Rozdíl mezi zamilovaností a fyzickou přitažlivostí

když jsi zamilovaná, tak jsi odvařená z pouhé přítomnosti. ách, on na mě mluví, óch, popíjíme spolu kafe atd. romantika, svíčečky kdesicosi. když jde o fyzickou přitažlivost, tak bys nejradši odhodila šatstvo v dál a vrhla se na něj. na co ti je, když je u tebe, ale oblečenej

a jak byste řekli, že je to u chlapů? jak tam poznat hranici toho, jestli se jim fyzicky líbíme, nebo je v tom něco víc? u sebe to poznám... ale aby se mi někdo opravdu fyzicky líbil a něco po něm chtěla, tak to do něj stejně musim bejt zamilovaná, tudíž to musí "schválit" i hlava, že je dobrej i jinak, než fyzickou konstitucí, atp.

Reaguji na vilaamalka:
No to je přesně ono.Mám podobný problém.Hlavu mi zamotal jeden kolega a sama nevvím jestli jsem zamilovaná nebo mě jen hodně přitahuje.
Ale podle toho,co píšeš ty...tak jsem zamilovaná.Pořád na něj musím myslet,když ho vidím v práci jsem šťastná,když spolu sedíme jen tak vedle sebe,jsem z něj úplně mimo a když mě jen tak z legrace zatahá za vlasy nebo se na mě usměje,taju jak sníh.
Ale vážně by mě zajímalo,jak to mají chlapi.
On to třeba bere jen jako flirtování se mnou,líbí se mu to,ale zas tak moc to asi neprožívá.
A ptát se ho,nemá smysl.Na takovéhle otázky mi odpovídá:Co se škádlívá,to se rádo mívá!
Ale jak tomu mám rozumět...
Jsem asi naivní,když od něj pořád čekám něco víc?

Já jsem si našla dost brzy po rozchodu kamaráda na sex...dřív jsme spolu chvilku chodili, ale žádnej vodvar to nebyl Takže jsem si řekla, že to bude jednoduchý, že s nim stejně nechci chodit a bude mi to takhle vyhovovat. A teď jsem se přistihla, jak na něj pořád myslím, jak se mi líbí, když mi píše a docela mě to děsí...nechci, aby mě pobláznil! Chtěla jsem si přece jen užívat

Reaguji na lasešůůůp:
Je to složitý.Prostě my ženský ty city od samotnýho sexu oddělit neumíme.
Taky sem přemýšlela,že bych si prožila třeba nějakej krátkej románek...ale bojím se právě toho,abych se do někoho nezamilovala.Jsem děsná romantička a když se mi někdo líbí,už si maluju představy,jaký by to bylo s ním chodit a tak....

Reaguji na Papagai:
Nejhorší je, že na začátku jsme si jasně řekli, že chceme jen tohle... a on najednou začal psát, byl hrozně milej, příjemnej a mě to zaskočilo a možná proto s tim mám teď trochu problém.
Teď přestal nebo to spíš omezil a já teď nevim

Reaguji na lasešůůůp:
No jestli nebyl milej,nepsal pěkný sms hlavně proto,aby si s ním měla ten s...x.
To tak někdy bývá.A jakmile tě dostal,tak polevil.
Musíš dělat ,,drahoty".Chlap totiž moc dobře vycítí když ho ženská chce a je na něm i závislá.
Můj bývalý mi nakonec řekl:Víš,mě to už ani moc s tebou nebaví,protože tě mám jistou!
Já teda nevím,jak to máte vy dva mezi sebou.Jestli se vídáte rádi i mimo strávené noci atd.
Asi bych být tebou tolik nedávala najevo,jak moc ti na něm záleží.
Neodepisovat na každou sms nebo aspoň neodpovíat hned.Nechat ho čekat.Tím jsi pro něj zajímavější.Stoupneš u něj v ceně.A to mi věř,že by to mělo fungovat.
Jednou jsem si taky psala s tím mým kolegou a já sem právě taky úplně šťastná,když napíše,tak hned odepisuju.Psali sme si na FB a bratr mi říká,hele proč mu odepisuješ tak rychle.Nechej ho čekat,tím mu budeš vzácnější...bude si říkat,ona si píše ještě s někým jiným,že mi neodepíše hned atd.A když to takhle slyšíš od chlapa,tak si uvědomíš,že oni to tak vlastně dělají.
No snad mi bylo trošku rozumět,co sem napsala

Reaguji na Papagai:
No rozumět je tomu velice dobře Vlastně jsem si teď díky tobě uvědomila, že jak jsme to měli domluvený, tak jsem ho tim pádem nebrala moc jako kluka a vůbec jsem přestala tyhlety divadýlka na něj zkoušet...a to je možná chyba

