Reaguji na pehot:
Aspoň nějaký vyhlídky
Cituji Nicadezuria: vzpomínam co se v těch dobách dělala a jak mi bylo a často pociťuju takovou bezmoc, že už věci nejsou jako dřív, že už jsem dospělá a říkam si že chci ty časy vrátit. Neusmívam se a neříkám si to typický "jó, to bejvaly časy" ale naopak sem docela smutná že je to pryč a že teď sem velká kobyla a ne ta malá roztomilá maminčina a tatínkova holčička.
Cítim to uplně stejně, hrozně mi ta doba chybí. Ráda bych to vrátila a zastavila čas . Často se ale s takovými názory nesetkávam, každý mi naopak tvrdí, že by se do dětství vrátit nechtěl a nechápou mě... Vrátila bych to tak na první stupeň základky, achjo.
Takhle, dětství mi nechybí, mnoho věcí stálo za houby, nebyla jsem moc hezké ani sympatické dítě, trápily mě nemoci, stále se něco muselo, někoho poslouchat, bát se písemek a podobně. Spíš než moje dětství mi chybí ta doba, kdy nebyla nejistota, strach o práci. Sice jsem se bála neutronové bomby, jak nás strašili v televizi, ale dnešní teroristické útoky nám hrozí ještě mnohem víc. Bojím se moc o syna, protože studuje v Praze. A jedno místo, které jsem milovala jako dítě, se strašně změnilo, k horšímu. Okolo potoka nóbl vily a asfaltová cesta, místo voňavých luk kopřivy, brr. A hned bych se vrátila do doby asi kolem roku 70. Když něco vidím z té doby v televizi, cítím hroznou nostalgii. A to jsem tehdy byla hodně malinká.
ahoj holky, mě se stýská po době ktero jsem nežažila ale řekla bych začátek 20 století...samozřejmě pomineme válku ale babička když mi vypráví jak se měli na statku a spousta dětí a tak... kdybych k tomu měla chlapa tak bych e tohoto života vůbcnebála. Bohužel můj současný se narodil ve městě,vyrostl ve městě...a podle toho to vypadá
Jasně, čim dál tim víc (asi přímá úměra k spokojenosti se současností) a to jsem dětství neměla ideální. Ta bezprostřednost, svět fantazie, ta čirá radost, kterou člověk dokázal cejtit.. všechno jsem viděla snadné, nepochybovala jsem, že muj život bude hezkej, jak to člověk viděl v seriálech.. dobrodružství, chuť první pusy, rande, střední, pak veeelká lááska, že budu mít strašně úžasný povolání. Člověk neřešil vzhled ani ostatní jedince, prostě se bavil. Asi je dobře, že ta holčička neměla o realitě představu, byla by dost zklamaná.
To asi každý rád vzpomíná. Já jsem taky takový snílek a vrátila bych čas. Všechno se hrozně změnilo..jen počkej ve stáří jak budeš vzpomínat. Lepší pořád užívat dokud to jde
Cituji EleanorWoods: To asi každý rád vzpomíná. Já jsem taky takový snílek a vrátila bych čas. Všechno se hrozně změnilo..
Cituji Catyy: To asi každý rád vzpomíná. Já jsem taky takový snílek a vrátila bych čas
musím říct že vrátit čas v mém životě bych tedy nechtěla ani za nic...nejdřív různé příkazy a zákazy, pak škola, takže příkazy zákazy plus povinnosti.... doma místo klidu hádky rodičů takže ještě starosti co s náma bude.. v 18 se mi otevřel svět , pocit svobody, peníze, už žádné příkazy a zákazy.. a od té doby se mám každým dnem lépe..tuk tuk tuk. Takže vrátit čas - jen přes mou mrtvolu
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.