Slušné chování v divadle

Mě hlavně fascinuje, jak tam někteří lidé chodí oblečení. Jako do národního divadla v riflích nebo teniskách, kde to proboha jsme...

Pro mě mezi další tyhle vychytávky patří, když někdo někam strašlivě spěchá a prodírá se uličkou mezi lidma už těsně před koncem nebo během děkovačky.

V poslední době chodím jenom na abonentní představení, kam naštěstí chodí už vychovaní diváci - takže dokonce ani nemají rifle, ale něco slušnějšího . Ale dřív to bývalo docela strašný... riflový minisukně, hlasitý hovor uprostřed představení atp.

Já byla včera v Městském divadle v Brně a musím říct, že každý se tam choval slušně.. teda nezaznamenala jsem tam nic rušivého apod. Byla tam i nějaká škola - 14, 15 let, takže se sem tam rifle a zvláštní outfit našel, ale jinak mě to tam mile překvapilo

Je to tři týdny co jsme byli s přítelem v divadle...konkrétně na show Jana Krause...ale to stejně nemění nic na tom, že to bylo DIVADLO...je nám 23 a 24 let a přítel sám od sebe šel komplet v kvádru včetně vestičky, mamka jezdí pravidelně do Pardubického divadla a vždy jezdí načančaná, brácha jede občas s ní a vím, že jezdí třeba v džínách, košili a saku...ale to co jsme zažili my v Ponci? Trošku jsem očekávala povolnější etiketu oblékání, že už to asi není co to bývalo, ale příteli jsem nic nerozmlouvala, ačkoli jsem mu chtěla říct, že nemusí jít tak upjatě a striktně oblečen...ale ani nezaváhal, že by šel v džínách, nebo něčem podobném, automaticky se navlékal do kvádra...jenže po příchodu chudák zrudnul a prohlásil...jsem tu jak v*** jedinej v kvádru...tak jsem ho uklidňovala...přišel tam ještě JEDEN pán cca 35 let celý v kvádru, ostatní přišli ve svetrech, obyčejných tričkách,džínách to samé platilo o slečnách, ženách, paních...bavlněná trička atp...říkala jsem si, to se slušné oblečení bude nosit už jen svatby a pohřby? To je smutné, ptž když odbočím i u zk na VŠ je to tráda za trágou....mrzí mě tedy jen to oblečení, co se týče dalších iritujících poznatků jsem si nevšimla...to, že někdo usne v divadle...jako malá jsem to taky dělávala, když jsem chodila s babičkou, v dobách bílých svátečních košil s krajkou a velkým ozdobným límečkem a černých sukýnkách s lakovkama
..občas mě dostanou lidé, co si to užijí naplno a dostanou totální záchvat smíchu až přeruší samotné divadlo ( jako v našem případě ) ...vím, že to je jakási pocta a smích patří k divadlu...ale...nevím nevím...myslím, že ohlušující a nabírající smích na intenzitě, kdy si paní dává nohy křížem, aby se nepočůrala je trochu moc...jinak jsme si to divadlo užili, a ničím jsme si to nenechali zkazit ale na štěkající paní smíchy asi jen tak nezapomeneme

Nerozumím, jak si někteří lidé mohou vůbec dovolit vyjít do společnosti tak, jak chodí. Když se podívám okolo sebe, chybí mi upravenost, přirozená elegance, o vkusu nemluvě. Etiketa, co se oblečení týče, v naší společnosti zoufale chybí.
Souhlasím s příspěvkem earth88, historka ze Show Jana Krause mě pobavila - klasika
Jinak, protože jsem vášnivý kinomaniak a do bigrafu chodím průměrně dvakrát do týdne, o bezohledném a nevychovaném publiku bych mohla vyprávět. Jedna paní při filmu dokonce hlasitě telefonovala...

Jo, to mě taky štve. Navíc když je zrovna rozhrnutá opona a herci se děkují - jako by nemohli tu chvilku počkat. Ono asi není moc příjemné se při děkovačce po náročném vystoupení (já byla naposled třeba na Králu learovi v ABC a to je strhující) místo pohledu do rozzářených tváří dívat na lidi spěchající do šatny....

