Snažili jste se získat zpět expřítele

Reaguji na RubyCairo:
Napsala jsi to úplně přesně

takže u nás je to po v 10letech,pět dní už jen řvu a řvu,bolí to a bolet bude,pozadí nemá smysl rozepisovat chyby jsou vždy na obou stranách,ale má jinou,do včera jsem přemýšlela jestli bojovat,snažit se o něj, vrátit to zpátky,ale myslím,že to se podaří málokomu slepit to a to i tak,aby to fungovalo stejně jako dřív nebo líp...(už jsem kdysi cosi lepila - na nic)dneska od rána vím,že bojovat nebudu,a ted to napíšu trochu v afektu- sráče,kterej vyhodí 10let za jeden měsíc?zmetka který ví,že jdu na operaci a , že potřebuju oporu dává oporu jinde?že budu fin. v háji po operaci a do ní cpe prachy?to není charakter- to je prostě chlap,je pro mě ted už jen ,,použitý zboží,nemá smysl se ponižovat,přebolí to a bude jenom líp

)

Reaguji na cokyna: to je hrozný po 10 letech..taky to nechápu že dokážou tak rychle něco zahodit...já už jsem si řekla dneska taky že se snažit nebudu,nemá to cenu,přesně jak řikáš už by to stejně nebylo jako dřív,jen bych si vzpomněla že mě s ní podváděl,už se mi zvedá kufr..takže určitě si najdeme lepšího chce to čas..vybrečet se,vyřvat se,zanadávat si..ikdyž ale ještě nějaký čas ty myšlenky k němu zabíhat budo,ale to přejde..

Ahojky, psaly jsme už jednou do stejné diskuze . Chápu naprosto, jak ti je. Byla jsem s přítelem jen dva měsíce, ale i za ty jsem si myslela, že je to chlap, se kterým budu dlouho. Všechno probíhalo v pohodě. Řekl mi, jak mě miluje a den potom na oslavě bum bác....jedna slečna, jedna noc a druhý den vztah na FB . Prošla jsem si emocema typu - jak mi to mohl udělat, jsem naštvaná, ublížená, nenávidím ho, chci ho zpátky. Ale po tom, co se se mnou rozešel šíleným způsobem, dozvídám se o něm po známých různé hnusné věci o kterých mi lhal, dělá mi naschvály, nemám pro takového člověka místo ve svém životě. Tvářila jsem se, jak jsem nad věcí a věř, že to je šíleně těžké. Doma si pobrečela, ale venku byla prostě v pohodě. Šla jsem ven s kamarády, užívám si života a občas si na to vzpomenu. Nejčastěji pokud jsem sama doma a mám chvíli o tom přemýšlet a pak taky klasika u zamil.písničky nebo tak. Ikdyž naší zam.písničku prý teď miluje ta jeho slečna , tak u té mám spíš chuť vraždit. Nepsala jsem a byla jsem v pohodě. No a co mě čekalo ? Vzkaz . Prý si chce promluvit a vysvětlit mi to. Nevím na co, když je ve vztahu na FB a je očividné, proč to skončilo. Nevím, jestli je to známka přilézání zpět, spíš věřím, že jsou zaláskovaní a budou se šíleně snažit, aby jim to co nejdéle vydrželo, takže si na mě ani nevzpomene. Ale ať, přišel o jednu z nejlepších přítelkyň na světě o inteligentní a pěknou holku. Teď má blbku, kur..., bez prsou, s pr..jak valník. Ale asi je to ta láska. Každopádně, i kdyby dolejzal, nemá šanci, natož abych dolejzala já .

Můj přítel mi po několika měsících vztahu navrhl pauzu, protože přesně nevěděl, co chce (téma není tak úplně důležité). Vídali jsem se každý den, tak jsme se domluvili, že na týden odjedu k rodičům, on že si to zatím promyslí a po týdnu se sejdem a popovídáme si...odjela jsem k rodičům a už druhý den se mi stýskalo, psala jsem mu, že ho nechci ztratit, že ho miluju, že se mi po něm stýská...odepsal vždy jen nějakou strohou sms bez citů, když jsem mu volala, odpověděl jen na neutrální otázky (typu co dělal, jak se měl v práci,...)...já týden nejedla, bylo mi špatně...po týdnu jsem mu psala, kdy se teda uvidíme a promluvíme si...on odepsal, že si se mnou už popovídat nepotřebuje, že se rozhodl, že chce být sám. Řekla jsem si ok, teď už to řekl "na plná ústa" a dál se nemá cenu snažit...nechce mě, já to nějak zvládnu...pár dnů jsem proplakala, ale pak jsem se začala soustředit na "svůj žvot", nenapsala jsem mu jedinou sms, nezavolala....po několika týdnech mi zavolal, jestli bysme se nemohli sejít. Ptal se, kdy mám čas. Řekla jsem mu, že teď dlouho mít čas nebudu...jedno datum ze mě vytáhl a i když on ten den neměl čas, na mě si ho udělal. Sešli jsme se, probrali to, popovídali si...a vylezlo z něj, že nevydržel, že jsem se mu přestala ozývat, že nechápe jak jsem to dokázala, ale že jeho to ubíjelo...stýskalo se mu....noo a tak jsme od té doby opět spolu...dala jsem mu poslední šanci

