Chodíte nebo žijete s o dost starším partnerem(třeba o 20 let)? Jaké to je, jaký máte vztah, je to veliký rozdíl oproti mladšímu? Je Vám s ním dobře? Máte spolu děti? A co na to Vaše rodina a přátelé?
Ahoj, měla jsem tři partnery, s v průměru 10 - 15 let ode mě a nemohla jsem si stěžovat.
Starší muži mě vždycky přitahovali, jednak i svými zkušenostmi, jednak tím že jsem se s nimi nemusela ohlížet na finance (pozor, nejsem zlatokopka, jen občas prostě bylo příjemné nechat se pozvat do dražší restaurace), taky proto, že si mě daleko víc vážili a zajímalo je nejen to co mám na hlavě, ale taky v hlavě. A taky jsem se s nimi častěji dostala za kulturou .. ale abych to shrnula, všechno záleží na chemii a věk tam nehraje žádnou roli - i když se na takové vztahy dívají někteří skrz prsty.
Jsem na tom stejně, i mí partneři byli vždy o dost starší a vždy jsme si skvěle rozuměli a i po rozchodu rozumíme. I když jsou lidé, kteří tohle odsuzují, já se zkrátka věkem neomezuju. Byla jsem zaláskovaná stejně tak do vrstevníka, jako do muže o mnoho staršího.... Jsem mladá a řeči typu, ale co až ti bude tolik a tolik a on už bude starý, jsou mi ukradené. Já žiju teď a ne za sto let. Rovněž se nepovažuju za zlatokopku, jsem typ samostatné ženy, která se nenechá vydržovat, zkrátka se mi líbí pocit, že mám vedle sebe muže a ne puberťáka. Rodina to vzala v pohodě, jen cizí lidi s tím měli problém.
Cituji Petule284: Jaké to je, jaký máte vztah, je to veliký rozdíl oproti mladšímu?
Tak vztah s o deset let starším jsem měla už před x lety.Já osobně rozdíl ve vztahu s mladším a starším mužem vidím veliký.
Se starším to bylo fajn,byl to prostě chlap,který už věděl ,co od života očekává a mě osobně do života hodně dal,společný život byl pohoda.S mladým mě to prostě neklape(ovšem záleží o kolik to je let)a já mám tu smůlu,že staršího partnera o tolik jsem měla jen jednou
Okolí věkový rozdíl přijalo v pohodě,ale mladšího partnera přijímalo okolí hůř.
A je fakt,že jak píšelauritkalo u staršího jsem věděla,že se o mě kdyžtak postará a následně i o rodinu,i když to není pravidlo,ale jelikož se na mě lepí mladíci min.o deset let mladší,tak vím o čem mluvím,o toho bych se spíš starala já a to fakt ne!
mno...nevím, jak to dělám, ale zajímají se o mě výhradně muži minimálně o deset let starší...dokonce i můj momentální nejlepší kamarád je o dvacet a kousek let starší. pro mě ale bohužel. víc si většinou rozumím s muži zhruba o pět let strašími...a vztah třeba s o deset let straším mužem si nepřeju. asi i proto jsem stále nezadaná
ale straší muži, aspoň ti, kteří se o mně kdy zajímali, jsou dost odlišní od vrstevníků. většinu opravdu galantní, mají styl, mají názor, sebevědomí. mají něco do sebe. jen prostě je pro mě deset a více let opravdu nepřekousnutelná překážka.
Mě je 23 a osobně bych klidně brala chlapa ve věku o 10 let staršího mám na ně slabost 10 let je v normě ale 20ti letá s 50sátníkem to už je trochu moc...jak už tu někdo psal líbí se mi jejich zkušenosti ,vyrovnanost a vědomost co od života vlastně chtějí....
