Samota a nedůvěra

Ahoj holka,
máš tu zlaté kočky, čo ti dobre poradili. Ak sa nenahneváš, ja nebudem taká milá. Vidím asi v Tebe niečo zo seba.

No proste... píšeš, že nie si celkom šťastná, nudíš sa doma, lebo si sama, nemáš voči frajerovi dôveru. Už ani svojej intuícii neveríš. Tvoja intuícia je jediná vec, ktorá ti nastaví zrkadlo samej sebe, tak ako ti ho nikto iný nenastaví, ktorá ti povie presne, čo robiť. Neverím, že si taká šibnutá, ako píšeš, že už ani vlastnej intuícii nemôžeš dôverovať. Proste tomu neverím, skôr si myslím, že ti už tak bije na poplach, aby si ju konečne začala počúvať! Niekedy je to desne strašidelné, lebo zrazu zistíš, že aby si sa pohla v živote (a tým "pohnúť" nemyslím zostať tam ďalších 5 rokov, lebo z tvojich slov úplne srší, že chceš íst PREČ), potrebuješ byť fakt strašne egoistická a začať robiť veci pre seba. Nikto iný ti za túto situáciu nemôže, ty si sa dostala do toho sama. Nebudeš šťastná s NIKÝM aj keď sa natrieš medom a rozložíš na cukríky, keď nebudeš spokojná sama so sebou. Načo sedíš doma za internetom alebo upratuješ? Vykašli sa na upratovanie a choď do fitka, na zumbu, na vyšívanie, na klavír, rob pre charitu, whatever. Alebo sa zober a vráť sa za svojimi kamarátmi a za super životom do veľkomesta, ktorý ti tak chýba. Ty sa potrebuješ dať dokopy a nájsť samu seba. Až potom môže prísť láska, ktorá ťa doplní a nie zašliapne.

Tak.... som sa rozpísala. Možno som mimo, ale ja to tak vidím

Reaguji na Darinka:

Ahojky. Rozhodně děkuji za upřímnost. Určitě na tom kus pravdy je...musím bohužel konstatovat, že jsem asi zkrátka "líná" a "zpohodlnělá" vstat a začít ŽÍT. Otevřelo mi to oči a vím, že si za to sama můžu. Tudíž s touto částí mam rozhodně novou chut něco dělat!Ostatně už jsem začala
Bohužel tuším, že to je život, že člověk obětuje určité sny a naopak..zkátka ten život nějakym způsobem plyne. Jde i o to, že nepocházím z velkoměsta, ale chtěla jsem se tam vždy přestěhovat, protože jsem měla zkrátka pocit, že tam tak nějak patřím. (ve velkoměstě pracuji, takže v určitém slova smyslu v centru dění jsem). S přítelem se budeme muset spíš nějakým způsobem srovnat a časem dospět k určitým kompromisům, čemuž se naštěstí nebrání.
Ale jak píšeš, ted bych se měla sebrat, nebot mám asi období, které musím překročit. Ono dost možná, že život ve velkoměstě by nebyl v této chvíli o moc lepší, když mam problem vůbec něco dělat...začínam si myslet, že jsem prošla nějakou depresí či co Ale moc jste mi tu pomohli a at to dopadne jakkoliv, tak ráda bych, aby to vyplynulo z faktů a ne mých nevyzpytatelných nálad...