Strach při běhání

Reaguji na PardGalen:
Tak si strčím ruku do tý kapsy

Reaguji na Nightmare:
Běhaní s rukama v kapsách je docela náročné.

Reaguji na PardGalen:
Jj, už jsem vytrénovaná

Reaguji na Anaela:

Manžel máminy kolegyně je bývalý policajt....vyprávěl o případu, kdy úchyl se také maskoval za běžce (předpokládal, že běžícího sportujícího chlapa nikdo podezírat nebude), během běhání v parku si vyhlédl nějakou rovněž běhající holku (co běhala sama) a počkal, až ta holka poběží už třeba několikáté kolečko, prostě delší dobu, až bude zkrátka unavená a pak je napadl a znásilnil, snad i zabil, nevím. Prostě hrozné a musím říct, že by mě něco takového vůbec nenapadlo....sportovně oblečeného chlapa, který běhá v parku, bych považovala spíš za "zdroj bezpečí" a ono ani na to nejde spolehnout.

Ono spousta úchylů by si třeba na běžící holku netrouflo, řada z nich si skutečně vybírá submisivní bezbranné osoby, ale ten zbytek?? A co si budem povídat, chlap prostě ženskou přepere raz dva....můj přítel není nějaký namakanec, ale jednou jsme se se škádlili a já začala utíkat, jakože mu uteču - jenže mě doběhl rychleji, než jsem čekala...docela mě to tehdy překvapilo a uvědomila jsem si, že úchylovi bych vážně neutekla....tomu by utekla leda mistryně ve sprintu nebo já nevím....ale normální i když sportovní ženská asi ne....chlapi jsou prostě silnější už od přírody.

My třeba šly s mamkou kolem přehrady, všude lidi, a najednou se jakoby vyprázdnilo, a za náma se objevil chlap na kole, který si pískal, za náma zbrzdil a jel pomalu za námi a začal mít nějaký nepříjemný řeči na mámin (celkem velký) zadek....bylo to hnusný. Moje mamka má vůbec na úchyly štěstí, když byla ještě dítě, nemocná dopoledne sama doma, volal jí nějaký chlápek na telefon, obtěžoval ji svými řečmi.... už jako náctileté se jí pak stalo v přeplněné tramvaji, že si nějaký chlápek otíral o ní nahý penis - když si toho všimla, stáhl kabát a okamžitě vystoupil....
Takže ANO, úchylové jsou, ne všichni asi vraždí a znásilňují, ale....

Ta pravděpodobnost, že se to stane zrovna vám, že vás někdo přepadne a znásilní, je možná nízká, ale já osobně bych ji nepovažovala za nulovou...jako je možná pravděpodobnější, že budete mít autonehodu, ale stejně....mě vždycky rodiče vedli k tomu, abych si dávala pozor, takže sama do lesa, parku, když tam nejsou moc lidi, běhat nechodím. Vím, že je spoustu holek, které si riziko nepřipouštějí....dokonce i můj přítel se diví, proč se bojím....a když jsem se divila, kolik holek jezdí sama v noci domů - i v odlehlých koutech Prahy, tak mi říkal, že to přeháním....jenže já teda si myslím své....Jde o to, co si připouštíte, někdo si třeba nepřipouští, že se něco stane, když nebezpečně předjíždí na silnici, bohužel.

tak to by jsi musela být celý život zavřená doma. Co jinak dělat? Vzít si třeba taxika, to tě zase může přepadnout taxikář. Samozřejmě být opatrná, ale pozor, ať z toho nevznikne nějaká fobie. Zabít tě může ve vlastním bytě manžel nebo někdo jiný blízký (i takových případů je hodně).

Také se musim přidat k děvčatum co psali ,že bydlí na vesnici taky bydlím a můžu říct ,že jedině kde jsem se malinko bála bylo když jsem běhala u lesa kde teď máme kukuřici a je to velice nebezpečné pořád slyším nějaké šuštení. Jinak teď jsem se rozhodla ,že budu spíše běhat na fotbalovém hřišti ,když tam nebudou mít naši fotbalisti trénink je to nejbezpečenější.

Nemělo by tohle téma být zařazené v jiné kategorii? (psychologie)

Já běhám s kamarádkou a se psem kolem rybníka, kde je úplná tma a není skoro vidět, ale znám to tam odmala a nebojím se...ale je fakt, že kdybych tam byla sama, tak nevim nevim...

Dnes při běhání jsem o tom trochu uvažoval. Asi nepůsobím příliš důvěryhodně, ale co. Nezdá se, že by to těm rybářům vadilo a jiné lidi tam moc potkat nejde. Případně už mě znají. Ale někde jinde... Už se mi dokonce i stalo, že mě lidé neslyšeli a lekli se když jsme kolem nich proběhl. Jenom doufám, že se mi nůž nějakého dobráka nezaboří do zad.
Reaguji na Nightmare:
Tak to si někdy můžeme jít zaběhat.

Reaguji na phoeni_x:

našel jsem zde docela zajímavé téma,je také o běhu,což je výborné...,no přečetl jsem si názory,postřehy,jsou někdy velmi zajímavé...-také jich pár přidám-chodím teprve cirka do lese běhat přes měsíc a půl,ale před pár lety jsem běhával,takže jisté postřehy mám-no coby chlap se tak nějak ani nebojím,to by byla i ostuda,ale přeci jen-někdo se zmiňuje o tom,jak si ho lidé všimnou(nevšimnou)na poslední chvíli a pak se leknou,to není moc příjemné,a myslím že pro obě strany,no já to řeším,že se snažím dělat co největší hlu,no hluk..,odkašlu si třeba,prostě aby mě bylo předem,pokud dotyčnému běžím do zad bylo slyšet!Jinak pokud mně vidí proti,je to v pohodě.Kde běhávám,tak je lesní cesta větší,pak menší pěšinky,je to různorodé,občas mě tedy něco vyplaší,mám na mysli srnu,když "vypálí"najednou pryč,to se leknu jako p...e!Občas také potkávám pejskaře,za ty léta co je vídávám,nikdy ke kontaktu se psem a mnou nedošlo...,ono ikdyž to může zavádět,je to možné i drobet vycítit již z předběžné reakce psa i pána,zda si ho zavolá atd...-takže také ne...,jinak se musím přiznat k takovému "vychloubačnému"názoru-mě prostě pokud je nablízku člověk a vidí mně,tak to jakoby nutí drobet přidat -prostě "se ukázat",ale to je myšleno s nadsázkou.Jinak zásadně,ikdyž někdo je překvapen,někdo to bere normálně-zásadně lidi které potkám při běhu zdravím!Nevím,nějak jsem si na to zvykl..,alespoň dejme tomu dělám čest všem běžcům-cha,cha!