Soukromí v nemocnicích

nechci se nikoho zastávat, protože někteří lékaři i sestyr se chovají hrozně, to je bez komentáře, ale na druhou stranu pacienti nevidí, že se zdravotnického personálu nikdo nezastane....jeden si stěžuje a nikdo to nevyšetří, i když je pac zmatený, tak zdravotníkům sáhnou na peníze a to nemluvím o tom, jak jdou na kobereček a kdesi cosi...pak je spousta přesčasů, když máte 5-6 dvanáctihodinových služeb v týdnu a ppak jeden den volna po noční....nevím, asi záleží oddělí od oddělení, ale sama za sebe říkám, že to není žádný med...spousta by si to měla zkusit a ne měsíc, ale dva a více let...a to není nic ve zlém, vím, že ted me tady asi ukamenujete, budete dávat argumenty, že nás nikdo nenutí, ano nenutí, ale pak se taky se může snadno stát, že se o vás budou starat sestřičky hned po škole, které se nebudou moci dozeptat zkušené sestry,m když si nebudou vědět rady a pak bych nechtěla videt ten malér...napoř při resuscitaci, kdy začnnou např resuscitovat v sedě...dychat ambuvakem....atd...
tohle je podle mě složitá otázka, samy dobře si myslím váte, že záleží hodně i na jedinci...jsou sestřičky, ketré si vás dají dopořádku, umyjí, pomůžou a usmějí se a nebo naopak...každopádně hodně personálu je přepracováno a nuceno dělat pod oprvadu velkým tlakem a to nejen fyzickým, ale i psychickým...což samozřejmě vy jako pacienti nevidíte....tím nechci omlouvat to, že nemáte dostatek soukromí, protože to je samozřejmě také problém...a ne malý...

No, toho si myslím nejde nevšimnout . Ale na druhou stranu, pacienti jsou v nemocnici, protože jim je špatně a většinou jinou volbu nemají. A to, že je personál přetažený, je v tu chvíli slabý argument, že s tebou zachází jako s onucí. Prostě pro mě je můj zážitek z nemocnice fakt noční můra a to rozhodně nejsem nějaká citlivka.

Chudobka

přetažený je podle mě slabé slovo...je to opravdu náročné....Chápu, že nejspíš nemáš dobré zkušenosti, ale nejsou takový všude....každopádně přála bych Ti, aby jsi prohlédla a viděla jak to tam chodíš...můžu se zeptat, co děláš za zaměstnání Ty?

Dřív učitelka, teď obchodník. Plus během studia jsem prošla milionem brigád- od skladníka po hostesku . Takže vím, že práce s lidmi je někdy fakt na hlavu a není to lehké jak psychicky, tak v tomhle případě ani fyzicky. Mě nevadí nepohodlí, jsem zvyklá spát na zemi, vydržím 14 dní ve stanu bez sprchy, můžu moknout, zimu přežiju, nedostatek soukromí taky....ale vadí mi právě ten přístup k člověku. A ten mi přišel fakt nedůstojný.

víš, ono vidět utrpení ostatních a na druhou stranu být pod takovým stresem, není zrovna nic moc...je to těžká práce, sama vím o čem mluvím...je toho na nás moc, i když je to na jedinci...sama jsem měla kolegyně, při kterých jsem kroutila hlavou, co byly až schopny vypustit z pusy, ale na druhou stranu chování mnoha pacientů...no nevím, já pracovala 5let na JIP a vím, co to je...

To mamka když byla v porodnici s bráchou, tak měla nadstandart, a tam to bylo v pohodě, ale se ségrou žádnej nadstandart volnej nebyl, jak jsme u ní byli na návštěvě tak byla vizita a sice nás poslali na chvilku ven, ale mamka pak říkala že normální pokoj už nikdy nechce...A pamatuju si jak tam na mě vyjela sestra že si vypínám zvuk na mobilu..no hnus

rattty

Já s tím souhlasím. Navíc v nemocnicích jsou šílený podstavy, takže můžeme být ještě rádi, že to je jak to je.

Ten lékař se ale nejde na noční vyspat, on jde na noční potom, co strávil celý den v práci a nejedná se o 8 hodin v práci, ale 12 hodin. Neříkej mi, že by si vydržela 24 hodin na nohách úplně v pohodě a ještě si sem tam něco odoperovala. Navíc srovnávat uklízečku, servírku s doktorem, to snad ani nejde. Když svojí práci zkazí uklízečka, protože je unavená, je výsledkem jen nepořádek a to se dá přežít. Když to zvrtá doktor, protože je unavený, může z toho být i mrtvola.
Zdravotnického personálu je vážně nedostatek. Mamčina kamarádka byla zdravotní sestřička a ještě před 10 lety připadali na jednu sestru 4 pacienti a mohla je doopravdy hýčkat. Dnes je to 10 pacientů. V tomhle počtu se prostě nemohla ihned věnovat všem, všichni na ní ječeli, že po ní něco chtěli už před 15 minutama a jí to trvá, protože prostě viděli jen sami sebe. Dala výpověď, momentálně dělá v dermokosmetickém koutku v jedné lékárně a říká, že plat má dvojnásobný, lidé jsou na ní milí, nemá žádnou zodpovědnost a nepracuje ve stresu. Hodně záchranářů se prý přeměnilo na medicínské reprezentanty - opět daleko vyšší plat, méně stresové prostředí, nikdo je nebije, když mu přejedou pomoct. Těm, kteří zůstávají v nemocnicích, velice děkuji a přeji pevné nervy.

