Svíčka zhasla sama od sebe

Já myslím, že je normální to co prožíváš. Podvědomí takto funguje, a tyto rány se otvírají ještě dlouho po úmrtí. Proto ty sny. A ta svíčka? Na tohle ti nikdo neodpoví. Ale ve dnech výročí se někdy dějí zvláštní věci.Třeba zhasla sama, třeba ji zhasl dědeček. Chápu tvou bolest, určitě si ji ještě pořádně odžij, a časem to opadne. Uvidíš. Nejsi sama, která toto prožívá. Tak se drž.

Ahoj, připadá mi, jako by vám chtěl něco říct. Je to sice divné, ale možná bych se šla do toho domu podívat, pokud by ti to dovolili.

Tak já vzledem k tomu, že na duchařský věci nevěřím, napíšu Ti, že svíčku nezhasl děda.
Jinak k tomu snu... jako malá jsi byla u dědy v domečku velmi šťastná a bolí Tě, že už se to nikdy nebude opakovat. Proto ty toužebný sny, chceš tam prostě strašně moc bejt a zas zažít ten pocit krásnýho bezstarostnýho mládí.

Mně se tyhle věci taky stávájí, nejsem klasicky věřící, ale věřím na "něco mezi nebem a zemí", třeba ti naši blízcí, co už odešli, na nás odněkud shlížejí a někdy řídí naše kroky..
Několikrát se mi stalo, že jsem stála před důležitým rozhodnutím, nevěděla jsem co mám dělat - a pak se mi zdál sen o mamce a najednou jsem věděla - jako by mi přišla poradit
A s výročími mám taky své zkušenosti - před pár lety jsem na tátovy narozeniny (už byl po smrti asi 5-6 let) jela na chalupu a cestou jsem se stavila v blízkém městě na nákup. Nakoupím, složím nákup do auta, které jsem si koupila za peníze po něm, sednu za volant, otočím klíčem a - nic, už jsem nenastartovala.Úplně to kleklo, nešlo ani zavřít střešní okno. Volala jsem kamarádovi, který pro mě přijel a na chalupu mě odtáhl na laně a asi dvě hodiny na to jsem šla zkusit, jestli by se aspon to okno nedalo zavřít, otočím klíčkem a co myslíte? Auto naskočilo...

jo a ještě jeden postřeh mám - v den výročí úmrtí mamky, jsem léta měla nějakou příhodu - zničené šaty, ulomený podpatek, vosa v botě atd.Od té doby, co umřel i táta, už se to neděje
Asi se "tam" mamka nudila dokud neměla společnost

Holky děkuji za příspěvky. Takto si to vše taky vysvětluji, ale prostě i tak mi to hlavou vrtá. je to už 13 let a ty sny mi nedávají pokoj, poslední asi rok je to čím dál intenzivnější, až mám někdy pocit že se zblázním. Nejsem věřící, ani mamka ne, proto byla v šoku když ta svíčka zhasla, když tam nebyl průvan, nic co by mohlo plamínek zhasnout.

Stále častěji si pohrávám s myšlenkou u toho nového domu zazvonit, ale vím že jim budu připadat asi jako totální cvok a nejspíš předemnou zabouchnou dveře. Ten dům je i jinak dispozičně řešen, je postacven jinak než byl původní dům, mě by snad šlo spíš o to se dostat na dvůr, na pozemek. Když bych se k tomu odhodlala, myslíte že se mi uleví? Vlastně ani nevím, i kdyby mě pustili dovnitř co tam mám dělat. Jen tak stát na dvoře? něco říkat?
Jsem zmatená, dřív jsem si říkala to jsou jen sny ze smutku , ale nepřestává to a nevím jak se toho zbavit.

Taky mě napadla jedna myšlenka, je možné že bych mohla mít pro tyto věci nějaké vlohy? Cit na takovéto "nadpřirozeno"? Jen s tím neumím pracovat?
Měla jsem už dřív třeba hodně, hodně živé sny, že se někomu určitému něco stane a ono se to , i když třeba ne vždy úplně přesně stalo, zdál se mi před několika lety i velice živý sen, že se mi dobrý kamarád zabije při autonehodě a ono se to za rok na to stalo.
Nebo s autem, kolikrát jsem věděla že když příjdu k autu tak nenastaruje. Potom tyto věci na delší dobu ustaly a před rokem se to vrátilo.