Reaguji na lasešůůůp:
A myslíš,že tuší,že k němu cítíš něco víc?
Mě totiž přijde,že jakmile se třeba zamiluju do toho druhého,tak si automaticky myslím,že mě má taky třeba rád.A takhle o něm přemýšlím.
Jako že mi úplně chybí nadhled,víš.A to je pak problém.Když to ten druhý tak vůbec nevnímá.
Ten můj kolega je mi moc sympatický,ale nějak se neprojevuje.Asi bych to popsala takto-my spolu v práci rádi ,,laškujeme".Mě to baví a jeho taky.Někdy jsem vážně jak malý děti.
On je o 4r mladší než já.Je mu 22let,tak je takovej ještě rebelskej nebo jak bych to popsala No a já už v tom každým projevu náklonosti ke mě vidím víc...
Je to složitý a víc a víc se do toho zamotávám.
Schválně,co by sis myslela o chlapovi(klukovi),který sedí vedle tebe a hraje si s tvými vlasy?
Nebo tě sem tam pohladí,plácne z legrace...
Já už totiž vůbec netuším.Chce si se mnou jen hrát?Známe se asi 2roky a tyhle hry začaly asi tak před 2měsíci.Do té doby sme spolu taky trošku,, laškovali",ale ted mi to přijde víc.A taky sme si začali psát na mobil,což sme před tím skoro nedělali.Spíš jen vyjimečně.Posílá mi furt v smskách pusinky a oslovuje mě zlato,zlatíčko,pusino...
??

Reaguji na Papagai:
No tohle?!! Z toho bych měla hlavu jak balón To je přesně ono...taky v tom hledáš (možná) víc než v tom je..ale copak to jde jinak? Aby se v nich prase vyznalo
A chodíte spolu někam ven?
Tahle nejistota je totiž šílená, ale zároveň je to úžasný vzrůšo

No já mám hlavu jako zeměkoule)Fakt nevím,jak to od něj brát.Jednou jsem mu řekla,ale to sem byla naštvaná,aby na mě pořád nesahal!A on byl pak celej den uraženej.
Ale zase mi to taky není jedno,když se mě pořád dotýká a skutek utek.
Neberu to totiž jako harašení,ale taky zase se to nedělá jen tak.Musí ke mě něco málo cítit.Nedělal by to,kdybych se mu nelíbila nebo mu byla lhostejná.Mě se to taky líbí...možná je to chyba,že mu to dovolím.Ale když mě delší dobu nepoplácá třeba jen po ruce...(no,spíš se zaměřuje na zadek),tak mi to chybí a čekám na to)
To je paradox,že
A s tím odmítáním nebo přehlížením...to taky není na škodu.Jednu jsem neměla na jeho srandičky náladu,nebylo mi dobře,tak sem na něj byla trošku nepříjemná.A víš co on pak udělal?Asi mu to vrtalo hlavou....a za chvíli mi donesl zákusek z kantýny)

Zákusek? Ty bláho!! Tak to je fakt dobrý!
To je přesně jak já...nejdřív mi vadilo, že mi psal "dobré ráno, dobrou noc" a když to teď nedělá, tak jsem z toho nervózní
No určitě se mu líbíš, to by to nedělal...a co ho nějak "donutit", abyste někam zašli (aby tě pozval) a tam by se to rozseklo?!

Tak my spolu běžně ven nechodíme.Jenom ,když jsme spolu v práci do večera,tak jedeme spolu busem nebo pěšky.Jo minule mě doprovodil pěšky na byt(odpoledne) a pak řekl tak čau a zmizel.A pak mi vzápětí napsal:No zlato,ani na čaj mě nepozveš!
Jenže u nás je to komplikovaný.Tento měsíc jsem naposledy v práci,budu měnit zaměstnání a odcházím do jiného města,víš.Pořád se spolu o tom bavíme.Naposledy začal,že by tam šel taky na školu a našel si jinou práci....
Ale já tomu moc nevěřím.Tady má kamarády a bylo by pro něj těžký se odtrhnout.
A taky mi povídal,jak chtěl jednou už do většího města odejít a nějaká kámoška mu tam sháněla práci...ale tak nějak prej počítala,že budou bydlet spolu a on bude její přítel.Tak to prej rozhodně nechtěl a odmítl.Takže po sdělení,že by šel taky tam jak já,sem radši mlčela. )

Take teď ve 30 teprve (asi poprvé v životě) nezažívám zamilovanost ale spíše tu fyzickou přitažlivost...když jsem s ním v posteli tak je všechno krásný a plánuju v duchu i děti a budoucnost...ale kolikrát po akci už si říkám že by už klidně mohl jet domu a já bych mohla jít dělat něco užitečnějšího než se válet v posteli...a když jsem pryč zas až tolik na něj nemyslím jako jsem bývala zvyklá u zamilovanosti...ale říkám si že třeba už stárnu že zamilovanost takova ta bláznivá třeba už nebude...?

Reaguji na Janice28:
Já si myslím,že tu bláznivou zamilovanost můžeš zažít i ve 30ti.To bych byla teda hodně smutná,kdybych já ji už nezažila a to mi je o 5let méně.
Být s někým jen kvůli fyzické přitažlivosti mi nepřijde úplný.Chci milovat, ne jen obdivovat.