Starší, rozvedený, 2 děti

Reaguji na laala:
V tomhle máš jednoznačně pravdu. Ale je tam ten nezbytný element...1.fungující biomatka, protože ta má na dítě největší vliv a může vztahy skutečně ovlivňovat ve všech ohledech...2.funkční táta...tak, aby byl protiváhou té skvělé mámy... 3. nová partnerka, která minulý vztah respektuje a se všemi je schopná vytvořit harmonické vztahy.
Jedno bez druhého či třetího nemůže prostě dobře fungovat právě ve prospěch dětí i všech zúčastněných.
Nelze si nalhávat, že otcové netrpí ztrátou dětí a zvlášť, když prožívají naschvály, že jsou obvykle schopni, jednat jako samostatné jednotky tak, aby nedostatečnost biomatky vykompenzovali.
Pokud to tedy takhle dobře nefunguje a bohužel to tak nefunguje ve většině rodin, tak i kdyby macecha byla zlatá, nezmůže nic významného ve vztahu všech.
Jediné, co může ovlivnit, víc nebo míň, je stávající vztah s partnerem, ale tím to pak také obvykle začíná i končí.

Reaguji na Kathalin:
Také s Tebou naprosto souhlasím.
O tom, že je třeba zajistit výchovu a budoucnost svých dětí, také nevedu spor. To je jasné. Jenže často to bývá právě tak jak píšeš a když opadne zamilovanost a začnou běžné starosti, tak pak, když zjistí, že se dětem přizpůsobuje ve všem a za všech okolností na úkor nové rodiny..bývá to problém.
Mělo by to fungovat stejně jako v běžné funkční rodině, času i peněz můžu rozdělit jen tolik kolik mám pro všechny spravedlivým dílem.
A i když je chlap odolný a nestaví novou partnerku na vedlejší kolej, tak stejně jeho vlastní vypětí se prostě odráží na novém vztahu.
Ono to může často vypadat tak, že jde hlavně o peníze. Nejde jen o ně, ale často právě peníze jsou prostředek k tomu, jak novou rodinu partnera terorizovat. Od toho se odvíjí i to ostatní.
Jak můžou děti reagovat na otce, jimž matka neustále tvrdí, že jejich táta je h.jzl, který si žije na jejich úkor a když k němu jdou, musí jim toho co nejvíc dát.

Znám situaci, kdy rodina žije v pohodě, rodiče se na všem kolem dítěte dohodli a i když jejich rozchod nebyl pěkný, tak to kvůli dítěti překonali a všichni i s novými partnery vlastně svým způsobem tvoří novou velkou rodinu.

Zrovna tak, ale znám a bohužel víc, těch rodin kde tohle nefunguje. Kdy děti přijdou s nataženou rukou a oznámí otci, že chtějí tohle a tamto, kde jsou zpracované biomatkou tak, aby dělaly naschvály a k otci či jeho nové partnerce si prostě žádný dobrý vztah ani najít nemůžou.
A co se pak stane s novým vztahem kdy kromě deprimujícíh návštěv, a to pro všechny, ještě například otec u soudu kam je neustále biomatkou hnán, zjistí, že dětem nedává nic, jen platí směšné výživné. Pro jeho dvě děti je 10tis málo. I když prokáže, že platí další peníze v řádu 2-3tisíce měsíčně a má o děti zájem. Tak pořád je za špatného a navíc i před soudem přesto všechno, je konstatováno, že pro děti dává a dělá stále málo a jeho nové tříčlenné rodině musí stačit na vše 7tisíc.
To, že vlastně jeho "bývalou" rodinu, dotuje rodina nová, často rodiče partnerky, tím, že pomáhají jim, protože jinak by mohli jít bydlet pod most a on by nemohl dostát svým povinnostem, nejen, že nikoho nezajímá, ale stále je on za špatného otce a když omezí výdaje nad výživné, tak je to ještě vina její určitě.
Takový vtah prostě trpí.

Reaguji na Veselka10:
Ano trpí. A pak je tu ještě jeden element, kdy otec ještě vše obhájí, když je vyřknuta námitka, že by matka měla přispívat v rámci svých možností na věci, které jsou pro jejich děti pořizovány, jak by to proboha dělala? Jak píšeš, nová rodina dotuje, ale biomatka se na různých věcech ohledně placení jejich dětí nepodílí. A kde by na to vzala? Třeba si odpustila solárko a další méně důležité věci - taky znám od jiných z praxe. Ale mysím si, že ani o těch penězích by to nakonec nebylo. Je třeba, aby partner měl v sobě vše vyřešené, bez vyčítání sám sobě a to se odrazí na všem ostatním. Pak na případnou manipulaci, která přijde většinou ze strany jeho dětí a exmanželky, někdy současné partnerky nebude nijak reagovat a nepodlehne. Pak je tu šance, že nové partnerce nerupnou nervy a nezačne dělat problémy, že exmanželka bude mít prostě smůlu a nevydupe si po zlém nic, že jeho děti nebudou rozmazlovány jen proto, že tatínek trpí komplexem odchodu, ale bude jim dána ta pravá otcovská láska, která i vychovává.