Nevím co se děje , jen mohu říct že ani mé znalosti psychologie na to nestačí, protože cítím že z této stránky si to už nemám jak a čím vysvětlit.

já bych to asi udělala a řekla jim na rovinu, o co mi jde. Jestli jsou to slušní lidé, pochopí to
A jinak ty sny..já tedy nemívám až takovou úzkost, ale o našich se mi zdává často
Ale nemám pocit, že by se to léty zlepšovalo, mamka je po smrti už 26 let a táta 12...
Řekněme, že jsem se s tím naučila žít

No právě, že se to nezlepšuje, jednu dobu sice ano, ale vrátilo se to s plnou parádou . prvně jsem to ignorovala, ale teď už nemůžu, mám hodně často takový ten pocit staženého hrdla, smutku.

Možná kdyby to byl obyčejnější dům, zazvonila bych dávno, ale jsou to lidé co jsou tková ta vyšší vrsta, prostě milionáři , i ten dům tomu odpovídá, žádná novostavba klasického domečku, ale prostě moderní vila. Proč by mě měli takoví lidé chtít vyslechnout a pochopit?
Ke všemu opravdu nevím jak se zachovat kdyby to vyšlo a pustili mě dál.

hm, tohle je těžké, no, ale myslím, že i mezi touto vstvou jsou lidi se srdíčkem na pravém místě,zrovna tak ve střední a nižší vrstvě můžeš narazit na blbce..
A co bys tam dělala?
- to už myslím, by Tě samo vedlo, třeba by ses jen podívala na ten dvorek, já si myslím, že by Ti to prostě pomohlo, už jen pro ten klid, že jsi udělala, co se dalo
Já bych to prostě zkusila, když Tě to tam tak táhne
Já měla tu kliku, že jsem chatu po našich prodala své kamarádce, jezdím tam za ní docela často, až si někdy vyčítám, že jsem tam víc jak za táty

myslím, že to možné je, už mě to taky napadlo

Dokud tam nepůjdeš, nezazvoníš a nezeptáš se, jestli můžeš na tu zahradu, neuleví se ti. Podle mě tam musíš. Prostě jim vysvětlíš, že máš sny o dědovi a něco ti říká, aby ses tam šla podívat. Slušně se obleč, představ se jim, vysvětli, že jste na tom místě bydleli. Určitě to pochopí. Vždyť taková ta smetánka jsou lidé jako my. Namyšlení bývají jen někteří stejně jako u ,,nižší,, vrstvy. A co se týče těch podivných jevů co se dějí třeba na výročí úmrtí a tak, to je běžné. Znám spoustu případů. A to, že dokážeš něco předvídat: podle mě bys s tím mohla začít nějak pracovat. Jsou lidé, kteří mají různé předtuchy a tak... Spíš je asi horší to, že něco předvídáš, ale asi nebudeš moci ovlivnit, aby se to nestalo (např. výše zmíněná autonehoda)....Možná bych uvažovala i zajít za dobrou kartářkou, třeba by tě nakopla, poradila. Ale musí to být nějaká osvědčená.

tak tak, přesně to jsem měla na mysli

Tvoje sny jsou jen práce podvědomí. Prostě ses vnitřeně nesmířila s tím, že už nežiješ v domě kde ti bylo dobře a tak se ti o tom čas od času zdá. Tím, že teď má tvůj děda výročí a tudíš na to myslíš víc než jindy se ti to zdá častěji. Nevím jestli by byl dobrý nápad tam jít. Ten dům už nevypadá, tak jak si ho pamatuješ stejně tak zahrada. Pokud by tě tam majitel pustil(o čemž dost pochybuju a nemá na to vliv, že jsou bohatí. Vy by jste si do svého domu určitě taky nepustili jen tak někoho cizího co bude tvrdit, že ve vašem domě dřív bydlel) a ty viděla, že už nic není na svém místě akorát by se ti přitížilo. Nezbývá než se s tím vnitřně smířit a jít prostě dál. Čas už se nevrátí a je zbytečné se vracet do minulosti. Člověk by měl žít přítomností a ne tím co bylo.
Co se týče svíčky určitě to děda nebyl. Prostě jen blbá náhoda. Duše zemřelého po 3 dnech opouští své blízké a pokud má vše vyřešené už se nikdy nevrací.