Sobecký přítel

Reaguji na Sisina87:
Po přečtení této diskuze se musím i já zapojit. Naprosto tě chápu. Tohle jsem zažívala od té doby, co jsme spolu začali s přítelem bydlet, postupem času jsem začala zjišťovat, jaký doopravdy je. Je mu 30 (mě 21), z práce se vrací většinou pozdě večer a já se na něj celý den těším, připravím mu doma nějakou dobrotu a myslím si, jak tu chvilku volna strávíme společně. Jenomže cestou mi volá, že s klukama z práce zajde na "jedno rychlý". Nikdy jsem z toho nebyla nadšená, už jen proto, že jsem ho celý den neviděla a on místo aby se na mě těšil, tak radši zašel na pivko s klukama, s kterýma dělal celý den. A samozřejmě většinou nezůstalo jen u jednoho pivka, vždycky mi sliboval, jak např. do hodinky přijde. Jenomže to se v hospodě rozjede poker a přítel je vášnivý hráč a to si přece nesmí nechat ujít. Takže já jsem seděla doma a čekala, návraty byly různý, někdy fakt přišel, jak slíbil, ale většinou ulítl a přišel třeba k ránu. Když jsem mu to párkrát vyčetla, tak na mě spustil, že má samý starosti z práce, že má z toho jen nervy a že se potřebuje uklidnit, samosebou že v hospodě u pivka. Kdyby na pivko do hospody chodil jen jednou za čas, tak se tím tak nezabývám. Jenomže poslední dobou návštěva hospody byla tak 3x - 4x do týdně...a to už na mě bylo moc. A bylo toho víc, když byl doma, tak většinou hrál na PC poker, skoro si mě ani nevšiml...a náš vztah byl fakt o ničem. A jak tu některé píšete, že byste s takovým člověkem ihned skončily...tak ne každý se k tomu odhodlá. Já jsem dřív taky radila kámošce, aby se na toho svýho vykašlala, ale teď když jsem byla v té situaci sama, tak to nešlo jen tak zahodit náš skoro dvouletý vztah.... Jinak když to tak shrnu, tak přítelovy priority podle mého názoru jsou: 1. práce, práce, práce 2. hospoda, poker, bedny 3. kámoši a pak jsem někde byla až já. Taky musím říct, že jsem párkrát byla tak naštvaná a bezradná, že jsem mu nechala klíč ve dveřích a on potom k ránu bouchal a omlouval se, ale já ho nepustila. A další den přinesl kytku nebo mě pozval na večeři a hrozně se mi omlouval a že se polepší a že by mě nechtěl ztratit a takové ty kecy. Jenomže žehlil si to max. týden a potom to udělal zase...bylo to jak začarovaný kruh...ale v sobotu se opět opil a řekl mi sám, že to nemá cenu, že mě nechce trápit (musím říct, že jsem za tu celou dobu, co to snáším z toho psychicky dost vydeptaná) a že on se prostě hospody nevzdá a bude ulítávat dál a že mi to říká jen proto, že je opilej, že za střízliva by se k tomu nikdy nedokopal. Tak jsem mu jen řekla, že to vidím stejně, ale jaksi jsem neměla odvahu to s ním ukončit a že si zítra sbalím věci a půjdu. On se samozřejmě začal oblékat a že se jde uklidnit do hospody a pak spát k rodičům....to byl už fakt vrchol. Včera jsem si teda sbalila všechny věci a jsem zpátky u rodičů, on se mi zatím neozval....asi netušil, že to myslím vážně a opravdu se odstěhuju. Včera jsem mluvila s kámoškou (její přítel se kamarádí s tým mým) a ona říkala, že je z toho přítel dost špatnej a že nečekal, že se hned odstěhuju, že si myslel, že si o tom promluvíme....ale ono už není o čem. Je to jeho rozhodnutí a na druhou stranu jsem zase ráda, že jsme šli od sebe, protože takový vztah by neměl budoucnost, bylo by to pořád jen samé trápení a plno nervů. Toť má zkušenost....ale samozřejmě neznamená to, že když vám vaši miláčkové slibují, že se polepší, že tomu tak nebude....když člověku na něčem/někom hodně záleží, tak si myslím, že pro to určitý věci může obětovat...ale to je jen čistě na něm!

