Studium na učilišti ve věku 22 let

Přítel se vyučil krejčím, ale v dnešní době se nelze v tomto oboru vůbec uplatnit. A to žijeme v Praze. Pokud vyučení, tak bych šla asi do kadeřnice nebo kuchař, tyhle obory se nikdy neztratí.

Určitě lepší se vyučit pořádnému řemeslu, které tě bude bavit a kterým se budeš po celý zbytek života živit (pravděpodobně), než být tak nějak ničím, což je u gymnazistek vždycky problém. Dost si ale neumím představit, že bych si sedla znovu do lavice mezi patnáctky. My dostali na střední škole ve třeťáku holku, která za sebou měla ukončený učňák a přes prázdniny se musela doučit naše odborné předměty, aby ji vzali rovnou do třeťáku a ne do prváku. Já bych se zkusila domluvit s ředitelem toho učňáku aspoň na individuální plán, kde bys chodila jen na odborné předměty a ty základy (matika, čeština...) už přece umíš z gymplu, tak tam by se udělala jen na konci pololetí nějaká zkouška. Já měla individuální plán ve čtvrťáku, když jsem otěhotněla, tak jsem do školy nechodila, učila jsem se doma a chodila jen na přezkoušení. Můj sen je otevřít si cukrárnu, ale k tomu mi chybí tohle řemeslo Mám ale práci, při které už studovat nemůžu a žádné rekvalifikační kurzy cukrařiny u nás taky nejsou, takže pokud máš ty ještě příležitost, tak do toho jdi

To je určitě problém, pokud hledá práci jako zaměstnanec. Já mám zase sestřenku, která je vyučená pánská krejčová a otevřela si svoji dílničku, šije na zakázku a má především nóbl klienty, vynáší jí to až moc, práce nad hlavu...

bych naopak řekla, že dobrých krejčí je obrovský nedostatek, při dnešní bídné konfekci jsou víc než třeba, jen to asi chce dělat na sebe, mám známou, co se takhle živí, není to na rozhazování, ale uživí se a dělá super věci

je to dobrý krejčí, šil nejlíp ze třídy a to tam byly samé holky samozřejmě je lepší si udělat živnost, ale co se týče úprav na to stačí ukrajinci v obch. centrech a šít pro nějakou klientelu to chce známé a hlavně dobrou praxi

úpravy dělá švadlena (a švadlák? ), krejčí šije nové věci a umí si zkonstruovat střih sám, nešije podle "burdy", "ukrajinci" v obchodních centrech jsou dost drazí, a klientela a známí - začátky jsou těžké, ale myslíš, že všichni krejčí a krejčové dělají jen pro známé? Samozřejmě to chce nějak inzerovat, nějak se prezentovat, třeba i na tom fleru, něco našít na "reklamu"...ale jde to.

Nevím, jak to přesně funguje, ale existují i nějaké "nadstavbové" učňáky, že nemusíš chodit s těma patnáctkama. Kamarád si teď při vysoký taky dělal učňák a chodil tam s lidma 18+.

tak jsem to nemyslela, jako že když máš známého člověka, který tě někam protlačí a doporučí lepší vrstvě

Reaguji na Veru.Praha: stačí si dát inzerát na módní peklo nebo jiné servery o módě,kde si lidé stěžují na špatnou kvalitu a výběr v obchodech...Neustále se mluví o tom:no tak si to nech ušít..ale není kde..

niekedy ani kontakty nestačia, ak nevie šiť
hlavne je aby bol v tom odbore vyborny aby ovladal umenie pekne ušiť na mieru, moja mamina si takto privyrabala a bola v tom dobra, po čase si nemusela nikoho zhánať, lebo jej "vyrobky" jej "davali" novych zakaznikov a to sme žili v malinkom mestečku

jasne začiatky su ťažke, hlavne v dnešnej dobe ale ste vo veľkomeste, kde žije vela zazobancov, co chcu mať svoj model iba pre seba ..

naprostý souhlas, k tomu není moc co dodat

Reaguji na Veru.Praha:
co je "lepší vrstva"? K čemu je dobré šít jen pro lepší vrstvu? Lepší je šít pro lidi, co si chtějí nechat něco ušít a jsou si vědomi ,že to nebude "levně", chce si to jen nestěžovat na poměry a začít pro to něco dělat, spousta vybavení se dá koupit z druhé ruky za pár šupů, krejčovské panny, žehlící lisy, žehličky, žehlící prkna, šicí stroje, overlocky, coverlocky...

Vzhledem k tomu, jak často vídám, že někdo shání krejčovou, tak bych se o uplatnění nebála. Když budeš šikovná. Popravdě já jsem už taky párkrát uvažovala, že bych si vedle vejšky dala nějakej učňák (a zrovna šití mě baví, takže to byla jedna z možností, i teď se mi občas něco prodá /doplňky a tak/, a to jsem naprostý samouk a amatér...), ale tak nějak jsem se k tomu nikdy nedokopala... Tak možná časem, až zjistím, že se ani s diplomem nikde neuchytím .

Sice je divný, být tam s těma puberťákama, ale zase - jde o to se to naučit, to ostatní jde přetrpět...

Děkuju za názory.
S tím věkovým rozdílem se spolužáky by snad nebyl takový problém. Přece jenom to není takový rozdíl jako třeba ve 40-ti. To si myslím, že bych ustála. Větší problém budu mít asi s tím, jak se bude tvářit okolí. I když si myslím, že by to byl dobrý krok.
Určitě to chci zkusit. Možná bude převis a ani mě nepřijmou.
Jinak já si myslím, že po řemeslnících bude za chvíli větší poptávka než po vysokoškolácích.

Jinak moje krejčová šla na krejčovinu až po gymplu, jednoduše proto, že chtěla. A takových tam (v Liberci) nebylo málo. Důležité je na sobě neustále pracovat, ona šije i pravé korzety a neustále si vylepšuje techniku, používá starší techniky, hodně ruční práce, biomateriály, hedvábí, takže její práce dlouho vydrží.