S přítelem jsem téměř rok a stále se mi opakují problémy se záněty pochvy, který se mi projevují především pálením a řezavou bolestí při sexu. Obzvláště tehdy, když máme za sebou víkend, co jsme spolu od rána do večera, a tak na sex dojde víc než třikrát za den. Není měsíc, co bych si nekupovala vaginální čípky a jiné léky. U doktora jsem byla a říkal, že je to v dnešní době čím dál častější - chemie v jídle, kosmetice, životní styl - a to bych řekla, že jím zdravě. Chemie je už ale v podstatě všude...
Nedávno jsem však narazila na zajímavé pojetí a vysvětlení těchto intimních problémů. Prý by to mohlo vycházet z psychiky a z toho, že mi můj stávající sexuální partner nevyhovuje. Zamyslela jsem se, jestli tomu tak je. A musím říct, že jsem v sobě možná až příliš potlačila to, co v sexu potřebuju a zvykla jsem si na klasiku, kterou s přítelem provozujeme.
Dříve jsem těmito problémy netrpěla, žádného stálého přítele jsem nikdy neměla a sex jsem měla tak jednou za 14 dní až jednou za měsíc, takže posoudit jestli by to nebylo i s jiným stálým přítelem, je těžké. Ze začátku vztahu jsem partnerovi ukázala, co se mi líbí, řekla jsem mu, že chci, aby byl dominatní, svazoval mě, apod. Jenže skutek utekl a časem se ukázalo, že on na mě prostě nedokáže být hrubší. Já sice přišla na chuť i láskyplnému něžnému milování, ale čas od času bych prostě ráda nějaký úchylnosti
A tak teď náš seuxální život vypadá asi tak, že se milujeme klasicky. Jenže abych se vůbec udělala, musím zavřít oči a myslet na nějaký sprosťárny, který mi on sám nedopřeje. Není to zvláštní? Jak to máte vy? A pak si říkám, že právě ty záněty můžou pocházet i z toho, že jsem suchá, protože než mi ho tam přítel šoupne, většinou vlhká sama o sobě nejsem, a tak mě zvlhčuje slinami a lubrikantem. Ale co když to nestačí?
Myslíte si, že psychika může hrát roli v těchto problémech? Jak to máte v sexu vy? Uděláte se jen z té fyzické stimulace, nebo musíte být i psychicky naladěni?
Děkuju za každej komentář