Teď bude sobecký to, co na píšu, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama
Samozřejmě to nemyslím nijak zle, jen jsem ráda, že to taky někdo chápe a nemusí si "jenom představovat vžít se do mé kůže".
Já jsem to ještě pořád neukončila, jen skřípu zubama.
Přítel sice v hospodě už dlouho nebyl, takže na to si určitě stěžovat nemůžu. Teď už se věnuje pouze a jen PC. Večer, když přijde z práce, pustí PC a vypíná až když jde spát, to je většinou tak hodinu po mě.
Minulý víkend byl doma a byl "nemocný" - v uvozovkách proto, že je to chlap Já byla doma samozřejmě taky a musela se koukat nejen celou sobotu, ale i celou neděli na to, jak si hraje "na vojáčky". Nehledě na to, že jak už jsem psala, počítač máme napojený na TV, takže se nemůžu ani podívat na žádný film.
Chápu sice, že je celý týden v práci od nevidím do nevidím a chce se doma odrelaxovat, ale TO JÁ TAKY!! Já přijdu z práce a nemůžu si jen tak v klidu sednout a odpočívat....

Reaguji na Sisina87:
Nedivím se, že tě to štve, můj přítel má teď nový PC a jediné, co dělá je, že hraje hry jak nějaký deme.ntní bl.beček, jinak to říct nejde prostě. chápu, že je to nové, neokoukané s lepší grafikou, ale jak ho u toho vidím, tak bych mu jednu takovou liskla, že by se nestačil divit...

Aspoň, že jsem ho donutila, aby dneska spravil lampičku, takže počítač poběží tak o půl hodiny míň než normálně...

Reaguji na marbee:
Kdyby byl nový, tak to ještě zkousnu, ale tenhle nový fakt není
U nás běží celý večer stahování her, takže to je pořád něco. Vydrží u toho nonstop třeba 15 hodin, takže mi věř, že bych mu taky nejradši nafackovala

Je mu skoro 30 let a pořád se chová jak malý dítě, neuvěřitelný....

Jo a když jsem mu řekla, že tohle už fakt není normální, že jen paří a jinak doma nehne ani prstem a že dost silně pochybuju, že by mu to jiná ženská zkousla, tak mi na to odsekl: "a to ses taky dočetla na těch tvejch trapnejch diskuzích?!?!?! Ostatní ženský jsou rády, že je s nima chlap doma..."

Reaguji na Sisina87:
Já už na tohle vůbec nereaguju, ať si je tam třeba do aleluja. Aspoň mi spravil ten lustr a zase vidím...Mě jen štve, že se chová, že PC je třetí člen rodiny. Ven nejdeme, protože je tam moc sněhu a on nemá zimní boty (nikdy je nechtěl, přísahá na tenisky). On je jinak hodný a v něčem se už hodně zlepšil, ale toho pc se nevzdá asi nikdy ( mám pocit, že když byl v pubertě, tak mu hraní na počítači kompenzovalo to, že máma se o něj vůbec nezajímala a na vesnici nebylo moc lidí v jeho věku, takže ono je to pak těžký )

S takovým sobeckým děckem nemá cenu ztrácet čas. On už jiný nebude, a abys ty poskakovala okolo něj a dětí zatím co on bude hrát na PC nebo pít pivo.... Na tohle je život moc krátký.

cituji: Aspoň, že jsem ho donutila, aby dneska spravil lampičku, takže počítač poběží tak o půl hodiny míň než normálně...

.

Tak to možná jo, ale stejně ho to neomlouvá. To mě ten můj řekl, že neměl počítač od malička jako většina jeho vrstevníku, že si ho pořídil AŽ ve 22 letech a že se ho pořád nemůže nabažit. Chudáček malej za skoro 8 let si ten PC vůbec neužil...

Reaguji na dasenka11: Reaguji na Blanche:
Holky na tom sice něco bude, jenže si nedokážu představit, že bych teď na všechno zůstala sama...Já vím, že takovejch případů jsou na světe miliony a vždycky se s tím člověk musí srovnat, ale je to o té vůli, která mi bohužel chybí. A na druhou starnu ho mám i přesto všechno ráda, má určitě i dobré vlastnosti

Samozřejmě ho ale nechci obhajovat...Jen prostě nechápu, jak člověk může fungovat pouze na základě " příkazů".
Příklad: Můžeš alespoň utřít to nádobí, když už jsem ho umyla sama, i když jsi sliboval, že to uděláš a já teď ještě musím vyčistit kocourovi záchod?
"Kdybys mi to řekla, tak to udělám. Nemůžu přece vědět, co všechno je potřeba udělat, když mi to neřekneš."
On to totiž NEVIDÍ, že je tam hromada špinavého nádobí, že musím naložit pračku, mezitím poskládat suché prádlo ze sušičky a nakrmit kocoura, jeho totiž nenapadne pomoct mi automaticky, já ho o to musím požádat a POUKÁZAT na to, že je tam práce....

