Šišlání dospělých na dospělé

Mno jestli tak někdo mluví pořád a myslí to vážně, tak je to hodně smutné..

He he, mně tohle infantilní vyjadřování připadalo minimálně ujetý, ovšem od doby, co mám dítě, na tom nejsem o moc lépe - včera jsem se nachytala, jak říkám " nepůjdem na PAPÁNÍČKO do restaurace?"

pehot
To je asi jen dočasný úlet. Já znám ale bezdětné dospělé ženy, co papají šunčičku a pijí šampíčko.

A jaký na to mám názor? Nelíbí se mi to - ale na druhou stranu jsou na světě mnohem horší věci, vedle kterých mi toto přijde bezvýznamné..

Pehot: "do restauracinky", přece!
S děckem je to v pořádku, ony tak mluví ženy v práci mezi sebou - a slova,, co jsem vypsala, jsem nasbírala tady .

já se s tím setkala i u jednoho muže

já ti nevím, jestli to bude ono....ale když tak nad tím přemýšlím, tak mě nenapadá příčina, proč to tak říkají...ale můžeš se jich zkusit zeptat Každopádně mě to přijde taky trapné

já dneska narazila na TĚŠINKÁM SE - a musím říct, že mě to celkem zarazilo.

jataky: no jasně, společenská nebezpečnost asi minimální, ale když potkám načesanou "dámu" ověšenou štrasem, v jehlových podpatcích a s drahou kabelkou a ona zcela vážně pronese, že jdou "s manžílkem na obídek" tak mi přijde, jakoby tu všechnu snahu o dokonalou image v tu chvíli odhodila do kanálu. Jako když spadne maska a zůstane tam stát holá prostota.
Myslím, že kultivované vyjadřovaní patří k osobnosti ženy stejně jako to, jak se dokáže vkusně upravit. Možná i více. Jsou ženy, které IQ moc nepobraly, ale vypadají dobře a mluví kultivovaně a nikdo to vlastně nepozná (třeba některé naše političky). A narozdíl od kabelek a hader se toto dá získat "zadarmo".

Šišlání všeobecně je fakt divné. Na děti jsem samozřejmě mluvila i se zdrobnělinami, ale v rámci jistých mezí, jako papej, dám Ti pusinku, jsi můj myšáček a podobně. Ale papinkat, kakinkat a obídkovat, tak to fakt neee

tak já se přiznám, občas s přítelem tak mluvíme mezi sebou nebo si vymýšlíme vlastní výrazy a tak...ale mezi lidmi či ostatními tak nemluvíme..
máme malého psíka, tak děláme skopičiny s ním

nevím, to už bych si přišla divně..neřeknu obídek, sem tam..ale ostatní? hrůza....

Pehot: no však tady ta diskuse taky byla chvilku zamknutá.

Sama bych nikoho dobrovolně neoslovila ani v diskuzi třeba kočí, zlatíííí, babenko apod. (Nemyslím nikoho konkrétního, to jen, co mi tak utkvělo odkudsi). Přijde mi to trapné.
Ale co, tak maximálně povytáhnu obočí nebo se uchechtnu. Myslím si svoje, stejně jako si může kdokoli myslet svoje o mně, o mých zlozvycích (či stylu ) nebo o mé omezenosti, když se můžu zabývat takovou hloupostí

slyšela jsem pár maminek co takhle v období, kdy měly malý děti mluvily normálně, kamoška říkala, že po mateřské a během jí jít nakupovat bylo občas náročný Hlavně kvůli mluvě, aby tam nemluvila zdrobněle. Během tohoto období je to asi v pořádku, ale jestli tak mluví ženy i bez dětí mezi sebou na kafi, v posilce, v práci atd...tak je to děsný

"Suprátkový kočendy(kočandy), těšinkám se na fotečky vašich manžílků v růžovoučkých tričenkách." I na takové výrazy se dá narazit u dospělých jedinců. A mnoho jiných příšerností, vydalo by to minimálně na slovník, dle mého názoru bestseller

No já svého času znala padesátiletou ženu, která takhle šišlala na svého téměř třicetiletého syna. Zdůrazňuji že nešlo jen o používání zdrobnělin, ona na něj opravdu šišlala!! (I ostatní její potomci už byli v té době dospělí, vnoučata neměla.)
Až do přečtení této diskuse jsem si myslela, že jsem jediná, komu to nepřipadá normální Díky za to!