Já chodila dlouho s Klubem mladého diváka a to byla fakt krize - přesně to, co popisuješ. Naposled jsem byla od něj právě na Learovi a obléct si do první řady džíny a tenisky je dle mého buranství......BTW v druhé řadě seděla holka oblečená s prominutím jak prostitutka - krátké černé kraťásky s průhlednými silonkami, černý vršek na ramínka s pořádným výstřihem a to vše na poměrně robustnější postavě. Když jsem jí tam viděla sedět, tak vypadala, jako by spodek vůbec neměla - tak byly kraťásky krátké......
Brácha (se kterým jsem tam byla) je naštěstí od mamky naučený, takže má rozdělené oblékání dle divadel - do těch velkých a "honosných" (národní, stavovské, na vinohradech) chodí v kompletním obleku (tedy bez vesty Tu nemá ), na menší scény (třeba to ABC) chodí v černých kalhotech od obleku a košili (má jich zásobu s krátkým i dlouhým rukávem...). No a na klubová představení si klidně džíny vezme, ale černé a s košilí..........

To tedy jo, ale tam je to trága i ze strany zkoušejících (alespoň u nás...)

To už jsem taky zažila - síla.......

to je všecko tím, že přece si každý může dělat a nosit co chce, ne?

všechno by mělo mít svá pravidla, protože svět bez pravidel se vždycky zhroutí. nejen oděv a chování v divadle.
lidi se nechovají slušně nikde, v tramvajích dokonce nikdo neví, že nejprve se vystupuje a až pak nastupuje. když už lidi neznají ani taková naprosto zásadní pravidla, co od nich chcete čekat jinde. křupan zůstane křupanem i v divadle.

Postavila bych někoho před vchod a zakázala lidem v riflích apod. vstup !
Strašně mi to vadí, je to neslušné !

Reaguji na Midlinkaaa:
to ale nikdo neudělá, protože za a) máme přece tu demokracii a určitě by to byla nějaká diskriminace, a za b) by divadlo přicházelo o finance...
(tutéž věc by ale nebylo od věci provést i různě jinde, např. dnes šly přede mnou do školy dvě krasavice v takové mini, že jim koukaly zadky i vestoje, natož v předklonu - jak můžou takové nány vůbec překročit školní práh?)

Reaguji na imoen: Je to tak no ... člověk by měl sám uvážit co si kam obléct.
Už jen ta ostuda by mi to nedovolila! Když se v divadle najde člověk v riflích a ostatní na něho koukají přes prsty a šuškají si ... už jen kvůli toho.

U nás v Anglii to dělají a funguje to. Nejenom divadla, ale taky kluby, o školách nemluvě. Tam prostě rifle neexistujou a nikdo si nestěžuje.

Nechápala, jsem, když jsem šla s kamarádkou poprvé na diskotéku, měla denimový korzet a v kabelce pro jistotu topík na převlečení, kdyby ji tam nepustili. Oni by si lidi zvykli oblíkat se slušně, kdyby je párkrát někam nepustili.

Mě se teda jednu stalo, že jsem do divadla šla v naprosto nevhodném oblečení, protože jsem lístky sehnala asi půl hodiny před začátkem úplnou náhodou a prostě nebylo na výběr. Buď jsem mohla odmítnout nebo jít v riflích, teniskách a i v celkem nevhodném tričku, tak jsem to riskla. Sice jsem nebyla jediná podobně oblečená, ale i přesto jsem z toho byla celá nervózní a měla jsem pocit, že každý ze mě musí být znechucený. Snažila jsem se, co nejmíň chodit lidem na oči a nemohla jsem se dočkat, až se zhasne. Nechápu, jak někdo může takhle jít do divadla úplně samozřejmě, pro mě to bylo celkem stresující.

jo jo, svatá pravda...ale co kdyby jim ta tramvaj náhodou ujela, to by byla tragédie největší