Dál nevím, jaké nemocnice navštěvujete. Já Motol a nemůžu si stěžovat. Na pokojích jste po dvou nebo max. po třech. Vyšetření probíhá zpravidla na vyšetřovně, nebo pokud jste na tom zle, že vás bolí přesednout na vozík, na pokoji. Když jsem na posteli roztahovala nohy, tak jedna spolubydlící neviděla nic, protože byla na druhém konci pokoje, druhá viděla stehno - to přežiju. Ohledně mediků - musíte podepsat souhlas, že s jejich přítomností souhlasíte. Já to podepsala, protože si myslím, že na někom se učit musí a nelituju. Asi je řada lidí odmítne, proto se chovají doopravdy báječně a byla jsem ráda, že u mě byli. Bylo jich 5 a byli to taková sluníčka.

Když mi bylo zle, vystrčila bych svůj zadek i na vrátnýho v nemocnici Tehdy jsem byla ve stavu, kdy mi bylo absolutně jedno, kolik, kdo se koukne, hlavně ať tu bolest zastaví.
Kolik je u pacienta lékařů, závisí na jeho stavu a jejich praxi, rozhodně se tam nekupí zbytečně. Když jsem měla "jen" zánět vaječníků, byl u mě jeden. Když mi praskla cysta, postupně jich u mě bylo pět a vezli mě z vyšetřovny rovnou na sál.

Věřím a uznávám argumenty druhé strany . Aby bylo jasno, já si vážím práce doktrorů a sester, souhlasím, že pracují často ve špatných podmínkách a jsem vděčná za to, že mi pomohli, když mi bylo zle. Takže z vlastní a jediné zkušenosti: péči o moji tělesnou schránku hodnotím na jedničku, po psychické stránce nic moc.
Ale kritika by asi slušela spíš zdravotnímu systému než zdravotníkům.

Já teda mám s lékaři posledních pár let jen dobré zkušenosti. Faktem je, že si platím soukromé zdravotnické zařízení (praktického lékaře a další obory) + kompletně si platím hotovostně veškerou stomatologickou péči. Nikdo se na mě ani křivě nepodívá, mají na mne čas a služby jsou super.

Stejný přístup jsem zaznamenala i od lékařů (od mladšch lékařů zejména!!) v nemocnici, i když bylo vidět, že někdy melou z posledního.

Směny lékařů vypadají někdy i takto:
pátek klasicky ranní 8 hodin, na to ihned navazuje nepřetržitá služba víkendová, která trvá do pondělí do rána (cca do 7 hodin) a hned zase navazují ranní službou. Pokud by v rámci tohoto režimu nespali, tak by asi byli nadlidi, protože by museli být vzhůru a schopní pracovat od pátku cca 7 ráno do pondělí cca do 15 hod. Pracuješ ty takhle - vydržela bys to?? A představ si, že pokud mají náročnou službu, tak se fakt nevyspí.. Podotýkám, že přesčasy lékařů se z pracovněprávního hlediska řeší různýma kličkama, protože během 3 měsíců mají plný limit pro zákonem stanovené roční přesčasy. Kdo z vás takhle dělá? Já teda ne, i když si myslím, že pracuji dost.

Jinak dámy - těm z vás, kterým se české zdravotnictví nelíbí - nedostatek soukromí, atd. - podívejte se na své výplatní pásky, kolik odvádíte do zdravotnictví a zamyslete se, kolik z něj čerpáte. Ten systém nemůže podle mého názoru vydržet. A je to škoda, protože modernizaci vybavení by nemocnice potřebovaly zoufale: ať už je to vybavení pokojů plentami pro větší soukromí či přístroje.

A co se mediků týká - pokud Vám vadí, že se připravují na své budoucí povolání, tak jděte mimo fakultní nemocnici. A taky se nad svým přístupem zamyslete, protože když pak stejný hlas volá, že mladý doktor nemá zkušenosti, zatímco odmítal přítomnost mediků, to je mi do pláče. Btw. já je měla několikrát - naposledy 4 mladé holky, chovaly se strašně moc slušně, s respektem a byly rády, že se mohly účastnit pro ně zajímavého zákroku.

