Sobecký přítel

..

ono to směšný není , ale já nemám slov jste mě fakt pobavily

Reaguji na Anaela:
Vůbec se ti nedivím, že jsi naštvaná. Takový chování by vytočilo snad každýho!!

Anaela: no já to myslela stejně tak, taky mu dělám pořád jen já a on mě pusou jednou za rok pomalu já se teď tady tomu směju, ale taky mi to v reálu moc vtipné nepříjde vím, že je v sexu sobec, ale jakmile mu to nějak naznačím, tak se naštve a řekne, že už se mnou nebude teda nic mít. ... Nééé že by se zamyslel nad tím, že to je fakt pravda a že mi to může třeba chybět že ... Vím přesně, jak ti je ... já už mám tohle 3 roky!

Obě knihy mám přečtěné a hodně dalších, takže mohu říct, že jsem dobrá partnerka. Četla jsem i mužský šovinismus. Stále se snažím, aby vztah byl krásný. Taky mi to neustále říká, jak jsem báječná a tak a pak udělá tohle. Teď mi akorát napsal, že možná ani nikam nepůjde, že zůstane v práci. Já na to nic, nebudu psát, nebudu volat, ať si uvědomí, že tohle fakt podělal a mně nikdo na hlavu nebude sr...
Děkuji holky za podporu, jsem si právě myslela, jestli nedělám z komára velblouda, ale koukám, že ne. Hezky si počkám, až mu to docvakne a příjde se omluvit, ale veřte, že mu to jen tak neprojde.

promiň, ale toto je vtipné a naivní, nic ve zlém

Podle mne tedy děláš z komára velblouda

Jasně, je nepříjemné, že partner jde na pivo, namísto toho aby mazal domů ti masírovat záda (och, jaké to dilema pro muže ) a také by se mi nelíbilo, abych já zrušila schůzku kvůli němu a on si šel na pivo. Ale takto to dramatizovat?? No tak si s ním v klidu promluv, ale chystat se na jeho příchod jak na válečnou výpravu mi teda přijde mimo.

A tím, jak se chováš rozhodně neplatí toto:

Jen si kousni mně jde o to, aby se snažil i on, aby ten vztah byl krásný, né jen já.

Reaguji na Anaela:
Nemyslela jsem to zle
Ale podle toho jak jsi to napsala, jsem si tě představila, jak stojíš s pánvičkou ve dveřích a čekáš na něj
Já jen ve vztahu preferuji komunikaci před nějakými scénami a za ty roky co jsem poznala nějaké chlapy (ať už "svoje" nebo "cizí") mi to co píšeš o svém příteli nezní nějak hrozně. Já bych jen být tebou zkusila si s partnerem spíše promluvit, vysvětlit mu, co se ti nelíbí (v tom co udělal, v sexu) a nečekat, že ho to jednou trkne. Netrkne totiž, většinou. A nemusí to vůbec myslet zle.

Nevím no, jako by mě asi nejvíc z tohoto všeho naštvalo to, že se mi to ani neobtěžoval říct... Když sme se domluvili a ještě to řekne takovým pro mě ne moc dobrým způsobem..
Jako zase dělat ze sebe pipku, která když si to chlap rozmyslí, tak si to rozmyslel no nic se neděje.. no nevím...

Reaguji na Storm:
Naprosto souhlásím.. asi ani netrkne bohužel

Reaguji na Pepis:
Chápu jak to všechny myslíte, ale jen si myslím, že prvním krokem by měla být domluva, ne scény, ne hádky. Vysvětlit mu, polopaticky, že se těšila na společně strávený večer, na vínko/film/bla bla a že jí mrzí, že namísto toho jde na pivo. To ho trkne určitě spíš, než nějaké výčitky. A ještě ho to potěší, takže bude otevřenější tomu, co mu říká.
Kdyby se to opakovalo a on Anaelu opravdu ignoroval pravidelně, to je něco jiného.
Netrkne, přesně tak, proto je to opravdu mnohdy buď o tom, dělat v něčem partnerovi komrpomisy (což neznamená dělat ze sebe slepici) a nebo se do konce života dohadovat.

Na toto téma jsme už měli dva dlouhé rozhovory, pak se několik měsíců snažil a pak zase nic. Nechci neustále mu připomínat "hele, už to děláš zase", ale asi budu muset. Jsem hysterka jen sama v sobě, ale k partnerovi jsem vždy rozumná a sednem si a promluvíme si.
Nejsem hádavá, už vím, že problémy se dají vyřešit i jinak.
Mně jen tohle jeho chování opravdu zabolelo, že je sobeckej a nesnaží se.
Už mi někdy příjdou ty vztahy jako hra na kočku a myš. Proč my ženy se nemůžem chovat přirozeně, proč se snažíme pochopit naše chlapy, aby s náma byli spokojený a oni pak stejně jdou na pivo. Všude čtu jen, jak se má žena chovat, co má dělat a nemá, aby si udržela chlapa. Vám to nepříjde únavný? Mně ano.