Reaguji na Kathalin:
S tím se nedá než souhlasit

Ahoj holky... tak mám za sebou "první rande". Představovala jsem si všechno možné, byla připravena na veškeré varianty, které jsem byla schopná dát v hlavě dohromady... a realita? Všechno je úplně jinak, on je jiný... Uff, já si vedle něj přišla strašně stará - což prý je ta nejúžasnější lichotka, které se mu dostalo, ovšem je to také fakt. K tomu pohledy okolí, takže jsem si na druhé straně přišla jako lehká holka - když jsem nastupovala do jeho obrovského auta, tak jedna postarší paní začala kroutit hlavou a něco šeptat svému protějšku, tak už jsem se neudržela a začala se smát.
V plánu byla večeře, ale oba dva jsme byli strašně utahaní, tak jsme nakonec skončili u něj. Nekonalo se nic, vyjma dlouhého povídání si na zemi s lahví vína, ke které neměl ani skleničky (nový byt), takže jsem poprvé v životě pila přímo z láhve - přišlo mi to úplně absurdní, ale nakonec to dost prolomilo ledy. Do té chvíle jsem byla úplně mimo, užívala jednu zdvořilostní frázi za druhou, tváře mi hořely a mozek moc nefungoval - ano, znali jsme se, ovšem fakt, že teď by mělo být něco víc mě zcela paralyzoval - a bylo to oboustranné. Každopádně, rozhovor byl tak otevřený, že jsme v podstatě probírali jen kostlivce ve skříni - a že jich má.
Večer skončil velmi rozpačitě - ale zřejmě nějaké pokračování bude... pokud ho tedy budu chtít ještě vidět. Každopádně jsem dost odlišné povahy - on je živel, má spoustu kamarádů, miluje akci... já jsem zase taková distingovaná, odtažitá, konzervativní - ovšem také si dokážu užít večírek, jen se mi na něj musí chtít jít .

Reaguji na MissDior:
Jsem ráda, že si podala čerstvé info a uvidíš, co dál. Držím pěsti, ať už se rozhodneš pro cokoliv, abys nelitovala... a zase napiš

Reaguji na Veselka10:
Reaguji na Kathalin:
Děkuji vám za příspěvky, s obrovskou chutí jsem je přelouskala - jen tedy momentálně řeším úplně jiné věci. Přijde mi, že se k sobě prostě nehodíme ani my dva... takže děti a exmanželka jdou zatím úplně mimo. Na druhé straně, jiskření, fyzická přitažlivost - to tam zcela jistě bylo - když se mě dotknul, tak to bylo úžasné a krásné, nádherně líbá aaa o nic víc se nepokoušel, čehož jsem si fakt dost vážila.

Držím pěsti, ať se to vyvine tak, jak bys sama chtěla. Ty první chvíle jsou nejkrásnější. Nic moc se neřeší, jen to,jak je Vám spolu dobře. Je to krásné a já sama na to pořád ještě vzpomínám .

tak přesně na tohle mě kdysi manža dostal taky...jinak do písmene souhlasím s posledním příspěvkem Kathalin - užívej si to a držím palce!!

Reaguji na MissDior: I tak bych do toho šla. Za začátku to může působit tak, že jste tak strašně rozdílný. Časem to může být jiné. Lidi se sobě i přizpůsobuji...

naprosto souhlasím - k té toleranci, o které jsem už psala, řadím právě i toto přizbůsobování, různé kopromisy atd...o tom to je..

Reaguji na lusinda:
Ale tady nikdo nepíše, že by exmanželka byla opuštěna díky nevěře a následnému odchodu manžela k jiné. . A taky tu nikdo nepíše, že jeho děti parazitují na nové rodině. Prosím tě, přečti si ty příspěvky pořádně. Píše se tu pouze o tom, že někteří muži neumějí rovnoměrně rozděilt finance mezi novou rodinou a tou co má s exmanželkou a byli tu napsány některé postřehy ze vztahu s rozvedeným mužem. Nikdo tu nezpochybnil práva dětí a jejich zabezpečení otcem.. Co zas dokáže nadzvednout mě jsou hlášky o tom, že když už nemá peníze nazbyt, tak si nemá zakládat novou rodinu. To má jako ten muž zůstat sám jen proto, že si s jednou ženou nakonec řekli sbohem? Pochybuji, že si najdou jinou ženu, která se ochotně již nebude chtít s novým partnerem rozmnožit . Určitě takové jsou, ale myslím si, že jich moc nebude...

holky, a nevymřeme za chvíli, když budou zakládat rodinu jen ti, co na to mají finance? Nevím, nevím...

Reaguji na lusinda:
Aha, tak na to fakt nemám co říct

Reaguji na Kathalin:
Reaguji na lusinda:
Mám téměř shodný názor jako lusinda - první žena tady byla přede mnou, pořídili si spolu děti - a muž by se o ně měl i nadále starat, zajišťovat životní standart na který byly děti zvyklé v době jejich manželství - beru to i tak, že sama se mohu jednou stát "ex" a byla bych opravdu moc ráda, pokud by se o mě bývalý takto postaral (samozřejmě, že by se žena měla snažit, ovšem pokud zůstane doma s dětma, tak to dost dobře nejde).
A je pro mě důležité, abych věděla, že se o mě a naše případné děti postará stejně - nejsem zlatokopka, pracuji, ráda bych svou kariéru, ale také vím, že jednou se budu starat o domácnost, možná přijdou děti - a já se prostě nemíním strhat - takže to hmotné zajištění ráda přenechám svému muži.