Sestra x let sama

Neodnesla si z dětství nějaké trauma? Musím do práce, pak juknu.

Jediná rada je vykašli se na sestru a řeš raději svůj život. Nemůžeš někoho nutit do něčeho co sám nechce viz tvoje snaha oblékat ji do ženštějšího oblečení. Jinak ty její silácké řeči jsou jen obrana proti tomu co doopravdy chce ale sama neví jak svých přání docílit. Ale jak na to musí přijít sama od sebe, tím že ji budeš do něčeho nutit docíliš akorát toho, že se zabejčí ještě víc.

Reaguji na Doodie_M:
sestru jsem donutila chodit alespoň jedenkrát týdně do posilovny občas jde dvakrát, ale za účelem popovídá si s kamarádkami (tak to vidí ona, prý je to levnější než kafe). Když jsem ji řekla, zda by neměly zvolit aerobní cvičení začala se do mě navážet, že ji to takhle vyhovuje i když efekt není vůbec vidět a že to bere jako společenskou událost . Víš, já bych s ní i ráda někam chodila, ale nesnáším lidi, co jim všechno dlouho trvá a ještě jako bonus nic nevydrží viz jak jsem psala o hladu a žízni (když jdu po dlouhé době s ní do města tak bolí ji nohy a nakonec ji ožralou táhnu domů). když sem ji nabídla běh tak to na mě koukala, jak na blázna. Máme šalinu od domu asi 100m a ona ani tam nedoběhne.

Reaguji na Gandalf:
no jako trauma mě napadá, že rodiče jsou rozvedení a otec na ni doteď kašle. Jiné mě nenapadá

nech ji žít, je to její věc. Mám tedu -51 let, v životě si nepamatuju, že by měla chlapa a co? A žije, je spokojená a má se dobře. Děti taky nemá. Nikdo ji do toho neremcáme a rozhodně neděláme věci za jejími zády,abychom ji někoho nabalili

hm, bingo - špatný vztah s otcem - negativně ovlivněné veškeré vztahy s muži...prostě se k nim chová dle modelu s otcem
Myslím, že tady by žádné fitko a podobné věci stejně nefungovaly. Ona má prostě problém, ale to je spíš na psychologa, k němuž samozřejmě nepůjde a možná si to ani neuvědomuje.

A ty to máš s otcem jinačí? A co jejímu chování říká maminka? A takhle se chová jak dlouho? Jinak tedy souhlasím, že s tím asi nic nenaděláš, pokud ona se sebou něco nezačne dělat, tak je to jen její věc.

no tak jasně, proto považuje všechny chlapy za......

nechte ji na pokoji, ona se jednoho dne probere sama, hlavně si nemyslete, že mít chlapa a děti je nějaký univerzální životní štěstí

Reaguji na Elienka:
já mám otce jiného. Sama s jejím otcem vycházím dobře, ale ona se s ním vídat nechce.

Reaguji na pulspuls:
jednu dobu chodívala na kineziologii, teď už nikam nechodí...myslím, že by ji to prospělo i když je to finančně docela náročné.

tam je prostě blok v hlavě směrem k mužům díky tomu otci....asi je z toho sama na dně, tak jí ještě nepřidávej...a blok neodstraní cvičení, vzdělávání a ani nákupy

Promiň,asi nebudu zrovna příjemná.Nechci aby to vyznělo nějak zle,to ne.Jen spíš nerozumím tomu,kde bereš tu drzost a takto vůbec myslet.Proč jí chceš měnit život a odsuzuješ to,jak žije,Třeba jí to nevadí.Proč by měla být divná?Třeba jí to tak vyhovuje a třeba je chudák zoufalá a nešťastná a tím,jak se jí do života asi i montuješ jí opravdu nepomůžeš,Každý si na vše musí přijít sám a pak se zařídít podle toho,co si opravdu přeje.
Ty se starej sama o sebe a jí nech žít,to podle mě bude to nejlepší.

Osobně jsem byla dlouho sama a měla jen románky,o vzah jsem nejdřív nestála a pak nemohla najít chlapa,který by za vztah stál,žila jsem naplno a život užívala tak,jak mě to bavilo a jak jsem chtěla.byla doba kdy jsem se cítilabáječně a pak zase úplně na dně...takhle to chodí a pokud do mě furt někdo hučel a říkal,že je divný jak žiju,tak mě jen lezl na nervy.V čem a v kom je chyba?Asi vždy na obou stranách,takže v ženě i v mužích,ale věř,že v dnešní době,není lehké najít opravdu fajn a zodpovědného chlapa,někdo má to štěstí že najde,někdo hledá dlouho nejen vztah,ale i sám sebe,tak to respektuj.

Osobně si myslím,že nápad se seznamkou je špatný,tohle by si měla rozhodnout sama.Pokud jí chceš opravdu pomoci,buď trpělivá a tolerantní,nehuč do ní a buď její vrba a ségra,která jí chápe(i když to třeba nebude lehké)Zklus s ní třeba trávit společně čas,výlet,kafe,kino atd...a ber ji mezi své známé,pokud to ona teda nebojkotuje.

asi si tak uniká od svého problému, je z toho třeba nešťastná a tak se ožere....

Reaguji na SOLU:
Děkuji každopádně za názor od někoho, kdo si tím sám prošel takže se nezlobím, že jsi to psala proti mě, jak jsem psala, chtěla jsem pochopit její situaci. A teď aspoň vím, že její stav nebudu komentovat .. musí si to nejspíš vyřešit sama a můžu ji jen přát ať se naskytne brzy někdo, kdo ji něčím okouzlí a bude ji dělat šťastnou.