Strach ze svatby

Tak holky, to jste mě docela uklidnily, mám se vdávat za měsíc a děsí mě to čím dál tím víc... Z těch důvodů, jak psala tinfo... Hlavně jsme chtěli malou svatbu do 20 hostů a díky našim rodičům, který nazvali strašně příbuzenstva, budeme rádi, když se vejdeme do 60..Proto už se ani nějak netěšim... Nemám tyhle obřady vůbec ráda, chtěla jsem, aby to co nejmíň vypadalo jako svatba...Asi se mi to nepodaří.

Ahoj holky,
můj přítel začíná mluvit o svatbě! Je mu 29 a mně 24 let. On je celkově takový tradiční typ, takže je mi jasné, že budou výhledově romantické zásnuby a do roka a do dne svatba. On chce klasickou svatbu s rodinou a všema tradicema atd. Já NE. Nemám ráda svatby, bílé šaty mě děsí a jíst s ním z jednoho talíře knedlíčkovou polévku...ne děkuji. Absolutně nejsem svatební typ!
Chodíme spolu skoro šest let a pět let spolu žijeme v jedné domácnosti. Jsme spolu šťastní a myslím, že nám nic nechybí, ale vidina svatby mě vážně děsí.Kdyby bylo po mém, tak se nevdám a nebo se vdám jen tak bez rodiny a té maškarády kolem.
Jinak co se týká toho strachu, tak si myslím, že tím trpí většina nastávajících nevěst i ženichů! Bavila jsem se o tom nedávno se svojí známou psycholožkou a ta mi říkala, že trocha strachu k tomu patří a pokud se člověk necítí na velkou a tradiční svatbu, tak se do toho hlavně nemá nechat nutit a má to vyřešit jednoduchou svatbou bez příbuzných a všeho možného...pokud se dotyčný nebo dotyčná těšili a měsíc před svatbou začnou šílet, tak je to jen předsvatební nervozita a dá se od ní ulevit právě i třeba pár schůzkami u psychoterapeuta....já bych tam ale musela být tak dvakrát týdně , aby mě to přešlo.