Chudobka

já vím, že máš částečně pravdu, protože někdy se i já sama divím a překvapuje mě, jak se personál chová a divím se, že si to nechají líbit...ono je to taky záležitost oddělení, některé je těžké a sestry se snaží a nebo mají "nárok" někdy se zlobit, chápu je...a pak jsou takvý, že mají relativně klidné oddění a v pohodě práci, oproti jiným a vys...a vys.... a podle mě gynekologie a s tím i porodnictví, nepatří k nejtežším....je tu gerontologie a onkoligie, ARO a JIP, to jsou podle mě těžká oddělení...

Já jsem byla v nemocnici za svůj krátký život 7x, většinou týden a můžu říct, že ani jednou jsem nezažila nějaké velké zásahy do soukromí. Je fakt, že jsem byla na operaci s uchem, kolenem, žlučníkem a jinými méně choulostivými věcmi, ale i tak. Většinou nás bylo na pokoji 2-3, což není tak moc. Párkrát mi bylo taky tak zle, že kdyby na mě koukalo třeba 10 doktorů, bylo by mi to jedno.
Vzhledem k tomu, že můj tatínek dělá na záchrance a vypráví mi občas, čeho jsou pacienti schopní, tak si nemyslím, že vždy je nepříjemný a arogantní jen zdravotnický personál, jako psaly holky i v tématu Domácí porody. Zažila jsem kolem sebe spoustu nespolupracujících, pravidla porušujících pacientů, takže se jim vůbec nedivím. A dejme si ruku na srdce, kdo z nás je vždycky v práci na každého příjemný a výborně naladěný?

Miinka
Než jsem to napsala, napsala jsi něco podobného. Jsem ráda, že to někdo vidí podobně. Jinak v Motole mají na praxi fakt super vychované mediky A přednostové to tam drží dost zkrátka. Zažila jsem tam, že při čekání na vyšetření na chodbě šel náhodou okolo přednosta oddělení (podle visačky na plášti). Protože jsem tam stála sama, zastavil se a velmi slušně se mne zeptal, zda něco potřebuji a na co čekám. Když zjistil, že na vyšetření, začal hned shánět sestry na přípravu sálku a rozpohyboval to tam. Prostě šéf jak má být, i super přístup k pacientovi.

já jsem byla v nemocnici 2x, jednou rodit a jednou s malou, když měla gastroetritidu. Porod jsem měla super, poporodní péče byla přesně jak říká autorka, vystrkování pipky na mudra na pokoji při vizitě apod. Ale byli u toho příjemní, mně to fakt nevadilo. Podruhé s dcerou už jsem na to koukala jinak, ale taky se to dalo, jen mě naštvalo, když mi ošetřovatelka ukradla peněženku. Všeobecně s tím,jaký jsou podstavy v nemocnicích se holt moc dělat nedá. Já se snažím být takový pacient, aby se mnou bylo co nejméně problémů, tak by se měl chovat asi každý

Yasminka

ono tohle právě moc lidí nevidí...

http://plzensky.denik.cz/nazory_region/vychova-ci- nevychova-zdravotnich-sester20090608.html

http://plzensky.denik.cz/nazory_region/clanek-jsem -musela-cist-dvakrat20090610.html

Já jsem byla nasposledy v nemocnici na augmentaci a jelikož se jednalo o soukromou kliniku, nemůžu si absolutně na nic stěžovat. Ve státní nemocnici jsem byla před 10 lety kdy jsem rodila. Myslím si, že už tehdy to bylo v pořádku co se týká vybavení, přístupu sester i lékařů. Musím upřesnit že to bylo ve Zlínské porodnici. Na pokoji jsme byli dvě a při vizitě mě doktor prohlížel velmi decentně a jelikož vím, že je nutné kontrolovat tyto věci po porodu, ani by mě nenapadlo že by mi to snad mohlo vadit. U porodu jsem měla dvě mladé holky, asi studentky medicíny (ani nevím) a musím přiznat že bylo trohu nepříjemné když stály přímo proti porodnímu stolu a koukaly mi rovnou do rozkroku. Ale jinak vše ok. Měla jsem tu "čest" a loni jsem navštívila ambulanci na slovensku a to teprve byla hrůza. Byla to ordinace děckého lékaře. Chytl mě zánět močového měchýře a známý mě vzal k jejich rodinnému lékaři, proto ten děcký lékař... Moč jsem byla odebírat na záchodě, kde nesvítilo světlo, utržené splachovadlo a bez kliky u dvěří. Stejně nešly dovřít, takže mi je drahý musel držet. Ordinace zařízená plechovou kartotékou, žádný počítač, váha pamatovala ještě Žižku když viděl na obě oči a čekárna se skládala z několika lavic a šedivé stěny bez jediného obrázku. Ptala jsem se jestli je to normální a bylo mi řečeno, že ano. Když si vzpomenu na ordinaci, kam chodím se svou dcerou u nás, je to nebe a dudy. Můj názor je tedy ten, že si prostě někteří lidi neváží toho co tady mají.