Tak nějak jsem si vždycky rozumněla spíše se staršími. Spolužačky jezdily po techno párty a zajímaly se o různý kraviny, ze kterých já už dávno vyrostla, tak jsem se obklopovala spíš kamarády a vrstevníky mé starší sestry. Tak to bylo i s muži. Moje první velká láska byla starší o deset let, pak jsem žila s partnery max. o rok staršími. Vážně to nebylo ono, ale došlo mi to spíše až s odstupem času a ve srovnáních.. No, a teď žiju s chlapem o 12 let starším. Poznali jsme se v práci (klasika, šéf), byl ženatý, 2 děti, nijak extra mě nezajímal, já navíc tři roky šťastně zadaná.. Po půl roce ho opustila žena, my se zakecali na kávě a zůstali koukat, jak si rozumíme. Během 2 měsíců já byla rozešlá a nastěhovaná k němu a budeme žít šťastně až do smrti. Zařizujeme spolu domeček, on se mezitím rozvedl a na víkendy a někdy i přes týden máme jeho dcerku. A nikdy jsem nebyla takhle šťastná
asi všeobecně platí , že starší muži přitahují ženy svou vyzrálostí a zvláštním charisma , ale je pravda , že ne každý starší muž je lepší než třeba náš vrstevník či mlaďák
Cituji mabyna: .. třeba se to časem vyrovná a až nám bude 50, tak se nám pořád budou líbit ti okolo 30, co říkáte holky jen už asi nebudou oni chtít nás
To je fakt Pochybuju, že až mi bude 50 budou mě přitahovat 70tníci
No, ale taky se přiznávám a bez mučení, jsem na starší. Ale zjišťuji, že věk je opravdu jen číslo! Měla jsem dříve jen o dost starší partnery a mělo to své výhody, ale pak jsem poznala svého přítele. Ten je proti mým bývalým "cucák", protože je jen o 5 let starší než já, ale i přesto je mnohem! dospělejší a zodpovědnější.
Asi to znáte z třídních srazů. Ten kdo byl na ZŠ blbec, zůstal blbcem až do 50ti a naopak.
Takže za mě: nezáleží na věku, ale na osobnosti.
Cituji mikkýsek: ne každý starší muž je lepší než třeba náš vrstevník či mlaďák
A může být i mnohem horší
Mám manžela o 18 let staršího. Jsme spolu 4 roky. Mně táhne na 30, jemu na 50. Jak to krátce shrnout? V něčem je věk opravdu jen číslo (smysl pro humor, vztah ke sportu, vitalita, uvolněnost), v něčem je věk znát (životní nadhled, zkušenosti, klid, vyznává jiné hodnoty než mladí kluci, nerozhodí ho malichernosti, kterými ho já zásobím neustále , postupně šediví a poslední rok ho bolí kolena)
Jsem naprosto spokojená, neměnila bych. Je to sakra rozdíl oproti mladšímu klukovi (půlroční zkušenost, mně bylo 24, jemu 18, bylo to strašné) i vrstevníkovi (4letá zkušenost, ve srovnání s nynějším stavem prostě nesrovnatelné).
Rodiny si zvykly, moje rodina paradoxně okamžitě, přijala ho mezi sebe, jako by se u nás narodil , s jeho rodiči to trvalo déle, ale máme už opravdu dobré vztahy.
Pozn. pod čarou - před "ním" jsem nikdy takový vztah neměla, dřív bych o sobě neřekla, že jsem na starší, naopak, spíše bych to dost striktně odmítala a bylo to pro mě nepředstavitelné. Jó, nikdy neříkej nikdy.
Cituji mikkýsek: ne každý starší muž je lepší než třeba náš vrstevník či mlaďák
tak to je samozřejmé, není to prostě černobílé a není to tak skvělé - kdyby bylo, chodili bychom jen se "staráky"
Ahoj je pravda,že ani mě by nenapadlo, že se někdy dám dohromady s chlapem co je o 13 let starší. Ale upřímně, nikdy jsem nebla tak šťastná. A z věku si děláme legraci, třeba když on začímnal chodit randit, tak já se batolila, on když se poprvé ženil, tak já šla do první třídy, docela prča . Ale je to první chlap, se kterým pomýšlím i na mimčo a stojíme o něj oba, i jeho syn kterému je 18 let by si přál brášku nebo sestřičku. Takže holky nebojte se toho a uvidíte jak moc můžete být šťastné.
Babbu
jo,jo. Taky z toho máme srandu.Nejlepší je, že on šel na vojnu a já do první třídy A taky občas prohodí, jóó to ty nemůžeš pamatovat, jóó to tys nezažila....
Cituji laala: V něčem je věk opravdu jen číslo (smysl pro humor, vztah ke sportu, vitalita, uvolněnost), v něčem je věk znát (životní nadhled, zkušenosti, klid, vyznává jiné hodnoty než mladí kluci, nerozhodí ho malichernosti, kterými ho já zásobím neustále , postupně šediví a poslední rok ho bolí kolena)
Máš štěstí, ale nemyslím si, že tohle vždy platí Ale jak říkám, přeji hodně štěstí, hlavně že to platí u vás doma holky
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.