Setkání s člověkem, kterého znám jen z dopisování

To je kráásné!

Reaguji na Endryška:
..určitě dej vědět, jak vše dopadlo,budu držet pěsti!

Moc bych mu nevěřila, na rande bych šla ze zvědavosti. Jenom bych to udělala tak, jak radila Scoooby.

No jo, člověk si stoprocentně jistý nemůže být nikdy ničím, ale nebála bych se toho, věk neodpovídá a žijeme teď v ČR. Což samozřejmě neznamená, že nemůže předstírat, že do té Prahy přilétá z UK, že.

Reaguji na Endryška:
Jinak já si myslím, že pokud z toho člověka máš sama dobrý pocit a není nic, co by se Ti nějak nepozdávalo a čím by Ti byl podezřelý, tak do toho jdi. Třeba sympatie nepřeskočí a budeš zklamaná, že to není co jsi čekala, ale v takovém případě bys aspoň nemusela litovat, že jsi to nezkusila. Já si tenkrát taky nebyla jistá, teda ne že bych se nějak bála, že by se mi mohlo něco stát nebo tak něco, ale byla jsem nervózní, že se mi ve skutečnosti nebude líbit/nebudu se líbit já jemu a nebudeme si rozumět (a jak jsem se pak od něj dozvěděla, byl na tom úplně stejně), ale nedalo mi to prostě, přitažlivost byla příliš silná.

No a třeba sympatie a jiskra přeskočí i v reálu a budeš šťastná, že jsi do toho šla. Já bych se ale na Tvém místě zamyslela spíš nad tím, jak bys řešila případně to, kdyby se z toho měl vyvinout nějaký vážnější vztah. Píšeš, že máš děti, tak si nemyslím, že bys s nimi chtěla odjet do Anglie - a on by případně byl ochoten přemístit se sem? Já si s tím tenkrát starosti nedělala, nechávala jsem tomu volný průběh a říkala si, že nějak to prostě dopadne, ale byli jsme oba o dost mladší a bez jakýchkoli závazků.... Ale to už je asi na jiné téma, to si musíš zvážit sama. Každopádně držím palce.

já bych pouze na dobrý pocit přes psaní a skype,volání nedávala,někteří muži jsou vážně moc profikaný a můžeš být z něho unešená ,mít dobrý pocit,být si jistá jak je pravdomluvný atd.. Ale spíš se zaměř na to jaký na tebe udělá dojem až spolu budete,zkus to at nelitujš,nemáš co ztratit při nejhorším at ti někdo zavolá a vrátíš se domů Samozřejmě ,ikdyž udělá dobrý dojem bud radši opatrná Může to být ten pravý,ale nemusí .. A spíše bych se sním lépe poznávala živě,častěji,pokud se ti zalíbí ,než hned po hlavě začít budovat společné žití,jelikož jde i o děti ...Ale zkus a dej vědět jaké byli první dojmy

Reaguji na jana81: Přesně, moje slova. Já bych do toho určitě šla. Přeci jen pokud si už píšete, voláte, jste v kontaktu denně takovou dobu, tak jste se stačili celkem dobře poznat. Je to samozřejmě jiný než osobní schůzky, ale někdy i to udělá hodně. Byl by nesmysl to aspoň nezkusit, i kdyby to mělo být setkání třeba na hodinu. Vždycky se můžeš sebrat a odejít, když to bude špatné. A pokud si tak dlouho píšete, s angličtinou na tom určitě špatně nebudeš. Já jsem teď taky měla hrozný nervy, pže jsem se sešla s Američanem, kterej ale žije tady v Praze. Předtím jsme se moc neznali, ale jiskřilo to mezi námi (znali jsme se z práce). Byla jsem nervní hlavně z toho, že se mi za a) hrozně líbí a za b) jazyková bariéra, co a jak si budem povídat, když moje anglina žádná sláva a navíc on jemu jako amíkovi taky není převratně rozumět. Na nakonec jsme spolu strávili 3 hodiny, bylo to fajn, většinou teda mluvil on, já už si připadala trapně. Měla jsem z toho pak takovej divnej pocit a říkala jsem si, že to asi nebylo úplně ono a tim to asi končí. Ale druhej den napsal sms a dnes taky... tak se asi domluvíme na další setkání z čehož budu ale úplně stejně nervní jako z toho předchozího...
Můžu se zeptat, jak a kde jste se seznámili? Na FB?

Reaguji na Boubinda:
Boubindo, víš že já už vlastně ani nevím, jestli mě požádal o přátelství, myslím, že ano, že máme nějakého společného známého, se kterým měl nějaký kontrakt, ale přesně to už nevím.

Holky moc všem děkuji za názory, rady i povzbuzení. Asi do toho půjdu. Je to vážně spíše obava z něčeho neznámého, trochu i z jazykové bariéry, možná i z toho, že se do mě zbláznil na můj vkus až moc a rychle, pořád mi vyznává lásku, chce mě poznat osobně a mluví i o společném životě, o tom, že se přestěhuje sem do Čech, koupí tady u mě dům, že peníze nejsou problém, že těch má dost, že má obchody a akcie po celém světě a může pracovat odkudkoliv, je to prostě takové až moc neskustečné a rychlé.... Každopádně, až a jestli se sejdeme, dám vědět jak to dopadlo

Ja som do toho išla
S mojím súčasným priatelom sme sa spoznali práve na základe písania si, písali sme si rok , velmi sme si rozumeli ale čím dlhšie to písanie trvalo tým viac sme mali nervozitu z toho aké to môže byť v reále, či sa to celé nepokazí.
No a k dnešnému dnu môžem povedať že to bolo najlepšie rozhodnutie že sme nabrali tú odvahu a skúsili sa stretnúť, nakoľko sme sa do seba zamilovali a plánujeme svadbu

Reaguji na Endryška:

tak v tom případě , bych vůbec neváhala ... ber to jako výlet a dobrodružství

Nechci strašit, ale z vlastní zkušenosti vím, že většinou takoví slibovači nakonec stojí za p.rd. Ale třeba to není ten případ...,každopádně bych na tvém místě šla, za setkání nic nedáš a už ho nikdy nemusíš dál vidět, pokud by se ti nezdál. Kdybys nešla mohla bys toho pak litovat.