Já nevím, no, já takové poučky všeobecně nerada - a ani ty slavné knížky. Já se snažím si přirozeně o všem povykládat, co mě trápí, co se mi naopak líbí. Někdy to pomůže, někdy ne. Ale tak zase si musím zhodnotit, nakolik je to vážné a pro vztah zásadní, co je prioritní.
Každý je individuální, já prostě potvora nejsem od přírody, tak mi přijde hloupé se měnit v potvoru dle knížky. Každý chlap je taky jiný, jeden potřebuje potvoru a druhý zase hodnou holku.

To chápu, pokud jste na toto téma už debaty měli.

Reaguji na Anaela:
Mluvíš mi z duše, jak u chování, tak sexu, tak prostě ve všem!! U nás se to začlo dít, když jsme spolu začali bydlet... A jsem fakt v ráži, naštvaná a smutná, protože dneska mě opět vyměnil za kamarády. Mě, která se ho zastává, která se o něj stará, která mu dělá svačiny, když si řekne, vždycky ho vyslechnu, udělám pro něj první poslední, naučila jsem se kouřit pomalu jak bohyně, protože to je snad to jediné, co se mu líbí a stejně je to p.rd platné! On mě pusou nedělá "je to nechutné" (a to nejsem žádná špindíra nebo zarostlá pra-žena)...a je spoustu dalších věcí, které nerespektuje a nedělá, i když ho o to prosím Díky, teď si mi se svojí diskuzí otevřela oči: JÁ MÁM DOMA SOBCE! Pořád jsem ho omlouvala, i před sebou, "je to přece jen chlap", ale teď vidím, že mi ty holky tady radily dobře. Musím s tím okamžitě začít něco dělat a pokud se ten vztah nebude dát zachránit, tak nezbývá, než ho ukončit.... A moc ti přeju, aby to u vás dopadlo dobře...

Reaguji na marbee:
Ahojky, taky to mám přesně, ale naprosto přesně tak. Přes týden je vždycky se mnou, ale jakmile se přiblíží víkend, tak pokaždé upaluje někam pryč s kamarády. Ptala jsem se ho, proč mě někdy nevezme s sebou, tak vždy odpoví, že jde na chlapské řeči, jenže já se pak vždycky dozvím, že nešel jen s chlapama, ale že tam nakonec byly i holky ... Pak musím přemýšlet, jestli se za mě snad stydí... Připadá mi to, že jakmile se nudí, jakmile nikdo nikam nejde, tak jsem mu dobrá, ale jakmile má možnost s někým být, tak neváhá ani minutu...
Se sexem je to to stejné, taky pořád jenom kouřím, snad při každém sexu. Jenže poslední dobou mě to spíše odrazuje. Kdysi jsem to dělala ráda, jenže teď je to už taková povinnost. Navíc vždycky ten pocit, že z toho stejně nakonec nebudu nic mít. Kolikrát mě naláká na sex a pak mu jen kouřím a do sexu ho musím nutit ... Nejradši by jen tak ležel, mě se ani nedotkl a sobecky si vychutnával každý můj dotyk. Tak jak jsi řekla, pomalu kouřím jako bohyně, ale z jeho strany nevidím sebemenší snahu. O vše si musím říct, o každý vzájemný dotyk, nějakou společnou předehru .... Jinak se předehry dostává jen jemu a když dojde na věc, tak už jsem spíše unuzená než nažhavená .. .

Reaguji na Flooower:
A to si říkám, jak jsem tolerantní a chlapy kolikrát obhajuji.
Ale v takovém vztahu bych být nedokázala a nechtěla.

ano přesně tak! Ten můj měl ve středu narozeniny...byli jsme na véče, všechno OK...včera se ani neozval a nedošel domů...sama jsem ho sháněla, byla jsem mrtvá strachy a on byl v klidu na pivku...dneska zase...jsem mu totálně ukradená, jak to tak vidím...sebou mě nevezme, já sice nemám ráda cizí lidi, ale na druhou stranu bych je ráda poznala...když to naznačím, tak řekne, že bych se nudila...furt dookola...
Jinak, že by byla předehra? Když už to říkám, tak to napíšu na plnou pusu: Můj přítel sex nepotřebuje, nebaví ho... já se snažím, ale nic nezabírá...tak jsem ho nechala být...to se na něj dostavila š***cí nálada...ale předehra? No to nezná, prostě ho tam narve a ještě mi řekne:"ty jsi suchá?" No ne asi, to mám být snad vzrušená z toho, že jsem pro něj jak nafukovací panna?
A mimochodem, zrovna včera jsem se přistihla, že myslím na mojeho kamaráda, je tak milý, rozumíme si, je pozorný a přitom tak zvláštní, jde se mnou na koktejl a nenadává u toho, že je to drahé pití k ničemu...a já jsem si najednou představila, jaké by to bylo, kdyby mě zas někdo pomiloval z lásky a touhy, ne z povinnosti a snahy si "ulevit"..