Stýská se vám po starých časech?

Já si spíš říkám, co bych na tom děství ráda změnila, že bych se třeba ráda vydala jinou cestou. Ale rozhodně mi nechybí, jsem ráda, že je to za mnou.

Někdy se mi to stává, jsou dny, kdy je člověk dole a kdy nahoře. Někdy se tím užírám, jindy si vzpomenu s úsměvem a řeknu si, že na tom už bohužel nic nezměním, někdy to ale nejde.

Na staré časy nerada vzpomíná, jelikož nebyli zrovna pěkné. Jsem rada ze je to zamnou.

Reaguji na Nejvíc mi prostě chybí ta dětská radost z různejch věcí a činností. Například když u mě měla spát kamarádka, tak sem cejtila tu nádhernou dětskou radost že si budem do noci povídat a pít colu a kouakt na telku, nebo ta radost když sem dostala nějakej dárek. Teď už si život tak neužívam a nedokážu se radovat. Máte to taky tak? : Jo, tohle mi taky chybí. Těšení se na Vánoce, prázdniny, kámoše, nakupování atd. Ted mně to sice "baví", ale ta radost tam je menší....

Mě dětství chybí, stejně jako tobě. Chybí mi, jak jsem věřila, že dobro vždycky zvítězí, že se mi nemůže nic stát a tak... Prostě taková ta bezstarostnost a snění o budoucnosti. No jako malá jsem si to všechno hezky vysnila, teď už vidím realitu a tak růžový, jak to mělo podle mého být, to ani zdaleka není a někdy bych si přála být zase ta malá roztomilá holčička, co jí maminka před školou zaplétala copánky

Tak nevím, dětství jsem měla moc hezké, ale asi mi to nechybí, protože jsem v životě šťastná, nic mi v podstatě nechybí navíc co si tak vzpomínám, tak jsem nikdy nebyla úplně bezstarostná, byla jsem docela realista i jako dítě věděla jsem, že nic není zadarmo a tak se musím snažit, nevím, jestli mě to takhle naučili brát rodiče....zkrátka mi připadá, že se zase tak moc nezměnilo

Reaguji na Zimonka:
Přesně tak, já se teď cítím klidnější, nevracela bych to, ale hrozně se mi stýská po kamarádech.

Rozhodně nestýská, jsem ráda, že jsou za mnou, maximálně tak do 8 let věku, pak to nebylo moc dobré, takže nestýská ani náhodou...

občas zavzpomínám , ale nechybí mi to. spíš přemýšlím nad budoucností

Áno detstvo bolo také pekné, tešenie sa na Vianoce, výlety s rodičmi, spávanie pri kamarátkach, bolo to pekné, hlavne si to človek uvedomí ked už nebýva s rodičmi no. Chýba mi to samozrejme, mala som úžasné detstvo, v podstate aj teraz sa mám fajn, ale detstvo je detstvo.

asi tak

Strašně se mi stýská! Naprosto tě chápu.. nepotřebovala bych úplně dětství, stačila by střední škola! Bože, to byl klid, žádné starosti, žádná zodpovědnost.. pořád myslím na to, že bych chtěla vrátit čas..

Souhlasím se Zimonkou.
Měla jsem moc hezký dětství, ale teď mám taky hezkej život, tak proč to vracet.
Jó, tak nad fotkama pokaždý celá zjihnu. I nad vzpomínkama z těch dob, ale pak jdu dál, protože žít se mi líbí i tady a teď.

Na dětství si pamatuji jako na bití, hádky a křik od psychopatického otce, výhrůžky sebevraždou a podobně, takže bych ho určitě nevrátila, jsem ráda, že můžu od září alespoň přes týden zmizet z domova.

Co mi ale chybí nejvíce, je to umění radovat se z maličkostí. A taky kamarádi z ulice, se kterými se dnes maximálně pozdravíme, zatímco dřív jsme hrávali hry před domem celé víkendy.
Jo, taky "hraní na holky" se starší sestrou