ale s jedním souhlasím. Dítě je dar!! Jsme sami téměř tři roky. Najít si partnera je těžké. Všechen čas trávím v práci nebo se synem. Ale víš, co? Neměnila bych. Nejkrásnější slovo na světě je maminka. Kdykoliv mě syn takto osloví, mám úsměv na tváři. Nikoho nebudu v životě milovat víc, než svého syna. Držím pěsti, ať najdeš brzy toho nej nej chlapa. Příjde, uvidíš.

Reaguji na Sophiah:
Naprosto souhlasím. Děti jsou dar. Ze své zkušenosti vím,že bych se nebála být s miminkem sama a mimčo bych si nechala a na potrat bych nikdy nešla. Jen bych asi, být zakladatelkou, odstřihla toho muže ze svého života a do rodného listu bych ho neuváděla. Přesně, jak tu bylo napsáno, najde se nějaký muž, který bude chtít mimi vychovávat a přijmout za své (ze svého okolí znám takových případů několik) a pak může nastat problém, protože biologický otec může začít dělat problémy. A pokud bude Tez s maličkým sama, tak by mělo mít právo na klidné a láskyplné dětství byť jen s jedním rodičem. Kolikrát se stalo, že biologický otec o dítě neměl roky zájem a "najednou" díky nové partnerce v sobě objevil tatínkovské pudy. A to může být problém.

Reaguji na Amazing: Ahoj Amazing. No s tím nenapsáním otce do rodného listu nevím. Já bych do toho nešla. Už kvůli financím a taky se jednou to maličké bude ptát. Nevím, ale asi má každý právo znát své rodiče. Ať už jsou fajn nebo "méně fajn". Navíc, ať pomůže aspoň finančně. Můj bývalý je sice někdy na "zastřelení", ale syn ho miluje. U nás byly začátky taky těžké, ale naučila jsem se spoustu věcí neřešit a nakonec s bývalým vycházíme dobře. Jasně, že jsem to já, kdo pořád ustupuje, ale on zase včas platí výživné a není to obvyklých 1000,-, což dostává většina maminek na dítě. K synovi se chová hezky a to je pro mě důležité. Mimochodem znám holčinu, která otěhotněla s ženatým chlapem. O dítě néměl zájem. Po dvou letech je pozval do cukrárny a teď mají čtyři nádhené děti Tomu říkám dobrý konec.

Reaguji na Tez: promiŇ ale je to bezpÁterni krysa ze on chce... nedelej mu blbku a vykasli se na nej podle slv co vidim jsi silna zena, ty to zvladnes i sama.)