Stěhování s dětmi do ciziny

Tohle je škola života a určitě bych s dětma jela. Děti se přizpůsobí a pak ta druhá věc,že se naučí anglicky je k nezaplacení. Naši kamarádi takhle odjeli na 5 let do Austrálie a děti teď válejí anglicky jako rodilí mluvčí.

Ahoj,

nechci radit jestli jo nebo ne,sama jsem pár let zpět něco podobného řešila.Ale řekla bych,že 7 a 10 let je blbej věk dětí na tohle.Já bych to brala buď mladší - nejraději před školou a nebo pak už starší.
Ono je to těžký.Řekne se škola života,na 2 roky,naučí se angličtinu.To je všechno fajn.Ale za ty 2 roky si tak akorát zvyknou na nové prostředí,na jazyk,na životní styl,na školu,kamarády,atd. atd. a pak zase hybaj domů do ČR a tady vlastně zase jako od začátku.

Ale zase na druhou stranu,proč ne,děti jsou přizpůsobivý,obecně si asi zvykají líp a rychleji než dospělí.

Každopádně ať už ano nebo ne,přeju hodně štěstí.Tak jak se nakonec rozhodneš,bude to správně .

Mě je to jedno,napsala jsem svůj názor.Podle mě se i taková zkušenost cení a pro děti to s odstupem času bude dobré.Každá zkušenost je dobrá zkušenost.Já mít takovouhle příležitost tak jedu. Ono nic není tak horké jak se uvaří.

A copak ti ho někdo vyvrací?
Taky jsem napsala svůj pohled a nikomu ho nevnucuji.

Proč taková reakce?

Strašně moc chci jet. Zlepšení v angličtině, bude super i pro mě. Jediný, co ..... děti. Aby si zvykly. 7 a 10 let, zapadnou, zvyknou si?
Zas třeba se víc "otrkají". Rozmýšlím se jen kvůli nim, vytrhnout je ze zaběhlýho života...

Ty své děti znáš nejlíp.Stěhuješ se za nějakým mužem?
Dítě s povahou introverta bych nikam neodvážela.Osobně si myslím,že jim to ublíží.
Moje dítě je totální extrovert a nikdy bych ho z jeho prostředí nevytrhla i když jsem v jeho cca 10 letech měla možnost žít a pracovat v cizině.
Ale to si musíš rozhodnout sama,nikdo to za tebe nerozhodne a pak se s případným neúspěchem budeš muset i sama vyrovnat.
Jazyk se lze naučit i doma k tomu nemusí dítě do ciziny.
Romové odjíždějí s dětma do Anglie a dětí se nikdo neptá.Jsou kočovníci,ale i pro ně pak návrat domů je těžký.

Znala jsme rodinu, která odjela na 7 let do Španělska. V tý době bylo dětem 4 a 8 let. teď se po 7 letech vrátili a nevypadali nijak traumatizovaně. jen mají problém s diktátama určitě to na začátku bude těžký. nebudou rozumět, nový prostředí, žádný kamarádi, jiná kultura. Ale zvyknou si. najdou si nový kamarádi, zlepší se v jazyce a v budoucnu se jim rozhodně tohle otrkání hodí
já osobně bych jela. držím palce!

Ahoj, já osobně bych do toho nešla... Myslím si, že děti v tomto věku si už hodně budují vztahy ve svém okolí a je to pro ně důležité. Odjezd do zahraničí pro ně bude hodně náročný, po 2 letech si konečně zvyknou, najdou kamarády a zase by je opouštěli?
Já osobně jsem také z rodiny, která se stěhovala mimo hranice a jsem toho zastáncem, ale ty 2 roky podle mě pro děti budou opravdu stresující
Každopádně pokud se rozhodneš pro, držím palce!!

Reaguji na Renuli:
A jak ses tehdy rozhodla?

Byly doby, kdy jsem o něčem podobném taky uvažovala, nakonec jsem do toho dceru nezatáhla. Kdybych tady neměla partnera, asi bych dnes odešla i s dítětem, mít v zahraničí kvalitní zázemí. Ovšem dilema by to bývalo šílené.

Ještě jsem se nerozhodla. Je to tak napůl. Myslím, že jazyk by si děti časem osvojily. Kdybych věděla, že si najdou kamarády a budou ok, tak se nerozmýšlím. Je to teda dilema.

Finna 07 : Kolik ti bylo, jak jsi zvládla stěhování, jazyk, vztahy?

Rozhodla jsem se,že ne .Pořád jsem sumírovala pro a proti a těch proti bylo zkrátka víc.A jsem ráda,že jsem se tak rozhodla,jsem spokojená.Nakonec jsem se přestěhovali jen do jiného města v ČR a i na tom vidím,že teď po roce už jsou tady zabydlený,otrkaný,mají tu prostě už to svoje.A i proto je pro mě představa,že bychom zase za rok měli zvednout krovky a jít zpět nemyslitelná.Nejsme kočovníci.Ten jazyk - myslím si,že z hlediska jazyka je užitečnější spíš nějaký studijní pobyt pro starší dítě.Navíc děti dneska mají angličtinu mnohdy už od té první třídy a pak už celou školu.Vím,že je to jiné než mluvit v zemi,kde je ten jazyk běžný,ale i tak...

Reaguji na Žabule: Naši žili v zahraničí a já se tam narodila, chvilku poté jsme se přestěhovali do ČR. Mám ale starší sourozence, kteří už to prožívali (3 roky a 13 let) a i ten mladší prý změnu dost vnímal (chodil najednou do jiné školky, jiný jazyk) - nebyl to pro něj ale ještě žádný problém.
Naopak starší sestra (13) měla poměrně velké potíže, protože má od narození problémy s učením a komunikací celkově, je introvert. V takhle "starším věku" jí tahle životní změna dělala velké problémy.
Tohle musíš posoudit opravdu ty - znáš své děti, každé to vnímá hodně rozdílně

Co na to říkají děti? Rádi cestujou? Zajímají je nové zkušenosti? Jak se adaptují na nové situace? Podle mých zkušeností, vetšina dětí si zvykají na novou školu a nový jazyk velice dobře, začátky ovšem bývají těžké, ale rychle vše doženou. Chodila jsem do školy, která byla velice mezinárodní, spoustu diplomatických rodin, které každých 5 let se někam odstěhovali. Vyrůstala jsem trojjazyčně a jsem za to rada. Být tebou, tak jedu. Jsem taky matka, takže chápu, že se rozhoduješ podle dětech, já bych to taky tak řešila.