ale to jsou chlapi a bylo to tu dostatečně popisováno

oni jsou od malička zvyklí, že se o ně někdo (zpravidla maminka) stará
oni nechápou kolikrát to, že se nádobí samo neumyje, lednice sama nenaplní, prádlo samo nevypere
oni jsou od malička zvyklí na ten plný servis a spoustu věcí berou jako samozřejmost

proto se na ně musí mluvit jako na malé dítě - přines, dones, udělej

a hlavně být vytrvalá, překračovat hromádky, když chci kafe, umýt si jeden hrneček - než to ten pán tvorstva udělá

protože, pokud ustoupíš jednou - on si řekne, nemůže se na to dívat, ona to udělá, proč bych se namáhal - a jsi tam, kde jsi byla, jen s tím rozdílem, že on ví, že ten chaos nevydržíš a když on to neuklidí on, uděláš to za něj

sice budeš nadávat, ale on si řekne, no, tak se vykecá, bude čisto a bude klid

dnes, 15:58:20 - Připojeno během spojování:
Přítel - sobec?

Jsem s přítelem 8 měsíců, poslední dobou se velmi málo vídáme. V týdnu je pryč a nám zbývají jen víkendy. Dnes jsme měli být spolu, kvůli tomu jsem zrušila i dlouho domluvenou přítelkyni, aby jsme po týdnu mohli být spolu. A on mi dnes po sms oznámil, že půjde na jednu akci. Vytočilo mě to pořádně. Protože on ví, že jsem zrušila svůj plán a těšila se na něj a on si klidně jde za kamarády. Teď opravdu nevím, jestli si mě váží. Příjde mi, že na náš vztah kašle, že je mu přednější jeho zábava a vůbec ho nezajímalo, co budu dělat večer já. Stalo se to teda poprvé, ale i třeba v milostném životě jsem více já ta akční a ta co ho více uspokojuje. Chci říci, že jsem docela potvora a nemám ráda, když si se mnou někdo hraje. A hned to taky řeknu. Taky jsem mu to dnes hezky napsala do sms, on ještě ani nenapsal. Chtěla bych znát vaše názory, možná jsem zbytečně se vytočila nebo mi dáte za pravdu? Děkuji

Ahojky, určitě to od něj nebylo hezké. Měla jsem jednou vztah na dálku a tohle se mi taky stávalo. Strašně jsem se těšila a on schůzku potom zrušil kvůli něčemu duchaplnému jako je např. fotbal. Ale pokud se to stalo poprvé, tak bych z toho nedělala žádné závěry. Zkus si najít na večer nějaký náhradní plán, taky se bav. A co se týče toho sexu, tak to já zažívám se současným přítelem taky. .. Vždy si jen lehne a čeká, co se bude dít Někdy už mě tím pěkně se.. . A nejvíc jeho hláška, že on se hýbe více při sexu, tak já si to musím odpracovat zase jinak No na zabití ... Odbývá mě, jak jen může

Naštěstí jsem si plán ihned našla, ale naštvalo mě i to, že jsem jen náhodou na to přišla, že večer se mnou ani neplánuje. Protože jsem mu psala, že večer chci namasírovat a on na to, že bude max. masírovat kelímek s pivem. Takže kdybych tohle nenapsala, tak to možná zjistím až večer, že se neuvidíme. Mně jde o to, že vztah je o domluvě, prostě řeknu tuten a tamten den budu s tebou, ale né, že já s tím počítám a on se ani neuráčí se mi omluvit, že má něco jiného.
V sexu jsem to myslela spíš tak, že častěji mu dělám potěšeníčko já než on mně, naučila jsem se ho fakt dobře uspokojovat, že je z toho hotový a on se ani nesnaží mě konečně udělat pusou. Jsem se nějak rozjela, ale jsem fakt naštvaná. A že ani na to nic nepíše, neřeší to. Ať se těší, budu hezky trucovat

No tak toto by mě teda max vytočilo! Naprosto chápu tvé naštvání!
Nevím, jestli chlapi mají hlavu v ..... nebo co.. Když sem s někým na něčem domluvená, tak snad aspoň mám trošku slušnosti a řeknu, že se to ruší, když už teda pominu všechny okolnosti! Píše se to tady často dokola, já si dneska na poště vyzvedla knížku "Proč muži milují potvory..." zatím sem to jen letmo prolistovala a musím říct, že sem se fakt doteď chovala jako moc hodná holka.. Bohužel to mám hodně i v povaze, ale budu dělat vše proto, aby s tím byl do určité míry konec!