Takže za mě: opravdu se nijak nesnažit, nepsat, nevolat, nevyhledávat ho...

" Koho zajímáš, ten tě vyhledá...
Kdo tě chce vidět, najde si čas...
Komu na tobě záleží, ozve se ti sám...
Všechno ostatní jsou jen výmluvy a nestojí za to! "

Reaguji na Misuleee:
První tě nechce,pak tě chce...být na tvém místě,kopla bych ho do zadnice
Buď mě chce,nebo ne.Tohle bych mu netrpěla.

Byly v tom i věci, který já dokážu pochopit...nechci se moc rozepisovat, tudíž nepíšu uplně všechny okolnosti

Reaguji na Misuleee: Za této situace, kdyby se to odehrálo tak, jak říkáš, já bych mu šanci taky dala. Ale první a poslední.

Reaguji na Misuleee: Reaguji na katula:
Jste až moc tolerantní holky,ale každá jsme jiná
Nejde mi do hlavy,jak jsi ho mohla vzít zpět po tom,co se k tobě tak odmítavě choval.
Já už bych se s ním necítila dobře,ale ok,je to jen tvoje rozhodnutí

Záleží kvůli čemu se dva rozešli. Pokud v tom byla jiná, tak bych do toho 100% nešla. A už vůbec ne kdyby s ní byl.

Reaguji na katula:
Děkuji za podporu

Jiná v tom byla, ale tak trochu jinak...byla v tom jeho bývalá přítelkyně a jejich společné dítě...okolnosti psát nebudu (max. do SZ)...jak už jsem řekla, tuhle situaci jsem byla ochotna omluvit a odpustit...jinak taky druhé šance nedávám. I tato je ta poslední a on to ví

2 mishulkaa15
Naděje umírá poslední. Piš mu, volej mu, pros ho, slibuj hory doly a hlavně čekej. Neopovažuj se to všechno hodit za hlavu. To by byla škoda.

Jak radí většina - rozhodně se ho snažit úplně ignorovat, nepsat, nevolat, nestýkat se s ním...
Jeden ex se se mnou rozešel kvůli jiné, samozřejmě sem to několik dní pořádně obrečela, ale pak sem se začala dovídat různé věci od kamarádů, které mi předtím bohužel nikdo nechtěl říct a hned sem byla ráda, že to tak dopadlo, no uběhlo pár týdnů možná měsíců a on mi psal jestli se nechcu stavit, že by mi něco uvařil a že mu chybí s*x se mnou, tak sem ho samozřejmě poslala někam
A když sem se teďka nedávno, no je to skoro čtvrt roku rozešla zase já, tak se taky moc nesnažil, i když mě to celkem štvalo, možná bych ho vzala na milost, kdyby sme si ujasnili některé věci a náš vztah začli od jiného konce, asi 4 měsíce sme se úplně ignorovali když sme se třeba potkali na akci, oslavě apod., ale teď už se bavíme docela normálně a k tomu všemu přispělo to, že sme se fakt ignorovali, kdyby to tak nebylo tak bysme se sobě navzájem akorát zhnusili...

Reaguji na morgen: Reaguji na morgen: No já jsem na to teď úplně stejně, rozešel se mnou, ale nechce mě vyhodit ze života, protože mě má rád jako osobu a znamená pro něj hodně, jenže já to nedokážu, protože k němu cítím víc..on říká, že to, že nám nevyšel vztah neznamená, že nemůžeme být kamarádi, ale to já na tom nemám a musela jsem ten kontakt přerušit, ale ubíjí mě to..chce to čas, asi nic jiného nepomůže..

Myslíte, že může fungovat vztah, který se už jednou takhle rozboural? Podle mě jsme se rozešli kvůli hádkám kvůli úplným zbytečnostem, ale jsem oba cholerici a tak to bylo úplně zbytečně vyhrocený..