Rozhodování mezi dvěma muži

essprit
poslechla jsem hlas svých citů a nelitovala jsem toho

ano, taky se mi stalo....chvíli jsem váhala a pak jsem si vybrala jednoho....zřejmě to byl ten pravý, páč už jsme 4 roky manželé

Při nástupu na novou školu, kde je poměr holek a kluků asi 1:10, to nebyli jen dva, ale hned několik. Vybrala jsem si toho, ke kterému mě to táhlo nejvíc. Teď jsme spolu pátý rok, což svědčí o tom, že to byla správná volba.

Sama musíš vědět, který se ti líbí víc. A jestli to zatím nevíš, s rozhodováním ještě počkej, dokud je oba více nepoznáš.

Já poslechla své city - sice to nevyšlo dle mých představ ale stejně nelituju. Toho druhýho jsem nemilovala a být s někým z rozumu to je až ta poslední možnost až budu zoufalá.

shrnula jsem pro a proti u každého z nich a podle toho se rozhodla, nebo počkala a ono se to vždy nějak vyvrbylo samo

Já se vždycky rozhoduju podle rozumu. Těžko říct, jestli bohudík nebo bohužel.
Zpětně toho sice svým způsobem lituju, ale současně vím, že jsem udělala dobře.
Tak si vyber..

Popřemýšlej nad tím, co je pro tebe ve vztahu opravdu důležité, ale opravdu. A pak teprve hodnoť, co z toho který z nich má. Takto se ti to bude snáze řešit, než když budeš pořád vedle sebe stavět vlastnosti jednoho a druhého.
Nenech se např. zmást tím, že ti jeden přijde objektivně více pohlednější, nebo je lépe zajištěný, protože pěkný obličej se po čase stejně okouká a peníze ještě nikomu štěstí nepřinesly.

Já sama jsem takhle řešila dva muže-jeden pohledný, vzdělaný, zajištěný (co víc si přát...), ale zároveň člověk, co nemá moc volného času a druhý ne až tak inteligentní jako ten první, na první pohled ne až tak perspektivní, ale opravdový, upřímný, laskavý a velice hodný s velkým citem pro rodinu. A vybrala jsem si toho druhého
Protože pro mě prioritou, aby byl partner minující člověk, se kterým budeme tvořit opravdovou rodinu, který si bude hrát s dětmi a bude tu pro mě, když ho budu potřebovat.
Vím, že drahé večeře, luxusní byt, výlety do Chicaga a sofistikované debaty jsou rajskou hudbou, ale věděla jsem, že moje priority jsou jinde, proto tenhle musel jít...

aha to jsou dobré rady...Ja prave ani jednoho z nich neznam az natolik abych mohla soudit jake jsou vsechny jejich vlastnosti. Jenze jeden hoodne pohledny,vysoky,krasny telo,zajisteny,ale takovy co rad je doma,sem tam jde ven...ale je ke mne pozorny porad same pusinky a tuleni a tak..a celkem velky minus,ze jsem slysela ze je babar,ale vim,ze mu nejde jen o sex pac uz z drivejska vi..ale ted s nim nespim A ten druhy sympatak,je celkem maly oproti mne, ale vic zajisteny nez ten druhy, porad me zve na nejaky vecere,wellnes,kina,bowling,termaly apod... ale zas se k nicemu nema a to se vidame uz pres mesic...chova se ke mne jako kamarad...nevim jestli me treba radeji chce vic poznat pac je uz o dost starsi a radeji hleda jistotu...tezko rict...Bude to asik tezky rozhodovani..

Něco podobného teď zažívám taky s tím rozdílem, že jsme náš "vztah" začali tím, že jsme se opili a vyspali spolu na to mi napsal, že je po rozchodu a že k bývalé stále něco cítí, proto nechce nic nového začínat. Ale také za mě pořád něco platí, někam mě zve a já nevím, co si o tom myslet-jestli to znamená to, že ke mě chová nějakou náklonnost a do budoucna se z toho třeba něco vyvine, nebo se tak chová jen proto, že je zajištěný a bylo by mu hloupé nechat platit mě a ve skutečnosti jsem a budu jen kamarádka.

nejjednodušší je mít parelelní vztahy, což tady asi většina odsoudí jako nevěru, nicméně já sama si myslím, že rozhodovat se unáhleně nemá cenu, a že toho druhého poznáš tak za ty tři měsíce, nebo tehdy, když ti opadnou ty růžové brýle zamilovanosti
dokud s ním nebydlíš, neplánuješ rodinu, společný život, tak to neřeš, stýkej se s obouma dvouma, trouma, čtyřma, a ono to nějak dopadne - abys pak nelitovala zbrkého rozhodnutí (samo, že se to nedá dělat do nekonečna, ale myslím si, že až přidje ta doba, kdy si budeš jistá, že je to pan ON, tak tě to přestane bavit a budeš si vychutnávat ten pocit usazení)

nic, prostě je mu s tebou dobře, možná u něho budeš fungovat jako převaděčka ( psycho název někoho, kdo vstupujek někomu do vztahu po jeho ukončeném vztahu - takové to chození na dobu určitou), z kterého se může , lae taky nemusí vyvynou plnohodnotný vztah

osobně bych přemýšlela jako žena
- bere mě sebou - můžu si někam vyrazit v dobré společnosti - bo předpokládám, že je dobrý společník
- platí za mě - dobře se najím, napiju, užiju a nic mě to nestojí - šetřím si svoje
- má se mnou sex - když je dobrý, aspoň si užiju, mám ho pravidelně, líbí se mi s ním, a nemusím ho hledat jinde

taky si neumim vybrat....
zkoušela jsem se stýkat s oběma naráz ale jeden na to nějak přišel a řekl mi at si vyberu a já to prostě nedokážu..zvykla jsem si na to ze co mi neda jeden da mi druhy...co mám dělat?

Marrie tak to jsme na tom hodně podobně... U nás to teda akorát dopadlo tak,že jsme se po 2 měsících spolu dost opili a skončilo to sexem..Pak jsme se,ale pohádali (bylo to kvůli tomu,že mi řekl,že žádný vztah zatím nechce páč měl 7letou známost a že se na vztah necítí) a 14 dní jsme nebyli v kontaktu a pak se mi zas ozval,ikdyž popravdě jsem si myslela,že je mezi námi konec. Tak jsme se dál scházeli,ale naznačila jsem mu,že s kamarády nemám zájem mít sex...Pak jsme ale zas jednou byli spolu a trochu jsme popili,ale ne nějak moc a říkal mi,že je teď dost nespokojený v práci a že si to chce vyřešit a že v minulosti se nechal dost ovlivňovat svou ex přítelkyní a že teď už nechce být ten ovlivňovaný a chce si to vyřešit sám podle sebe,že to je na období tak do 3 měsíců a že by pak až měl zájem o nějaký vztah (to že by chtěl se mnou, ale neřekl)..ten večer to nakonec dopadlo tak,že jsem u něj zůstala až do rána a taky jsme se spolu vyspali....ale teď co bude dál nevím... vím,že bych s ním chtěla být,ale nechci ho do ničeho tlačit. chci aby na to přišel sám,že chce být se mnou..a taky nemám zájem se mu plést do jeho pracovního života a v tomto ho chápu,že se chce rozhodnout sám jak si to vyřeší...ale taky se bojím,že z jeho strany zůstanu pouze tou kamarádkou s příležitostným sexem (

Ano, stalo se mi to, hrála jsem to nějakou dobu na obě strany a rozhodla se ve finále špatně. A dobře mi tak. Nikdy se nerozhoduj rozumem.