Romantika ve vztahu

Když není, tak není. Takhle sis ho vybrala a nemá cenu z něho dělat někoho jiného.

Někdo zamluví místo v pizzerii a hraje si na prince na bílém koni a někdo je holt realista, co raději slečně uvaří večeři a řekne jí, že ji má rád...

Už jen to, že tě, jak říkáš, zná lépe než ty sama, vypovídá o tom, že mu na tobě záleží, zajímá se o tebe a nejsi mu lhostejná. Pro mě je to mnohem větší důkaz lásky než pitomá kytka, která za pár dní zvadne...

Reaguji na dipendenza:

Mám taky takovýho přítele. Smířila sem se stím,že prostě takovej není, naopak má jiný vlastnosti,který na něj oceňuju. Hold někdo takovej je někdo není, furt lepší,když ti to řekl,než aby dělal věci jen proto, že je očekáváš a žádáš.

S tím naprosto souhlasím. Můj přítel tvrdí jaký není romantik přitom o kytku k narozeninám nebo nějaké významné události jsem si musela říct. Vím,že není romantik i když to tvrdí,ale stará se o mě,nejsem mu lhostejná a mám mě rád a to je pro mě víc než nějaká extra velká romantická gesta. Protože to jsou jen řeči, důležitější ve vztahu jsou ty činy a ne jen řeči. Přítele tedy nenuť k tomu,aby dělal něco co mu není příjemné. Jen ve finále zkazíš hezký vztah,který mezi sebou máte.

Souhlasím s tím, co napsaly holky, ale myslím, že i když "na to není", jednou za čas by se mohl překonat a koupit alespoň kytku nebo nějakou drobnou pozornost, to ho přece nezabije..

Přitel taky na romantiku není, ale občas se překoná... nebo bývalý přítel... uplně antiromantik a dostala jsem od něj kytku stejně(byla jsem s ním asi rok) ,další přítelkyně s tím stejným-bejvalým byla cca dva roky a nedostala kytku nikdy... Podle mě se na to kluci jen vymlouvají. Jsou moc pohodlní. Může být neromantik,ale zajít do obchodu a koupit kytku mi nepřijde až tak romantické gesto. Ať si představí, že kupuje chleba

Reaguji na Lillly1: No ono to není tak jednoduché, některého chlapa to prostě nenapadne pokud mu to člověk víc než nenaznačí. Já jsem to příteli musela říct,že bych byla ráda,kdyby mi aspoň k svátku nebo narozeninám přinesl kytku. Když jsme to pak rozebírali tak mi řekl,že ho to prostě nenapdlo,že kytky neřeší a nemá k tomu vztah. Od té doby aspoň na ty narozeniny,svátky a podobně kytku přinese, takže naučit se na to dá,ale neměl by se nutit.

ono to je i jinak: my třeba chodíme na večeře 2x v týdnu, to už mi taky nepřijde nic romantického a vim, že když mi přinese jen tak kytku, tak je to divný, protože to prostě normálně nedělá....

Reaguji na Amnesia: Mám to stejně, na večeři někam "ven" chodíme docela často. A kdyby mi jen tak vrazil do dvěří s kytkou asi bych se začala smát a zeptala se ho, co si žehlí.

Jinak bych to nehrotila. Nedávno jsem nad tím uvažovala a myslím, že my, ženy, jsme moc masírované z těch romantických filmů, kde by se chlápek pro svoji vyvolenou roztrhal, ale ve skutečnosti to tak prostě není.

Můj je taky antiromantik . . . ale jak pak v okolí vidím, jak ti největší kur . . ři nosí všem těm svým slečnám ty kytky a ty jsou z toho totál hotové, jaké mají zlatíčko . . . tak jsem ráda, že si semnou ten můj nezahráva těmihle lacinými gesty. už jsem pochopila, že největší romantika je, když vidím jak si hraje s našimi ,,svišti,, a bez keců chodí z práce rovnou domů a ještě se za námi těší

Reaguji na noninek: přesně tak jsou prostě daleko důežitější věci, ale myslím, že autorka je ještě mladá a časem ji tohle taky přestane bavit

Jsme spolu 8 let a můj manža je taky neromantik. Prostě jsem se s tím smířila-nic jiného ani neuděláš... Nemá smysl mu to "vtloukat" do hlavy.. Mě přítel taky jen tak nepřinese kytku, ale zase když potřebuju, tak mi koupí něco na kolo Kdysi ze začátku třeba zapálil svíčku-to byl vrchol jeho romantického gesta Já byla celkem romantická duše a taky mi to bylo ze začátku trochu líto, ale teď bych si nedokázala představit, že bych byla s nějakým beznadějným romantikem. Je pro mě daleko víc, že mi doma pomáhá a když potřebuju, tak by pro mě i ve 2 ráno kamkoliv přijel. Jinak koupit kytku ke svátku nebo narozkám nepovažuju za moc romantické-to mi přijde spíše normální. Myslím, že podle toho co píšeš to není důvod k rozchodu, tak se neboj, určo si zvykneš

Reaguji na Pepis: Jej nechci se rozcházet kvůli kytkám Jen mě zajímali názory ostatních Je jasné, že je spousta jiných věcí, jak píšeš, že by pro tebe přijel kdykoliv kamkoliv to mám to samé a jsem zato ráda

Něco podobného jsem dříve také řešila, pak se to vyvrbilo tak, že 1) milý se hecnul a fakt začal být kreativnější, když viděl, jakou z toho mám velkou radost a 2) já sama jsem "vyrostla" a aniž bych nad tím nějak přemýšlela, za romantické gesto jsem začala považovat i fakt, že mi zavolá na dobrou noc, když je přes noc s kamarády a já zůstávám doma (bydlíme spolu) nebo to, že přijde domů, obejme mě, políbí a se zájmem se vyptává, jak jsem se měla a co jsem dělala...

Takže souhlasím s holkama, o kytkách a velkolepých gestech to není -

Moc se mi líbilo, když někde amelie111 psala, že když doma po návratu z práce procedila, že to debilní světlo na autě jí zas nesvítí, tak si ráno všimla, že je vše v pořádku a světlo funguje - chlap, který naslouchá a má o ženu péči se růžím za pár stovek prostě nevyrovná